Kraslice

Kraslice

Kraslice (německy Graslitz) je město ležící v okrese Sokolov, v západní části Krušných hor, nadmořská výška 525 m n. m. Město a jeho okolí (Bublava, Stříbrná) je významným střediskem zimních sportů. Město je střediskem textilního průmyslu a sídlí zde též firma Amati, český výrobce dechových hudebních nástrojů. Při firmě Amati existuje též střední průmyslová škola a střední odborné učiliště, které jsou svým zaměřením jediné v republice.

Město leží na železniční trati č. 145 Sokolov - Klingenthal, osobní dopravu zajišťuje společnost Viamont a. s.

Město Kraslice se rozkládá na úpatí západočeské části Krušných hor v Kraslickém průsmyku. Sousedí s německým městem Klingenthal, s nímž jej spojuje hraniční přechod pro osobní automobily, pěší turisty, cyklisty a železnice. Vlakem nebo po silnici č. 210 se dostanete do cca 30 km vzdáleného Sokolova. Přibližně stejně daleko je z Kraslic také do Karlových Varů a Chebu.

Centrum Kraslic leží v nadmořské výšce 525 m, nejvyšší místa správního území dosahují přes 900 m. Okolí Kraslic tvoří dosud nepoškozená přírodní území s řadou vzácných druhů rostlin a živočichů. Proto tu jsou výborné možnosti pro turistiku a zimní sporty.

Kraslice byly založeny ve 13. století, roku 1370 získaly statut města. Na bohatou historii upomínají četné architektonické památky. Dnes jsou obcí s rozšířenou působností. Ve městě žije 7 150 obyvatel. Rozloha města včetně přilehlých částí je 8 135 ha.

Výlety do okolí - památky města Sokolov

Sokolovský zámek
Opevněné sídlo v místech dnešního sokolovského zámku vzniklo při důležité křižovatce zemských cest, z nichž nejdůležitější byla tzv. Erfurtská, vedoucí ze středního Německa přes Kraslice a Svatavu a potom cesta z Chebu do Lokte a dále do Prahy.

Nejstarší písemná zmínka o Sokolově je ze 13. dubna 1279, kdy se v souvislosti s obchodními jednáními připomínají bratři Nothaftové, kteří užívali přídomek "ze Sokolova" ("de Walchenawe"). Tehdy již patrně stála a jako panské sídlo sloužila vodní tvrz, která je doložena archeologickým výzkumem. Skládala se z kruhové hradební obvodové zdi, která obklopovala obdélný obytný palác. Nothaftové prodali panství v roce 1339 Winklerům a od nich se majetek dostává v roce 1366 do správy královské komory.

Husitské války se osudu panství nedotkly a po jejich ukončení získal sokolovské panství od císaře Zikmunda v roce 1434 Kašpar Šlik. Šlikové kolem roku 1480 přestavěli tvrz na hrad obdélného půdorysu se čtyřmi nárožními věžemi, který dal základ dnešní zámecké stavbě.

Posledním pánem Sokolova ze šlikovského rodu byl Jan Albín, který se svým bratrem Jáchymem Ondřejem patřil od roku 1618 k vůdcům českého stavovského povstání. Po porážce povstání v rozhodující bitvě na Bílé hoře 8. 11. 1620 Jan Albín Šlik uprchl do ciziny a jeho bratr Jáchym Ondřej byl 21. 6. 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze.

Hned roku 1621 byl sokolovský hrad s celým panstvím Šlikům zabaven a roku 1622 prodán Nosticům, významnému rodu pevně oddanému Habsburkům.

Sokolovský hrad plnil svou vojenskou funkci při obraně města po celou dobu třicetileté války.

Památky na hnědouhelné hornictví
Ve vlastním městě zůstalo, na rozdíl od jeho bližšího i širšího okolí, zachováno velmi málo přímých památek na těžbu hnědého uhlí. Jako zajímavost je možné uvést ústí dědičné štoly Jiří - Josef, které je situováno pod mostem z ulice Boženy Němcové k zimnímu stadionu. Štola pochází z roku 1845 a při své délce 1054 m odvodňovala důl Josef - Jiří, později pak částečně i důl Max a Anna. Většina ostatních historických dědičných i těžních štol revíru ústila na den mimo katastr města. Za připomínku stojí bývalé doly v prostoru dnešního sportovního areálu Baníku Sokolov nebo u kina Alfa. Všem je jistě známý také areál dolu Bohemia při řece Ohři. Pozůstatky po dolech včetně provozních objektů na katastru města jsou dnes ale již prakticky zcela rekultivovány.

Zámecký park - Husovy sady
Významný krajinný prvek představuje v centru města dendrologicky nepříliš bohatý dnešní zámecký park nazývaný Husovy sady, který představuje pozůstatek bývalé zámecké zahrady a obory se zajímavými menšími vodními plochami. Je přitažlivý úpravou vodního toku a rybničních ploch na Lobezském potoce s pěknými pobřežními partiemi. Za éry Nosticů-Rhineků bývaly u parku také skleníky s pověstnou kulturou ananasů. Z významnějších dřevin stojí za zmínku vzrostlý exemplář javoru stříbrného, který je největší na Sokolovsku s obvodem kmene téměř 4 m. Ozdobou jsou pak především mohutné domácí dřeviny (porosty olše lepkavé a duby), které připomínají původní listnaté porosty Sokolovské pánve.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly
Sousoší nalezneme na Růžovém náměstí za presbytářem kostela sv. Jakuba. Bylo instalováno v roce 1746 a nechal ho na své náklady zhotovit arciděkan Jan Stephelin. Cenná ukázka barokního sochařství stojí na trojbokém podstavci se soškou okřídlené hlavičky andílka v každém rohu. Jeden andílek drží kanovnickou čepičku položenou na Bibli, druhý nese malou Pietu a třetí má prst na ústech. Třetí andílek je symbolem mlčenlivosti. Světec byl podle pověsti umučen za to, že nevyzradil zpovědní tajemství manželky Václava IV., královny Žofie. Byl mučen a nakonec svržen z Karlova mostu do Vltavy. Tyto výjevy jsou zobrazeny na třech reliéfech po stranách podstavce.

Jubilejní kašna na Starém náměstí
Na náměstí byla instalována v prosinci roku 1898 a měla připomínat 50. výročí nastoupení Františka Josefa I. na trůn - odtud název Jubilejní. Někdy se kašna nazývá Schramovou podle rodiny Schramů, která se na výstavbě kašny finančně podílela. August a Adolf (otec a syn) Schramovi byli významnými průmyslníky v oblasti chemické výroby a také patrioty svého rodného města Sokolova.

Kašna byla postavena na Starém náměstí před kostelem sv. Jakuba Většího. V 50. letech byla přemístěna do nově zakládaného parku v místě bývalé čtvrti Butterscheibe, zničené při náletu spojenci v dubnu 1945. Ovšem nový park musel záhy ustoupit panelové zástavbě. Kašna byla demontována a uložena v areálu Technických služeb, částečně pak v muzeu. Opětovně byla kašna instalována na náměstí na podzim roku 1998. Veřejnosti byla slavnostně předána 27. 10. 1998 při příležitosti 80. výročí vyhlášení ČSR.

Autorem výtvarného řešení kašny byl berlínský sochař von Uechtritz. Kašna je tvořena osmibokým bazénem, ke kterému vedou dva schodové stupně. Na podstavci z bloků lomového kamene je čtyřboký žulový sokl s vysunutými hranami ozdobenými plochými volutami, na kterých jsou umístěni bronzoví delfíni - chrliči vody. Na soklu leží velká kruhová bronzová mušle, uprostřed které je bronzové sousoší andílků. Na soklu uprostřed kašny je z jedné strany oválný bronzový reliéf znaku města Sokolova a na protější straně oválný reliéf s portrétem továrníka Schrama. Původně byl na soklu umístěn ještě reliéf - portrét císaře Františka Josefa I.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kraslice.cz a www.sokolov.cz, na kterých najdete další informace.