Česká Lípa

Česká Lípa

Historie
Počátky města České Lípy spadají asi do třetí čtvrtiny 13. století. Tehdy se začala rychle se rozvíjející starší slovanská osada v podhradí vodního hradu Lipý měnit v město. První výslovný doklad o existenci města však pochází až z roku 1337.

Z roku 1388 pochází nejstarší doklad velké městské pečeti, která kromě symbolů hrazeného města nese i erb svých zakladatelů a držitelů Ronovců - dvě zkřížené ostrve. Tento jejich znak, vytesaný do kamene, je možno vidět např. i na berkovském portálu, umístěném dnes na vnější zdi klášterního ambitu.

Poloha města na významné obchodní stezce byla stálou pobídkou k rozvoji řemeslné výroby (hrnčířství, tkalcovství, soukenictví, později cínařství a jiné), a tak kromě vnitřního města, svázaného dosud patrným věncem hradeb, vznikla též mimořádně rozvinutá předměstí, která měla i své kostely.

Dodnes zachovaný je kostel Povýšení sv. Kříže na východě historického města, a na jihu, na hrnčířském předměstí, kostel sv. Maří Magdalény. Kostel Narození P. Marie, který stával od 14. století na severním - Mariánském předměstí, byl přestavěn barokně. Město Česká Lípa patřilo až do novověku k největším poddanským městům v Čechách a již od 14. století bylo nadáno výsadami, kterými byla obdařena královská města (právo samosprávy, právo mílové, právo várečné, právo tržní, právo volného průjezdu a právo na zbudování hradeb).

Při získávání a rozšiřování městských práv a výsad těžilo město z významného postavení své vrchnosti - nejprve pánů z Lipé, pak Berků z Dubé a z Lipé. Husitská revoluce však rychlý rozvoj města přerušila. Pán lipského zboží, Hynek Hlaváč, jako většina severočeské šlechty, stál na straně protihusitské, a tak bylo město vojsky Jana Roháče z Dubé v roce 1426 dobyto. Česká Lípa se pak stala nejsevernějším členem táborskosirotčího městského svazu. Škody způsobené za husitských válek, ale především za následujících tzv. lužických válek, byly v druhé polovině 15. století postupně zahlazovány. Byly obnoveny městské domy, jejichž gotické části, zvláště sklepní, se dochovaly dodnes. Také hrad začal být přestavován v pohodlný zámek, nejprve pozdně gotický, později již renesanční. V jeho sousedství byl v roce 1583 postaven renesanční letohrádek zvaný Červený dům. To už se však Berkové dělili o vládu nad městem i o zámek s Vartemberky.

S nástupem fašismu se Česká Lípa stala jedním z míst s největší aktivitou Henleinovy Sudetendeutsche Partei. Do České Lípy byla v říjnu 1934 svolána první henleinovská manifestace, obeslaná asi 24 000 nacisty z celého severního pohraničí. Po mnichovském diktátu bylo město jako součást Sudet obsazeno německou armádou. Rokem 1938 skončil slibný rozvoj města a zdejší továrny byly v dalších letech přeorientovány na válečnou výrobu.

Po osvobození 9. května 1945 se do České Lípy vrátila většina obyvatel, kteří město na podzim 1938 opustili. Byly odstraněny následky bombardování a továrny opět vráceny mírové výrobě. Následující čtyři desetiletí přinesla prudký nárůst počtu obyvatel a zvětšení města v souvislosti s uranovou těžbou. Počet obyvatel v roce 1992 dosáhl 40 tisíc. Věnec stereotypních panelákových sídlišť vyrostlých kolem města v 70. a 80. letech definitivně změnil jeho tvář.

Turistické zajímavosti

Augustiniánský klášter
Byl v roce 1627 zřízen Albrechtem z Valdštejna na místě berkovského malého zámečku v souvislosti se založením gymnázia. Uprostřed klášterního ambitu se nachází loretánská kaple z roku 1698. V ose západního křídla ambitu je bývalá kaple nejsvětější Trojice s oltářním obrazem Ign. Raaba. V jižním křídle byly vybudovány Svaté schody. V budově je dnes umístěno Vlastivědné muzeum a galerie.

Historické centrum
Náměstí s dochovanou historickou zástavbou, kašnou a sloupem Nejsvětější Trojice.

Městský park
Založený v roce 1875, jeden z největších v Čechách (7 ha) v předchozích letech chlouba města, prochází nyní postupnou revitalizací.

Kostel Povýšení sv. Kříže
Gotická jednolodní stavba s pětibokou předsíní a stanovou střechou z roku 1385. Hlavní oltář z roku 1697. Na jižní straně gotický portál se znaky Berků z Dubé a Lipé. Dvě barokní chórové lavice ze zrušeného kostela sv. Mikuláše v Praze a osmi obrazy na opěradlech od českolipské malířky Hauptmannové – Sommerové.

Kostel sv. Máří Magdalény
Pozdně gotický, původně z 13. stol. Dnešní podobu má z roku 1872 opraven v roce 1958. Na severní straně barokní budova probošství.
Morový sloup
Se sochami od žitavského sochaře. J. Ch. Ulricha je z roku 1681. Opraven byl v letech 1996 - 1997.

Renesanční letohrádek, Červený dům
Původně lovecký zámek postavený v roce 1583 Dětřichem Jiřím Berkou z Dubé. V roce 1883 byl stylově restaurován profesorem Steffenem. Vnitřní nástěnné malby většinou zničeny, na průčelí pás s loveckými výjevy a nad sloupy galerie s hlavami mužů a žen, prostřední z nich snad představuje básníka Danteho. Restaurační práce i v letech 1931-33 a 1983.

Hrad Lipý
Původně vodní hrad ze 13. stol., dochovala se z něho pouze část hradního zdi a dvě gotické brány. V 15. a 17. stol. byl hrad přestavěn v renesanční zámek, později byl využíván jako cukrovar. Hrad byl, až na zbytky kleneb přízemí, zničen odstřelením v 50. letech.

Poklopový pohyblivý jez
Na řece Ploučnici, uvnitř města Česká Lípa, postaven v roce 1910 dle konstrukce ing. J. Záhorského.

Židovský hřbitov
Zrušen v roce 1905, údajně zřízený v roce 1479. Nejstarší pomník byl umístěn na východním čele hřbitova. Z mnohých cenných náhrobků z novější doby je zvlášť pamětihodný jehlancový sloup z černé žuly označující místo posledního odpočinku 32 obětí českolipských židů včetně rabína, barbarským způsobem umučených pandury při přepadení roku 1745.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mucl.cz/mesto-ceska-lipa/mesto-ceska-lipa.html, na kterých najdete další informace.