Holany

Holany

Obec je položena asi 9 km jihozápadně od České Lípy. Nachází se mezi rybníky v nádherné krajině Máchova kraje.

Historie
Holany vznikly kolem roku 1200, první písemné zmínky jsou ze 14. století. Holany ležely na důležité silnici z České Lípy do Litoměřic. V té době zaznamenaly svůj největší rozkvět. Za vlády Karla IV. byly povýšeny na město a získaly hrdelní právo, městský znak a mýtné právo.

V pověstech se uvádí, že původní osada ležela na místě dnešního Holanského rybníka na Bobřím potoce. Pro časté záplavy se osídlení přesunulo do dnešní polohy na sousední skalnaté návrší. Zajímavý je názor na vznik názvu obce Holany - hore, viz.slovanský výraz "hola".

V roce 1545 a roku 1863 zachvátily obec velké zhoubné požáry, při posledním zhořelo 27 domů. Do počátku 17. století byly Holany hospodářským a kulturním střediskem, měly dokonce i právo várečné. Panský pivovar byl zrušen až v 19. století.

Turistické zajímavosti

Holanské rybníky u České lípy
Oblast je tvořena soustavou 23 rybníků napájených Bobřím potokem. Rybníky pravděpodobně vznikaly v 16. a 17. století. Rozkládají se v malebné krajině pod vyvřelými kopci Ronov a Vlhošť. Ústředními rybníky této soustavy jsou Dolanský a Holanský rybník. Všechny rybníky slouží k chovu ryb. K rekreaci je využíván Milčanský rybník, u něhož je menší kempink. Rekreační zástavbou je obklopen Vojenský rybník u Stvolínek.

Holanské rybníky leží mimo chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko, není tedy nad nimi vyhlášena ochrana. Přesto se zde vyskytuje řada chráněných druhů rostlin a živočichů.

Dolanský Rybník
Jeden z nejrozsáhlejších a nejzápadnějších rybníků Holanské rybniční pánve. Do jeho plochy zasahují z boku dně výšiny, proto připomíná na mapě písmeno H. Rozlohu má 44 ha, je průtočný a je napájen Bobřím potokem od severozápadu a několika menšími přítoky.

Původně byl menší (28 ha), protože byl hrází oddělen od Hrázského rybníka, který napájel Litický potok. ten rozbouráním hráze zanikl a Dolanský se jím rozšířil, a tak ho také napájí i potok od Litic a také má proto dva výtoky, které se spojují ve složité síti přetoků a kanálů se známým a často fotografovaným obloukovým můstkem.

Bobří potok však mezitím protéká dalším Mlýnským rybníkem.

Založení rybníka můžeme klást minimálně do 16. století, kdy rybníkářství v celých Čechách kvetlo mírou vrchovatou. Přesnější údaje nám ztěžuje to, že se nedochovaly doklady a navíc rybníky se během dob v listinách jmenovávaly různě.

Historií rybníků v naší oblasti se dosud nikdo podrobněji nezabýval, takže přesnější údaje nejsou známé.

V hrázi Dolanského rybníka se zachoval zajímavý zbytek náhonu bývalého mlýna v podobě ve skále vytesaného tunelu.

Holanský rybník
Jeden z největších rybníků v našem okrese, má rozlohu 25 ha. Jeho počátky bychom mohli položit někdy do období mezi roky 1437 až 1440, kdy vznikla tvrz Rybnov, která je přímo chráněná výpustí z tohoto rybníka.

Dnes je rybník využíván jako chovný a lovný a jen částečně i ke koupání, protože větší zájem brzdí jeho bahnité břehy.

Milčanský rybník
Jedním z největších rybníků Holanské pánve i okresu je Milčanský o rozloze 29 ha. Je průtočný a leží na Bobřím potoce.

Jeho jméno historicky souvisí s tvrzí, jejíž zbytky se nacházejí na malém ostrůvku v severní části. Původně tu rybník nebyl, však se také ve starých popisech tvrz uvádí na malém vršku. Rybník vznikl až v roce 1864, ale byl menší rozlohy, protože A. Sedláček ne konci minulého století popisuje tvrz jako poloostrov. Dnes je ostrůvek, kterému se budeme věnovat příště, chráněným hnízdištěm vodního ptactva.

Máchovo jezero
Máchovo jezero je nazýváno jezerem, ale ve skutečnosti se jedná o rybník. Je největším rybníkem v Čechách. Založil ho již v roce 1366 král Karel IV. Na jezeře jsou dva ostrůvky - Myší a Kachní, k nimž se váže několik místních pověstí. Ostrůvky jsou významnými ornitologickými lokalitami a vstup na ně je zakázán. Vodní plochu Máchova jezera lemují 4 velké písčité pláže. Je jedním z nejvyhlášenějších rekreačních středisek a centrem vodních sportů. Značnému zájmu se těší projížďky výletními loděmi, velký tobogán, plážový volejbal a bungee jumping z výšky až 50 m. U Máchova jezera se nacházejí dvě známá rekreační střediska Doksy a Staré Splavy.

Sádky u Holan
Ve směru od Holan k Borku leží tzv. Sádky, tedy několik domů, jejichž centrem jsou rybniční sádky. Jedná se o významnou technickou památku, čtyři obdélné rybníčky ze 16. století. Počátek sádek je spojován s hospodářským rozmachem novozámeckého panství za vlády Vartemberků v 16. století. Rybníčky obklopuje kamenná zeď, při bráně vlevo jsou hospodářské objekty domu č. p. 88. Na rybníčku vpravo stojí přízemní dům. Stojí na místě dvou malých rybníčků a jeho základy jsou zapuštěny do dna rybníčku dalšího. V domě č. p. 88 býval hostinec „Krenke“, později U sádek.

Krápníky a Tisícový kámen u Úštěku
Krápníky a Tisícový kámen jsou dva velké převisy, vzdálené od sebe asi 500 m. Jsou hluboké okolo 10 m a 35 m dlouhé. V písčité výplni se ojediněle objevují střepy po obyvatelích lužické kultury, kteří tyto převisy užívali jako ochranu před nepřízní počasí, když zde pásli svá stáda. V době pruských válek se zde ukrývalo obyvatelstvo z nedalekého okolí. Celý skalní pískovcový komplex jižně od obce skýtá velké množství zajímavých tvarů skal, úkrytů, jeskyní apod.

Poloha: ve skalních srázech mezi vrchy Kostelec a Husa, 3 km od Dřevčic, 8 km od Ústěku.

Bažantnice u obce Holany
Bažantnice je část lesa, která se nachází mezi obcemi Holany a Zahrádky u České Lípy. Její historie sahá až do 16. století, kdy se začalo upravovat okolí zámku na Žižkově vrchu. Bažantnice sloužila panstvu k lovu a také k chovu pernaté zvěře. Stával zde také kruhový zámeček, ze kterého se dodnes dochovaly jen zbytky. Byl tu i romantický rybník s ostrůvkem. Za válek s Pruskem, ve 2.polovině 18.století, zde bylo vybudováno valové opevnění, jehož pozůstatky se dochovaly po obou stranách turisticky značené cesty. Ta prochází také kolem pozůstatků empírových bran na obou koncích Bažantnice.

Dubová hora u Dubé
Výhledový vrch (397 m) sopečného původu je tvořen čedičovou horninou. Je rozbrázděn pískovcovými bloky.
Poloha: 2,5 km západně od Dubé

Vlhošť (614 m n. m.)
Od roku 1997 lesní rezervace, pozoruhodné geologické složení, zachovalá původní skladba stromů v prostoru Vlhošťského dolu, borovice s výškou kleče ale průměr koruny až do 10 m. Z osady Skalka, ležící 500 m pod vrcholem hory je nádherný výhled na České středohoří s Milešovkou a Lounské vrchy.

Poloha: 3 km od Holan

Pozůstatky hradu Vítkovec
Pozůstatky hrádku Vítkovec se nachází v oblasti Holanských rybníků, na návrší mezi rybníky Holanským a Milčanským. Pozdně gotický hrad byl p ostaven v roce 1455. Je zde patrné 7 m vysoké nárožní zdivo, zbytky palácových zdí a valů. Původní název místa byl Kikelsberk, dnes se mu říká Vítkovec.

Zámeček Vřísek
Zámeček Vřísek stojí nedaleko obce Holany, na Žižkově vrchu. Původní hrad ze 14. století byl kolem roku 1570 přestavěn na renesanční zámeček. Nechal ho přebudovat Jan z Vartemberka jako lovecký zámeček s kamennou válcovou věží. Leží uvnitř ohrazené obory, ve které roste několik památných dubů. Dříve se v oboře chovali jeleni, daňci a další zvěř. Nedaleko byla i bažantnice. V současné době je zámeček veřejnosti nepřístupný.

Název Žižkův vrch získalo toto místo proto, že husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova měl prý v nedalekých Holanech bratra, katolického faráře. Toho prý zajal a nechal v hladomorně umořit hladem.

Zámek Stvolínky
Zámek byl postaven v rozmezí let 1655-64. Při stavbě byla využita stará gotická tvrz a starší renesanční stavby. Majitelem panství byl Adam Hrzán z Harrasova. Později zámek dostavěli litoměřičtí biskupové.

Poloha: 3 km východně od města Kravaře.

Zbytky tvrziště Jiljov
Nedaleko Holan se nachází pozůstatky tvrziště Jiljov, které pochází ze 14. století. Dochoval se zde kruhový val, příkop a pískovcový sloup se skalní místností. Jiljov se nachází při silničce na zeleně značené cestě ze Zahrádek do Holan. Od odbočky ze zelené značky se překročí vodoteč mlýnského náhonu, který míří do Dolského potoka. Dále se sejde do mělkého příkopu, který obklopuje nízkou oválnou plochu. Ve východní části stojí zajímavý skalní útvar – ke skalní věži je přilepen kvádrovitý blok, který je protesá schodištěm. Na vrcholku schodiště je skalní odpočívadlo, ze kterého si celý objekt můžeme prohlédnout svrchu.

Zřícenina Chudý hrádek
Zřícenina Chudý hrádek leží v lesích mezi Dubou a Holany v údolí zvaném Roklice neboli Dolský důl. O počátcích hradu toho příliš nevíme. První zmínky zřejmě pocházejí z let 1352 - 1357. Po stavební stránce je hrad velice zajímavý. Stojí na ostrém a skalnatém konci rozsáhlého hřbetu. Hradní příkop je 13 metrů široký, samotný hrad zřejmě vznikl přizpůsobením přirozené skalní rozsedliny. Nemá tradiční hlavní věž, jeho hlavní obranou byla obvodová hradba. Do dnešních dob se dochoval palác a pod ním do skály vytesané sklepení. V protilehlém rohu hradu je cisterna, která je hluboká 14 metrů. Chudý hrádek patří mezi nejzajímavější zříceniny Českolipska. Přístup od Dolského mlýna je však poměrně strmý.

Zřícenina hradu Starý Bernštejn
Hrad byl založen počátkem 15. století Jindřichem Berkou z Dubé. Byl nazýván též Berkenstein. V polovině 15. století drželi hrad Vartemberkové a v 16. století se tam opět vrátili Berkové. Ti jej pak v polovině století opustili a přesídlili na Nový Berštejn u Dubé. Dodnes se zachovala hradní věž a okolo nevelké předhradí se zbytky bašt.

Poloha: 5 km od městečka Dubá v okrese Česká Lípa.

Kostel sv. Máří Magdalény v Holanech
Pozdně barokní kostel s barokní farou je dominantou obce Holany. Původní kostel zde stál již ve 14. století, současná stavba pochází z roku 1789. Kostel je jednolodní s hranolovou věží. Z interiéru stojí za pozornost nástropní freska znázorňující legendu o sv. M.Magdaleně od J. Kramolína. Hlavní oltář byl přenesen z pražského kostela servitů u sv. Michala. Hlavní obraz namaloval Karel Škréta. Zajímavým historickým unikátem jsou varhany, které byly zřízeny při stavbě kostela na konci 18. století. Kolem kostela býval původní hřbitov, kde se dodnes nalézají zajímavé náhrobní desky.

Kostel Nejsvětější trojice v Hostíkovicích
Osada Hostíkovice leží při silnici mezi Zahrádkami a Stvolínkami. Nachází se zde kostel Nejsvětější Trojice, který je jednou z nejromantičtějších staveb na Českolipsku. Kostel je v jádru gotický, ale prošel několika přestavbami. V poválečné době začal chátrat, ale Občanské sdružení Kampanila se ujala opravy a díky tomu je dnes kostel přístupný. Je zde instalována výstava Okno do dějin, kde si návštěvníci mohou prohlédnout expozici věnovanou malým šlechtickým sídlům na Českolipsku.

Jedna z nejromantičtějších církevních staveb našeho okresu se nachází v Hostíkovicích, pro méně znalé uvádíme, že se tato osada s kostelíkem nachází na hlavní silnici mezi Zahrádkami a Stvolínkami. Kostel Nejsvětější Trojice ve svém jádru gotický, prošel řadou dalších přestaveb, z nichž některé zanechaly svůj vytesaný letopočet, také se proto doposud uvažovalo o tom, že pochází až ze 16. století. K romantickému vzhledu přispívá i hradní zdivo obklopující kostel i bývalý hřbitůvek kolem něho.

V době poválečné však kostel značně zchátral a snad hrozil i zřícením. Jenže se našla záchrana - kostelu se ujalo Občanské sdružení Kampanila, v jejímž čele stojí ing. arch. Vlastimil Flesar, ředitel Krajského ústavu památkové péče v Ústí nad Labem. Většinou brigádnickou prací studentů se tuto památku podařilo zachránit a tak dnes její bílé opravené zdivo vítá příchozí. Úterý 15. července 1997 byl den, kdy se tato památka ve 14 hodin otevřela pro veřejnost. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout expozici věnovanou drobným šlechtickým sídlům na Českolipsku.

Expozice, v níž je mnohé objasněno, je umístěna v areálu kostela, který vznikl právě ve spojitosti s jedním z takových sídel, v tomto případě se nám však panský objekt nezachoval a i jeho lokalizace je sporná.

Přesto si zde můžete prohlédnout zbytky gotických architektonických článků včetně klenby, portálu, triumfálního oblouku a štítů hlavní lodi.

Na další podrobnosti jsme se zeptali jednoho z autorů expozice, PhDr. Gabriela: "Chtěli jsme prezentovat historický vývoj části novozámeckého panství podle studie, kterou jsem zpracoval s ing. Jaroslavem Panáčkem a pak společně vydali i v odborném tisku. Současně zde bude ukázán vývoj samotného kostela Nejsvětější Trojice zpracovaný Lucií Krasíkovou, kde je představen jako krásná ukázka venkovské architektury z přelomu 13. a 14. století. Vystaveny zde budou i různé plány a fotografie Romana Kursy. Pro doplnění bych uvedl, že se při rekonstrukci podařilo velmi málo zasahovat do vlastní stavby, což je právě vzorná ukázka, jak by se mělo při rekonstrukcích staveb pokračovat."

Roubené domky v Holanech
Roubené domky v Holanech pocházejí z 18. a 19. století. Jsou pěknou a názornou ukázkou lidové architektury té doby. Můžeme si zde všimnout několika neobvyklých technických řešení. Jedná se například o dlouhé sloupy, které podpírají vazné trámy krovu, představené ještě před obvyklou podstávkou v přízemí. Neobvyklé jsou i roubené chlévní části domů.

V Holanech se dochovalo vícero zajímavých dřevěných lidových staveb, v seznamech památek jsou uvedeny č. p. 3, 33 a 77.

Pomník M. Tietzeho v Holanech
Holanský rychtář Michal Tietze, otec devíti dětí, byl nejvýznamnější osobností dějin Holan. Vedl selské povstání na novozámeckém panství, za což byl v roce 1680 i přes manželčiny prosby popraven. Pomníček na památku Michala Tietzeho z roku 1813 stojí za obcí Holany při silnici na Litice.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.holany.cz/index.php?nid=626&lid=CZ&pic=MAIN, na kterých najdete další informace.