Nový Bor

Nový Bor

Historie
Roku 1948 panství Sloup, kraj Litoměřický. Do roku 1942 uváděny dvě samostatné obce. V německých textech Haida a Arnsdorf bei Haida.

Obec založená po třicetileté válce, byla  na městečko povýšena na přímluvu Josefa Maxmiliána Kinského císařovnou Marií Terezií 26. února 1757. Tehdy dostal Nový bor také svůj znak, později polepšený ještě v r. 1780 hrabětem Filipem Kinským přidáním obrazu Madony, jako díků vzdání za šťastný návrat z války.

Za okupace se objevil pokus nahradit Madonu hákovým křížem, který však nacistický úřad neschválil. V 80. letech 20. stolení se město stalo  střediskovou obcí pro okolní obce. Po roce 1990 zrušením střediskových obcí se opět některé obce osamostatnily, ale obec Pihel-Bukovany a obec Janov zůstaly součástí Nového Boru.

Nyní se město Nový bor skládá z 5 částí: Arnultovice, Bukovany, Janov, Nový Bor a Pihel.
 
Město Nový Bor leží na okraji Lužických hor asi 10 km severně od okresního města Česká Lípa. V první polovině 18. století se z osady vystavěné na parcelách bývalého statku arnultovického sedláka Raškovského vyvinula samostatná obec. Tato obec vyrostla na lesní půdě – vřesovišti, označovaná německy jako Haida (Heyde), později česky Bor.
 
Od roku 1702, kdy panství převzal rod Kinských, se začal Nový Bor rychle rozvíjet. Na žádost hraběte Kinského povýšila Marie Terezie 26. února 1757 Bor na město, které patřilo k nejmenším v rakouské monarchii. Povýšením na město získal Nový Bor základní privilegia - např. právo na pořádání čtyř výročních trhů a pondělního trhu týdenního.

To značně napomohlo rozvoji obchodu a díky exportním firmám byl zajištěn odbyt i do zahraničí. Největší poptávka byla po skle vyráběném v lesních hutích. Hrabě Kinský podporoval město i proto, že leželo na obchodní cestě z Prahy do Německa při císařské silnici Praha – Rumburk. Do města se začal soustřeďovat sklářský průmysl. Ustavila se první kompanie obchodníků se sklem, která působila až do roku 1835 a pomohla městu získat světovou sklářskou proslulost. V roce 1870 byla založena první Sklářská odborná škola, která dodnes sídlí ve Wolkerově ulici.

Památky a zajímavosti

Chrám Nanebevzetí Panny Marie
Náměstí zdobí chrám Nanebevzetí Panny Marie, který byl v letech 1786 – 1788 přestavěn do dnešní podoby stavitelem J. V. Koschem. Je to pozdně barokní stavba se 60 m vysokou věží. V kostele se nachází starobylý zvon z roku 1606 a jako jediný nebyl nikdy sňat a slouží nepřetržitě již 399 let. Hrabě Kinský zakoupil pro kostel varhany, které byly přenesené z pražského kostela sv. Karla Boromejského.

Socha Panny Marie
Za zmínku stojí také socha Panny Marie, kterou nechal vytvořit hostinský a panský purkrabí Václav Grossmann u sochaře Františka Wernera, jako slib Matce Boží, za ušetření jeho vlastního majetku během slezské války (1740 – 1742). Socha Immaculaty byla vysvěcena 5. srpna 1745 sloupským duchovním P. Jiřím Wollsteinem.

Nejprve socha spočívala na kamenném podstavci z pískovcových kvádrů, prostovlasá, stojící na půlměsíci a zeměkouli. Je nejstarší chráněnou památkou ve městě a za dobu své existence změnila několikrát své stanoviště od původního umístění poblíž dveří až na dnešní místo za oltářní zdí chrámu.

Naleznete tu také obraz Krista, který je kopií originálu z chrámu sv. Petra v Římě, pořízenou Václavem Mánesem. Skleněné lustry a barevné vitráže jsou vizitkou místních sklářů a výtvarníků.

Secesní budova pošty
Architektonickým skvostem města je secesní budova pošty z roku 1904. V budově sídlí také Komerční banka, v jejíž prostorách jsou umístěny vitráže se znakem města a znamením zvěrokruhu.

Bývalá panská sýpka
Dne 27. září 1821 zakoupilo město bývalou panskou sýpku na náměstí, a uzpůsobilo ji potřebám městského úřadu. Byla to finančně náročná transakce, a tak bylo nutné uspořádat sbírku mezi měšťany, která do roku 1826 shromáždila 6 762 zlatých.
 
Městský úřad poskytl své prostory pro městskou ochotnickou scénu, která tu hrála do roku 1835. Dále se tu vystřídalo i několik institucí: okresní soud, berní úřad, pozemkové knihy, byly zde zřízeny také 4 vězeňské cely, četnická stanice, městská strážnice, kreslířská škola, městská spořitelna, sklářské muzeum aj. Barokní dvoupatrová budova s mansardovou střechou slouží jako městský úřad dodnes.

Empírová budova muzea
Stojí naproti městskému úřadu a byla postavena roku 1804 obchodníkem Janem Kryštofem Socherem. V roce 1939 koupilo město tento dům pro potřeby sklářského muzea, které se od svého založení v roce 1893 nacházelo v prostorách městské radnice.

Ve vstupní hale je instalována dílna malíře skla z 19. století a nad schodištěm podmalba na skle symbolizující historii města.

Historické objekty
Při procházce centrem Nového Boru narazíme na empírové městské domy, obvykle patrové stavby, které se datují do doby kolem roku 1800.

V ulici Svatopluka Čecha se nachází roubenka, která dnes slouží jako sklářská huť.

Mezi památkově chráněné objekty patří také Navrátilův sál, který je umístěn na hlavní třídě T. G. Masaryka 45. V prvním patře je během výstav a koncertů přístupný sál s jedinečnými nástropními malbami. Tyto malby vytvořil Josef Navrátil v letech 1853 – 1856, když pracoval na výzdobě zámku v Zákupech.

Lesní hřbitov
Při cestě směrem na Radvanec narazíme na Lesní hřbitov, který byl vybudován v roce 1909 přímo v lesním porostu. V roce 1918 tu bylo popraveno sedm hrdinů Rumburské vzpoury, na jejich počest byl 27. května 1923 odhalený pomník, který je umístěn v zadní části hřbitova.
 
Nejstarší městská škola se nacházela v Liberecké ulici č. p. 68, v dnešní prodejně automobilů.
 
Nedaleko Nového Boru u Arnultovického hřbitova můžeme zahlédnout kapli, která původně sloužila jako modlitebna starokatolické církve.

Parní lázně
První parní a vanové lázně  otevřel František Fluch v Novém Boru roku 1882 na Nádražní třídě (dnešní Husově). Lázně fungovaly až do 1. světové války. Stavby nových městských lázní se ujal architekt Dittrich.

Lázně byly otevřeny roku 1910 v Schillerově ulici a nesly název : „Císařské jubilejní lázně“. Nový Bor se tak jako jediný mezi severočeskými městy mohl pyšnit moderními lázněmi.

Významné osobnosti

Josef Jaroslav Kalina
Mezi významné osobnosti města patřil Josef Jaroslav Kalina (1816 – 1847), český básník a novoborský rodák, překladatele francouzské, anglické a polské literatury. Studoval také hebrejštinu a sanskrt. Jeho rodný dům v Kalinově ulici č. p.109 zdobí pamětní deska.

Bedřich Egermann
Město je také mimořádně spjato s Bedřichem Egermannem (1777 – 1864), nejvýznamnější osobností českého sklářství. Zasloužil se o mnoho technologických vynálezů v oblasti skla, např: achátového skla, lithyalinového skla, biskvitového a perleťového emailu. Jeho nejvýznamnější vynález „červená lazura“ se pod tradičním označením EGERMANN vyrábí dodnes. Dům, ve kterém Egermann žil, stojí na náměstí vedle prodejny skla. Dnes je v této budově umístěna galerie Wünsch.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.novy-bor.cz/mesto/mesto-novy-bor.html, na kterých najdete další informace.