Okna

Okna

Obec Okna se osamostatnila ve volbách v roce 1990.

Obec Okna leží západně od hory Bezděz, na planině která se protahuje ze severu na jih. Celková výměra činí asi 518 ha. Na východní straně místa se nacházejí dva kamenolomy.

Podnebí je všeobecně sychravé, vlhké. Okolí Oken zavodňuje potok, který pramení jižně od vesnice na louce u dráhy - "Luční potok".

K původu obce a její historii
Jméno Okna mluví přesvědčivě o slovanském původu. Také ve starých spisech se mluví o vesnici "Oken". V Okenském kostele nade dveřmi visel obraz, na kterém bylo latinkou napsáno:

Toto Epithaphium na památku dobré paměti Martina, jinak Martinka z Tachova a Katerziny manželky jeho i vaší rodiny, kterýžto zesnuvše v P. K. tuto odpočívají očekávajíce slavného zmrtvýchvstání na důkaz lásky synovské dal udělat Jiřík z Tachova. Vzpomínej na osud můj, neboť takový bude i tvůj. Mně včera, tobě dnes. Na hrobě mrtvého učiň vzpomínkou k jeho potěše při oddělení jeho duše. Eccl 38 Anno 1592.

Následkem vlhka byl tento obraz tak ztrouchnivělý, že byl přenesen do fary. Při požáru byl ale zničen. Fara byla údajně původně tam, kde je dnes škola, což však není prokázáno.

Na kostelní věži visí velký zvon z r. 1594. Je na něm nápis: "Slit jest tento zvon ke cti a chvále Panu Bohu všemohoucímu a Matce boží a nákladem naší obce Oken od Václava zvonaře v místě Mladé Boleslavi léta 1594. Soli Deo Gloria."

Na opačné straně zvonu jsou dva znaky s nápisem: Aleš Berka z Dubé a Lyppeho na Kuřivodech a Bělé. Eliška Berkova z Waldštejna.

Na zvonu je několik medailí, na jedné stojí: "Jacob z Granowa w letech LXXXIII. leta 1545. " Druhá medaile s císařským orlem " Ferdinandus D. G. Imperátor".

Již v nejstarší době patřila obec Okna ke královskému korunnímu panství Bezděz a patřila do obvodu města Doksy, které byly založeny Otakarem II. Čeští králové (anebo purkrabí Bezdězu jako jejich zástupci) měli patronátní práva u farního kostela v Oknech.

Ten existoval již ve l4. století. V roce 1369 patřil k německému děkanátu a musel půlročně platit 12 grošů jako papežský desátek. Nedaleko Oken existovalo ve l4. století místo Kamenec, nyní nezvěstné. Dne 8. května 1374 určil podle pramenů král Václav IV. kněze Zdeno z Cebuze jako faráře v Oknech.

V roce 1553 přešla obec do majetku dcery Buriana z Javic Anny, která obdržela město Bělá a několik vesnic, od té doby zůstala Okna spojená s panstvím Bělá. Anna se provdala za Jana Berku z Dubé a na Kuřivodech, který r. 1582 v Bělé zemřel.

Právě jméno a znak jeho nástupce Aleše Berky z Dubé, jakož i jeho choti Alžběty, se nacházejí na velkém zvonu v okenském kostele.

Čertova zeď a Bezděz
Jiní lidé dávali vznik Bezdězů do souvislosti s dalším pozoruhodným jevem kraje - Čertovou zdí. Zatímco jinde, v době třetihorních zlomů, masy čediče a znělce vytekly na povrch zpravidla ve formě kup a homolí, vyvalilo se zde čedičové magma puklinou v pískovcové desce sahající od Ještědu k Bezdězi. Byla dlouhá více než 25 km, ale široká pouze dva až tři metry. Tam, kde výron vyrazil nad povrch okolního terénu (převážná část žíly dosáhla jen jeho úrovně), dostal podobu skutečné stěny, jakoby zděné z dost pravidelných hranolů. Také to si naši praotcové nedovedli vysvětlit jinak, než jako kouzlo, dílo čerta.

Dnes jsou z oné zdi zachovány nepatrné zbytky. Byla zničena nerozumem a hrabivostí lidí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.okna.ecn.cz/, na kterých najdete další informace.