Sloup v Čechách

Sloup v Čechách

Sloup leží v krásné romantické krajině, v níž se na hladinách rybníků zrcadlí siluety okolních kopců, zeleň lesů střídají šedivé pískovcové skály. Krásu přírody na mnoha místech obohatilo a umocnilo dílo lidských rukou, našich předků.

Obec Sloup leží v průměrné nadmořské výšce 300 m, na severozápadním okraji Ralské pahorkatiny, při přechodu k Lužickým horám. Je jedním z letních rekreačních center území. Pro svoje zdravé ovzduší, romantické okolí, rozsáhlé lesy, bizarní skalní útvary i množství vod měla již ke konci minulého století charakter letoviska s možností ubytování v hotelích.

Bezprostřední okolí je tvořeno Svojkovským pohořím utvářeným čedičovými kužely, prostoupenými pískovcovými hřbety, které svými bizarními skalními formami, divokými roklemi, jeskyněmi, pískovcovými věžemi mají charakter Česko–saského Švýcarska.

V minulosti bylo toto území také někdy nazýváno Sloupsko–svojkovské Švýcarsko. Všechny tyto názvy jsou nesprávné, v současné době je toto pohoří řazeno do Cvikovské pahorkatiny.

Turistika

1. Samuelova jeskyně
Překrásné vyhlídkové místo bylo obnoveno v roce 2003. Po obci se osadily rozcestníky se směrovkami, informační tabule, dřevěná a kovová zábradlí za účasti Lesů ČR. Výhledy na Sloup, Nový Bor a Lužické hory.

2. Sloupský vyhlídkový okruh
Asi 4 km dlouhý okruh po nejkrásnějších sloupských skalních vyhlídkách byl upraven, označen informačními tabulkami a osazen lavičkami v roce 2004 za pomoci Lesů ČR.

Okruh je označen od Koupaliště i Sloupského hradu. Ulicí Pod Stráží projdeme lesem po obnovené cestě do Lesního divadla, které bylo částečně zrekonstruováno v roce 2004. Po zeleně značené lesní cestě vystoupáme na nejkrásnější sloupskou vyhlídku u bývalé chaty Na stráži. Brzy se dostaneme k rozcestí U křížku s dřevěným křížem obnoveným v roce 2003. Stoupáním se dostaneme na Dolní Hraběcí cestu. Míjíme vyhlídku Emanuela Maxu, Hraběnčinu vyhlídku, Hradní vyhlídku a Maxmiliánovu vyhlídku s překrásnými panoramatickými výhledy na Sloup, Nový Bor a Lužické hory.

Na konci Dolní Hraběcí cesty odbočíme do Sloupského skalního města se třemi dalšími vyhlídkami. Vrátíme se zpět a Konvalinkovým dolem projdeme z lesa ven a kolem hřbitova se dostaneme zpátky do obce.

3. Cikánské údolí s jeskyněmi
Okruh, otevřený v roce 2005, opět začíná v ulici Pod Stráží. Trasa vede pěšinou podél Dobranovského potoka přes několik lávek do Cikánského údolí s netradičními výhledy na sloupský hrad. Asi po 1 km se dostaneme k Malé Cikánské jeskyni uměle vytesané s klenutými stropy. Tento mohutný skalní převis tvoří protáhlá klenutá prostora, jejíž strop podpírají dva štíhlé pilíře.

Jeskyně byla zřejmě vytvořena kolem roku 1756 těžbou brusného písku pro první sloupskou zrcadlárnu. Podle místní tradice později sloužila jako příležitostné obydlí potulných cikánů. Po značené cestě podél Dobranovského potoka dojdeme asi po 500m k ohromné pískovcové Velké Cikánské jeskyni osídlené pravděpodobně již v pravěku. Vlevo vzhůru úvozovou cestou dojdeme k rozcestí U Sedmi trpaslíků. Přejdeme vpravo a starobylou úvozovou cestou (stará kupecká cesta Praha - Žitava) se dostaneme dolů k Sloupskému hradu.

4. Okruh kolem bývalého Vilímkova rybníku
Nenáročný asi 3 km dlouhý okruh pro seniory a rodiny s dětmi vede po rovině po lukách a lesem s překrásnými výhledy na okolí Sloupu.

Začínáme u sloupské samoobsluhy a po označené cestě projdeme úvozovou cestou s mnoha pískovcovými sklepy. Cestou mezi loukami míjíme po levé straně bývalý Vilimkův rybník a studánku s dobrou pitnou vodou. Dále se dostaneme k Myslivecké chatě na kraji březového háje. Po označené cestě dojdeme lesem k rekreačnímu středisku mladoboleslavské Škodovky a lesní cestou zpět do obce.

5. Vyhlídkový okruh kolem Bílé paní
Asi 5 km dlouhý fyzicky náročný okruh s překrásnými výhledy na obec a skalní město, začíná v centru obce. Upraven a označen informačními tabulkami byl v roce 2006.

Projdeme kolem místního hřbitova na kraj lesa do Sloupského skalního města. Konvalinkovým dolem uprostřed skal vystoupáme vzhůru na Horní hraběcí cestu s vyhlídkou Poštolek a jeskyní Jezevčí díra - nádherné výhledy.

Pokračujeme po severním úbočí Slavíčku k čedičové skalní věži Bílá paní, která je opředena mnoha pověstmi. Dále sestupujeme kolem Ptačího vrchu na kraj lesa a zpět do obce.

Význačné stromy

Staletá lípa
Najdeme ji na ulici Ke Hradu u bývalého statku ve spodní části obce. Lípa je více než dvacet metrů vysoká a v obvodu měří 6 metrů. Strom stáří několika set let je chráněn státem.

Lipová alej
Alej mezi zámkem a kapli byla vysázena při založení kaple v roce 1740 Janem Josefem Maxmiliánem Kinským. Již v roce 1779 došla pro svoji jedinečnou krásu pochvaly od císaře Josefa II. při jeho návštěvě Sloupu. Alej s 80 lipami je dlouhá 320 metrů a od 1. 1. 1996 je registrována jako významný krajinný prvek.

Zámecká zahrada
Založil ji hrabě Jan Josef Maxmilián Kinský, v roce 1750 byla rozšířena na anglický park, který byl v roce 1828 přeměněn na francouzský park. Podle dosud známých pramenů zde mělo být 15 druhů jehličnanů a 40 druhů listnáčů. Z mnoha vzácných dřevin se do dnešní doby zachovaly červený buk, pyramidální dub, zerav řasnatý, jalovec obecný, skupina habrů a tis červený. Dnešní podoba parku neodpovídá žádné klasické parkové úpravě.

Historie obce
První historická zmínka je z roku 1318. Již v roce 1327 zde byl farní úřad, kostel a celnice na staré obchodní cestě z Prahy do Žitavy. Již v roce 1412 byly ve Sloupu 2 mlýny. Za husitských válek byl držitelem sloupského panství loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna pověstný svými loupeživými nájezdy a pleněním, hlavně proti měšťanům a kupcům Lužických šesti měst.

Roku 1595 staví blízko hradu Adam Berka z Dubé nový panský dům – Berkovský zámek. Již v roce 1630 má Sloup 40 domů. Největšího rozkvětu v historii obce dosáhl Sloup po roce 1726 za hraběte Josefa Jana Maxmiliána Kinského, který proměnil sloupské panství v nejvýznamnější centrum průmyslové a řemeslné výroby v Čechách. Při prvním sčítání lidu roku 1768 měl Sloup 629 obyvatel, což odpovídá i dnešnímu stavu. Ve druhé polovině 19. století se zde provozovala parní cihelna, panská pila, 2 mlýny, barvírna příze a tkanin, zrcadlárna, malování skla a porcelánu, zlatotepectví, výroba rámů a řezbářství a další řemesla.

Od roku 1870 je Sloup oblíbeným rekreačním letoviskem s četnými rekreačními objekty. Prvními letními hosty byly pražské rodiny a návštěvníci z Lužice a Saska. Vzniká zde Horský a zkrášlovací spolek, Tělocvičný spolek a Divadelní spolek.

Na počátku dvacátých let měl Sloup 1 200 obyvatel. Po skončení druhé světové války s vysídlením Němců a příchodem nových obyvatel došlo k oživení zakládáním nejrůznějších spolků, který vyvrcholil roku 1981 přičleněním obce k Novému Boru. Až v roce 1990 došlo k obnovení samostatné obce. V roce 1995 byla obec vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Až v posledních letech se daří vracet obci jméno vyhlášeného letoviska.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecsloupvcechach.cz, na kterých najdete další informace.