Zahrádky

Zahrádky

Historie
První zmínka o obci je z roku 1376. V letech 1547 až 1550 zde byl postaven renesanční zámek později barokně upravený. Součástí zámeckého parku se stal v 19. stol. i skalní kaňon Robečského potoka zvaný Peklo, dnes národní přírodní památka (bohatý výskyt bledule jarní), Valdštejnská lipová alej (stáří 300 let) vedoucí do jedné z nejstarších bažantnic v Čechách, dnes s chovem kozy bezoárové a muflonů.

Zámek v lednu 2003 vyhořel a nyní prochází rekonstrukcí.

Turistické tipy
Dalšími zajímavostmi jsou národní přírodní rezervace Novozámecký rybník se vzácnými druhy ptáků a s ve skále tesaným výpustním kanálem, kostel sv. Barbory z r. 1550, vousatá socha sv. Starosty z r. 1705 a Mnichovská průrva.

V obci najdete řadu lidových roubených stavení. V osadě Karba kromě roubenek i železniční viadukt 209 m dlouhý z roku 1898. Oblast Zahrádecka byla vyhlášena památkovou zónou. Obcí procházejí turistické trasy i cyklotrasy.

Romantičtí obdivovatelé přírodních malebností a poutníci po stopách minulosti objevili počátkem 19. století na Českolipsku své eldorádo.

Rozvaliny dávných tvrzí, jako byl Rybnov, Jiljov, Vítkovec či Vřísek, byly opředeny pověstmi. Zbytky hradních sídel Sloupu, Jestřebí, Děvína i Ronova a Starého Bernštejna vstoupily několikrát do populárně historické literatury, jež k nim přivedla výpravy i zahraničních vyznavačů tehdy módního nadšení pro středověké pamětihodnosti. A nikdo z nich nebyl malebným prostředím Českolipská zklamán.

Po lovcích i přírodovědci si oblibovali stále častěji širé hladiny rybníků, v jejichž pobřežních rákosištích sídlilo vzácné ptactvo.

Turisté našli zálibu v cestování roztodivnými údolími a ve výstupu na Vlhošť, Ralsko, Kozel, Tlustec, které okouzlily čarokrásným rozhledem do nevšední krajiny i úbočími lučin s nevídanou květenou.

To vše učinilo Českolipsko cílem turistických výprav.

Zámek
Nejvýznamnější, bohužel dnes poškozenou požárem, památkou v Zahrádkách je jistě samotný zámek, který vybudoval v letech 1547 až 1550 Jan z Vartenberka. Jak dokládá nejstarší varianta názvu zámku – Nový Vítkovec, zámek nahradil zatím neznámou starší stavbu, zřejmě tvrz, která zde stávala již koncem 14. století. Jan z Vartenberka nechal nákladně upravit i zámecké interiéry. Zámek potom přecházel do vlastnictví různých příslušníků rodu Vartenberků. Posledním z nich byl Jan Jiří, který se aktivně zúčastnil protihabsburského povstání z let 1618 - 1620. Proto byl r. 1622 odsouzen ke ztrátě celého majetku.

Nový zámek koupil r. 1623 Albrecht z Valdštejna. V té době bylo v zámku velmi cenné vnitřní zařízení, vynikající knihovna a galerie.

Po zavraždění Valdštejna roku 1634 v Chebu, získala zámek nejdříve jeho žena Isabella a později jediná dcera Maria Alžběta, provdaná za nejvyššího lovčího Rudolfa Kounice.

V držení Kouniců zůstalo novozámecké panství až do roku 1897, kdy vymřeli po meči. Za zmínku jistě stojí manželka jednoho z Kouniců Eleonora Voračická z Paběnic, která se přátelsky stýkala s J. Dobrovským, F. Palackým, P. J. Šafaříkem. Jí také věnovala Božena Němcová svou Babičku.
Od roku 1636 byl vlastníkem zámku Jan Lichtenštejn a po něm Emanuel Lichtenštejn.

V současné době patří zámek Univerzitě Karlově, zahraniční studenti se zde připravovali ke studiu na našich školách. V r. 1992 byl zámek rekonstruován na hotel. V lednu 2003 ale vyhořel.

Dávná báje, která se váže k tomuto zámku, vypráví o Fialkové víle, jež zámek hlídá. Podle proroctví sídlo rozkvete, jen když je vlastní žena. Věřme, že jednou se zámek zaskví v plné své nádheře i po ničivém požáru, který jej zasáhl.

Zámecký park
V 1. polovině 17. století byl kolem zámku založen veliký park s řadou starých a vzácných dřevin. Zámecký park byl obohacen o zděný gloriet a sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého, které se původně nacházely na Barbořině mostě – přes Bobří potok na konci Valdštejnské lipové aleje.

Tato alej je 300 let stará a vede do jedné z nejstarších bažantnic v Čechách. Přes tuto bažantnici se lze dostat k oboře, kde na pískovcové skále, zvané Žižkův vrch ve výšce 324 m stojí zbytky hradu Vřísek, který vznikl na místě bývalého slovanského hradiště. Hrad postavil patrně počátkem 15. století jeden ze synů Jindřicha (Vaňka) Berky. Kolem r. 1530 byl uváděn jako pustý a na jeho místě vybudoval Jan z Vartenberka renesanční lovecký zámek, zvaný též Žižkův hrad. Podle pověsti měl Jan Žižka v Holanech bratra kněze, kterého zajal a dal na svém hradě umořit hladem k smrti. Obora je veřejnosti nepřístupná, chová se zde mufloní zvěř a kozy bezoárové.

V samotné obci se zachovaly četné roubené lidové stavby, často s vyřezávanými lichými arkádami v přízemí a s arkádovou pavlačí v patře. Oblast Zahrádecka byla r. 1996 vyhlášena vesnickou památkovou zónou.

Kostel sv. Barbory
Jihovýchodně od Zahrádek stojí kostel sv. Barbory. Původní renesanční stavba vznikla na půdorysu latinského kříže kolem roku 1550 a později byla zbarokizována. Blízká zvonice má nad portálem uvedený letopočet 1609. U schodiště ke hřbitovu, obklopujícímu kostel stojí barokní sochy sv. Václava a sv. Prokopa z 1. čtvrti 18. století. V kostele je rovněž hrobka Kouniců. Kostel je jediným pozůstatkem vsi Mnichova, která zanikla ve třicetileté válce.

Socha sv. Starosty
V zatáčce silnice mezi Jestřebím a Zahrádkami stojí mezi stromy socha svaté Starosty z roku 1705. Tato socha je příkladem ojedinělého kultu, pocházejícího z Portugalska. Podle legendy ji její otec, portugalský král chtěl provdat za krále sicilského. Ona však složila slib panenství a prosila nebe o pomoc. Poté, co byla vyslyšena jí na tvářích vyrostly husté vousy, sicilský král svou nabídku sňatku odvolal a rozhořčený otec nechal dívku ukřižovat.

Novozámecký rybník
Byl založen v době Karla IV. Již ve 14. století byla ve skále vytesána tzv. Novozámecká průrva, odvádějící z rybníka vodu. Je dlouhá 175 m, hluboká 14 m a šířka dosahuje 7 m. Průrva je začátkem Robečského potoka, zatímco Bobří a Mlýnský potok rybník napájejí. Za vlády Karla IV. byl v pískovcové skále vysekán hluboký kanál, jímž proudí voda z Bobřího potoka do Novozámeckého rybníka a tento kanál, nazývající se Mnichovská průrva, překlenuje most s hlavní silnicí do České Lípy.

Roku 1933 byl Novozámecký rybník (výměra 348 ha) vyhlášen národní přírodní rezervací a v současné době patří spolu s přilehlými mokřadními ekosystémy z ornitologického hlediska k nejzajímavějším územím v České republice. Souvislá vodní plocha tohoto rybníka zaujímá přibližně 40 ha.

Na území rezervace bylo pozorováno 220 druhů ptáků, z nichž mnohé patří mezi ohrožené druhy, např. orel mořský. Z hnízdících druhů jde např. o bukače velkého, jeřába popelavého, moudivláčka lužního, či sýkořici vousatou. Další chráněné druhy živočichů se řadí mezi obojživelníky, např. blatnice skvrnitá a ropucha krátkonohá. Ze savců jde např. o vydru říční a veverku obecnou. Při entomologickém průzkumu bylo zaznamenáno 800 druhů brouků, z nichž mnohé patří mezi regionální unikáty.

Pestrá je rovněž vegetace rezervace. Lesní porosty do rezervace zasahují jen okrajově a jsou tvořeny podmáčenými olšinami a křovitými vrbami, na sušších místech se vyskytují borové porosty s dubem letním, břízou bělokorou a osikou. Nelesní vegetace zahrnuje vodní společenstva s převažujícím stulíkem žlutým a leknínem bělostným, dále společenstva rákosin, ostřicových luk a slatinných a rašelinných luk.

Od roku 1991 je Novozámecký rybník zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy.

Díky zachovalému přírodnímu prostředí bylo toto území vyhlášeno ptačí oblastí v rámci soustavy evropsky významných chráněných území NATURA 2000. Ptačí oblast byla zřízena pro ochranu pěti druhů ptáků - jeřába popelavého, motáka pochopa, lelka lesního, slavíka modráčka a skřivana lesního.

Peklo
Národní přírodní památkou je území skalních stěn a potoční nivy v údolí Robečského potoka v délce 4 km pod bývalým mlýnem osady Karba.

Má plochu 59 ha a nadmořskou výšku 247 – 303 m. Státní ochrana zde byla vyhlášena v roce 1967, ale jako oblast příměstské rekreace bylo toto území ceněno již v 19. století. Počátkem tohoto století upravil tehdejší majitel panství hrabě Vincenc Karel Kounic okolí zahrádeckého zámku v romantický krajinný celek, k němuž patřilo i Peklo. Robečský potok byl po celé délce toku v chráněném území splavněn a plavba na lodičkách patřila k oblíbeným zábavám šlechty.

Za třicetileté, prusko-rakouské i druhé světové války sloužilo Peklo jako úkryt pro obyvatele okolních vsí před vojenskými oddíly. Roku 1881 ohrozila Peklo stavba železnice, která tudy měla procházet. Na nátlak vlastivědného spolku Excursions-Club, veřejnosti a majitele pozemků hraběte Kinského byl projekt přepracován a r. 1898 překlenul údolí viadukt nad osadou Karba. Trať byla otevřena 29. 12. 1898. Ocelový železniční most s klenutými oblouky, dlouhý 209 a vysoký 24 m byl navržen k ochraně jako technická památka.

Dnes vede Pekelským údolím 4 km dlouhá naučná stezka, určená pouze pro pěší turisty. Návštěvníci mají možnost se seznámit s přírodními silami modelujícími okolní pískovcové stěny, údolní nivou s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin – bledule jarní, prvosenka vyšší, stulík žlutý a mnoho dalších. Tato lokalita je také bohatá na živočišné druhy – při výzkumech bylo zjištěno téměř 250 druhů hmyzu, 4 druhy obojživelníků, 4 druhy plazů, velké množství ptáků, ryb a savců. Z chráněných druhů ptáků v lokalitě hnízdí výr velký, ledňáček říční a skorec vodní.

Poslední zastavení stezky se nachází právě v osadě Karba ležící na jižním konci údolí Robečského potoka. V lese v okolí jsou zbytky hradu Frýdlant, založeného Ronovci ve 13. stol. Pro svoji romantickou polohu se Karba stala již začátkem 19. stol. oblíbeným cílem výletů. Zajímavostí v Karbě rovněž je, že mnohé chalupy zde stojí v těsném dotyku pískovcových skal, částečně do nich vrůstají nebo je využívají jako sklepy.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.zahradkycl.cz/, na kterých najdete další informace.