Svojkov

Svojkov

Turistika

Modlivý důl
Je hluboké zalesněné údolí a zajímavé místo v duchovních dějinách našeho kraje. Nachází se v krásném romantickém prostředí v lesích za skalním masivem ve Svojkově pod Slavíčkem. Po obou stranách úžlabiny se tyčí strmé pískovcové skály. Původně se nazýval Smolný důl, pálilo se zde dřevěné uhlí a získávala smola.

Svojkovský hrad
Byl postaven zřejmě začátkem 14. století na 20 m vysokém kuželovitém vrchu v údolí pod svojkovským skalním masivem. Byl obklopen roklemi a lesy. Jedná se tedy o hrad skalní.

Při stavbě hradu bylo využito skalní podloží a rovněž některé části hradu byly vytesány přímo do skály. Také potřebné pískovce byly získávány z blízkých místních zdrojů. Svislé stěny skály a dostavěné hradby tvrz chránily před možným napadením. Výška skály umožnila výstavbu hradu ve třech patrech, schody vedly po vnějších stěnách. Nejpečlivěji byla provedena místnost v prvním poschodí, hvězdicovitě klenutá s jedním oknem. Stavba hojně využívala dřeva, byly tu i dřevěné pavlače a přístavby. Tři podlaží byla zřejmě neobydlená, sloužila především k uskladnění zbroje,oblečení a potravin. K obývání se používalo teprve další patro. Do hradu se vstupovalo zřejmě ze severní strany. Lokalita nepochybně prodělala složitější stavební vývoj.

Pro obranu neměl hrad velký význam. Svojkov ležel mimo hlavní cesty, jedna vedla přes Jablonné do Žitavy a druhá přes Sloup. Přímo v tvrzi nebyla voda, nedaleko vyhloubená studna 36 m hluboká zásobovala vodou celý panský statek.

Od roku 1381 byli vlastníky hradu páni z Chlumu, drobný šlechtický rod, z nichž nejznámější osobností se stal Jan z Chlumu, zvaný Kepka.  Spolu s Václavem z Dubé doprovázel Mistra Jana Husa na koncil do Kostnice, stal se stoupencem jeho učení a jeho oddaným přítelem. Další vlastníci hradu do popředí již nevystupují. V 16.století hrad chátral, v roce 1590 byla stržena a spálena dřevěná část hradu. V roce 1650 noví majitelé započali stavbu malého barokního zámku na úpatí hradního vrchu. Opevnění hradu zmizelo při parkových úpravách.

V 2. polovině 19. století byla zřícenina hradu upravena novými romantickými prvky. Poslední dřevěné zbytky zanikly v 60. letech 20. století.

Dnes je hradní vrch zarostlý stromy a keři, v zimních a jarních měsících je dobře viditelná silueta starého hradu. Pohled na ni nám připomene, že i malá obec Svojkov má velmi bohatou historii a je dobré si naši minulost připomenout.

Historie
V roce 1680, podle pověsti, žil v myslivně na pokraji dolu fořt se svou krásnou dcerou Annemarií. Dívka si oblíbila dva nápadníky, bohatého selského syna a studenta, syna nájemce pihelského pivovaru. Mladý sedlák ze žárlivosti zabil svého soka a tělo nebohého odvlekl do skal na místo nynější kaple. Zločin nikdy vyšetřen nebyl.

V roce 1704 čeledín ze statku zavěsil na místo smrti obrázek Panny Marie.

V roce 1750 sládek Metzer, který tudy docházel ze Záhořína do svojkovského pivovaru, zde umístil nový, vysvěcený mariánský obrázek pro klid duše zavražděného.

V roce 1772 hraběnka Cervelliová na tomto místě nechala vybudovat dřevěnou kapli. V témže roce bylo z České Lípy vypraveno první procesí, aby vyprosilo odvrácení morové a cholerové epidemie, které sužovaly okolí.

Od roku 1800 do Modlivého dolu směřovaly časté poutě pro odvrácení řady epidemií.

V roce 1836 sochař Antonín Wagner ze Sloupu vytesal v pískovci kapličku s gotickými oblouky a do výklenku byl zavěšen mariánsky obraz od Eugenie Hauptmannové – Sommerové.

V letech 1840 až 1850 sem občas přicházel rozjímat a modlit se poslední korunovaný český král Ferdinand V. Dobrotivý při zdravotních projížďkách ze Zákup.

V roce 1903 na popud hraběnky Kinské byla skalní kapli dána podoba lourdské jeskyně i se sochou Panny Marie Lourdské. Zde končila i křížová cesta s prvním zastavením u tehdejší myslivny.

Mariánské poutní místo v  Modlivém dole ve Svojkově má více než dvousetletou tradici a ještě před 2. svět. válkou bylo poutníky hojně navštěvováno. Konaly se zde významné církevní události okresního i krajského významu. V současné době tradice navštěvování tohoto poutního místa pokračuje.

Od r. 1996 každoročně 1. května je zde zahajován mší svatou mariánský měsíc.

Do Modlivého dolu celoročně přicházejí turisté a milovníci přírody, aby viděli krásný kout naší přírody a zavzpomínali na doby minulé.

Od roku 1381 je na několika berkovských listinách připomínán Henzlín z Chlumu. V roce 1389 se označuje jako "dictus de Chlum residens in Swoykow". Udajně měl tři syny - Jana, Petra a Viléma.

Zajímavou osobností je Jan z Chlumu
V roce 1402 vlastní spolu se svými bratry a otcem rodný majetek, k němuž kromě Svojkova patřily i obce Veselí a Heřmanice. Jak bývalo zvykem, synové z početných zemanských rodů se většinou věnovali vojenské službě. Tak učinil i Jan z Chlumu. Vstoupil do vojenské služby jako námezdní žoldnéř vojska císaře Zikmunda v Itálii.

V únoru 1414 jej v Bologni zastihl císařův list s výzvou, aby se vypravil do Čech a doprovázel Mistra Jana Husa na koncil do Kostnice. Jan z Chlumu původně k názorům Husa netíhl, protože jej doprovázela pověst kacíře. V průběhu cesty se oba Janové sblížili natolik, že se z nich stali přátelé a Jan z Chlumu se stal ochráncem Mistra Jana. Nebál se svědčit v Husův prospěch, připravoval jeho osvobození, ale pokus se nepodařil. Upálení Mistra Jana Husa nedokázal zabránit ani Václav Berka z Dubé se svými přáteli. Po návratu z koncilu v r. 1417 se Jan z Chlumu stal jedním z mála Husových přívrženců v severních Čechách v Litoměřickém kraji.

Když se v roce 1415 podepisoval stížný list proti popravě Husově, byl ověšený 300 pečetěmi, chyběly zde však pečetě pánů ze severních Čech, protože ti byli na straně Zikmundově.

Jan z Chlumu se vrátil do služeb krále Václava IV., byl jedním z členů družiny královny Žofie. V r. 1417 o něm čteme, že zastavuje svůj třetinový podíl svojkovský, stává se hejtmanem na Mělníku, na čas získává majetek Hazmburků - hrádek v Pihelu. Ten byl v husitských bojích zcela zničen.O pihelské panství se vedly boje, až nakonec ho získali českolipští páni Berkové z Dubé, jakožto i ostatní malá panství až k Žitavě.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.sweb.cz/svojkov/, na kterých najdete další informace.