Polevsko

Polevsko

Historie
Severozápadně od Nového Boru se na úpatí Lužických hor, vsunutá v údolí mezi Polevským (626 m) a Medvědím vrchem (663 m), rozkládá stará sklářská obec Polevsko. Vrchů kolem Polevska je více, nejdominantnější z nich je nedaleký kopec Klíč s výškou 760 m.

Původ obce Polevsko (německý název Blottendorf) není zcela jasný, protože v lipské městské knize počíná svým údajem rokem 1461, ale další zápisy jména Blattendorf pocházejí od písaře Gregoria až z let 1471 až 1481. O původu jména Blottendorf koluje pověst, že se na území nacházelo mnoho deskových kamenů (deska = das Blatt).

Vznik českého jména Polevsko není bohužel znám, zřejmě se tak stalo snahou o co nejvěrnější překlad výše uvedených desek, jakoby polí. Pole zde také byla, vzniklo Polevsko.

Jedno je však jisté, že prvními osídlenci byli skláři Oppitzové z Bavorska, postavili zde první domy, půda se musela upravit a zúrodnit, neboť v celém okolí byl les. Následovaly další rodiny - Kittelové, Preyslerové, Hellmichové, Knospelové, Schurerové a další.

Tito první osídlenci položili základ zdejšímu sklářskému podnikání, právě obec Polevsko, historicky starší než město Nový Bor, pomáhala vytvářet světovou proslulost sklářské oblasti. Sklo se zde nejen vyrábělo, ale také dále zpracovávalo, rafinérských dílen bylo v obci velice mnoho, vždyť i domy, většinou jednopatrové, vznikaly a dávaly na odiv své bohatství jako sídla nejrůznějších sklářských firem. Roku 1683 dostali skláři cechovní privilegia a začali vyvážet sklo do světa. V začátcích sklo nosili v nůších, např. i do Španělska, později jezdili povozy.

Po roce 1813 začalo sklářství upadat, Polevsko ztrácelo na svém významu, neboť se sklářství začalo velice rychle rozvíjet v Novém Boru, a to díky své poloze při státní silnici a vybudované železnici. V Polevsku se udržel ještě Bedřich Egermann, který zde krátce působil a zkoušel nové technologické pokusy, než se usadil v Novém Boru.

V roce 1907 byla založena sklářská huť Klára s jednou tavicí pecí a 8 pánvemi. Tato huť Klára se udržela až do současné doby. V roce 1910 byla nedaleko hutě Kláry postavena další huť jménem Anna, tato však byla kolem roku 1950 zbořena.

Farnost
Nejen skláři, ale i rolníci, učitelé i faráři se zasloužili o kulturní rozvoj obce. Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1717 - 1718, litoměřickým generálním vikářem byl vysvěcen 10. 7. 1718. Stavbu prováděl litoměřický stavitel P. P. Columbani za finančního přispění rodiny Kittelových. V roce 1735 byl polevský církevní okrsek povýšen na farnost. V roce 1939 kostel zásahem blesku vyhořel a v témže roce byl znovu vystavěn.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.polevsko.info/, na kterých najdete další informace.