Sudoměřice u Bechyně

Sudoměřice u Bechyně

Obec Sudoměřice u Bechyně se nachází v jižních Čechách v okrese Tábor. Město Tábor je odtud vzdáleno asi 18 km, město Bechyně 5 km a město Týn nad Vltavou  zhruba 15 km. Katastr obce se rozkládá na 2 489 ha, z toho činí 250 ha lesy, v nadmořské výšce 390 - 460 m n. m.

Současnost
V obci v současné době trvale žije 650 obyvatel. K obci Sudoměřice u Bechyně náleží osady Bechyňská Smoleč  a Bežerovice. V obci je několik restaurací, hotel, sokolovna, fotbalové hřiště, dvě prodejny smíšeného zboží, plně organizovaná základní škola, mateřská škola, školní jídelna, obecní knihovna, pošta, kostel, hřbitov, několik soukromých ubytovacích zařízení, autoservisy a další provozovny.

Zemědělské pozemky obhospodařují soukromé zemědělské podniky. Na katastru obce se rozkládá i devíti jamkové golfové hřiště. Osady Bežerovice a Sudoměřice u Bechyně jsou plně plynofikovány. S okolím obec spojují místní i dálkové autobusové linky  a vede tudy železniční trať Tábor – Bechyně.

Historie
Kdokoliv z nás, jenž by se chtěl dopátrati počátků našich starobylých Sudoměřic, musel by se ponořit hluboko do minulosti. Musel by odhrnout závoj mlh, které se vznášejí nad počátkem čtrnáctého století. Jmenovitě před rok 1352, kdy je první známá písemná zmínka o naší vesnici. Nachází se v Registru papežských desátků a zde je hovořeno o vsi Sudymierzice.

V roce 1384 se již připomíná kostel Všech svatých, původně gotická stavba na návrší uprostřed vsi Sudoměřice. Roku 1409 je již kostelem farním pro okolní vesnice. Kostel byl v roce 1828 přestavěn do současné podoby.

Na starobylost obce ukazuje i její obrovská obdélníková náves, později hojně zastavěná domy. Naše obec patřila vždy k panství bechyňskému, ať již Rožmberkům, Šternberkům, nebo jiné vrchnosti.

Další zprávy jsou až z roku 1514, kdy začal zde pan Ladislav ze Šternberka se svolením krále Vladislava dolovati železnou rudu (krevel), která se zde v dosti velké míře nachází. Bohužel není v celistvé žíle, ale pouze v samostatných ložiscích roztroušena. Těžilo se v lesích dodnes nazývaných “Jama”. Že to bylo pro vrchnost výhodné, je zřejmé i z toho, že se panu ze Šternberka vyplatilo, po tom, co zanikly pro drahotu dříví hamry na Hutích, dovážet vykutanou rudu až do Kamenice nad Lipou k dalšímu zpracování. Při těžbě vydatně pomáhali havíři ze Sudoměřic a okolí.

Již od roku 1586 je naše obec známá jako oblast s vydatnými prameny pitné vody. Právě od toho roku byla od nás voda vedena dřevěnými vrtanými rourami na zámek v Bechyni. Stavbu vedl mistr Řehoř Koráb na nařízení Petra Voka z Rožmberka. Tentýž uvědomoval si i důležitost křižovatky cest u Sudoměřic, neboť od tohoto roku vybíral zde se svolením císaře Rudolfa II. mýto. Totéž činil i na Černicích. Protože tento velmož měl rád hony a lovy, zřizuje v roce 1586 pro tyto účely rozsáhlou Černickou oboru. Původní velikost byla asi 4,5 tisíce ha, později zmenšena na 2 060 ha. Do našich dob se dochovala o velikosti kolem 1 400 ha. Byla zrušena v roce 1968. Zajímavá byla délka oborních plotů, celkem činila kolem 20 km. Pro průjezd oborou byly postaveny tři brány, které se musely otevírat a zavírat, aby zvěř neutekla.

V minulosti byla vesnice veskrze dřevěná, a tak se stalo, že v roce 1589 “dobrá ves Sudoměřice vyhořela všechna na prach”, jak je zapsáno v panských knihách, než ji stačili obyvatelé znovu vybudovat, připletla se do toho třicetiletá válka, která jistě klidu a míru nepřidala, a tak ještě v roce 1636 je v gruntovních knihách v Bechyni vedena jako pustá a spálená celá. Byl tak přerušen vývoj obce, a to na celých 60 let. Po skončení třicetileté války byla obec jen velmi pomalu osazována. Místo původních gruntů nacházíme zde již pouze chalupy. Teprve roku 1688 při soupisu usedlíků bylo zde napočteno 21 chalupníků. Roku 1687 vymezovány byly nové grunty a k nim polnosti vrchním hejtmanem panství bechyňského a kladeny pod mezníky kusy uhlí.

Před rokem 1700 je již povědomost, že je ve vsi škola. Bylo však vyučováno leckde po chalupách v nájmu, a tak byla postavena škola vlastní. Velmi malá chaloupka stále pravděpodobně na místě č. p. 9. Brzy nestačila, proto byla postavena v roce 1888 pod patronací knížete Paara škola nová tak, jak ji všichni známe, částečně na zavezeném rybníčku a částečně na bývalé farské zahradě. O škole je obšírně pojednáno v jiných statích.

V roce 1886 byl zrušen starý hřbitov u kostela a vyměřen nový za vsí u lesa, neboť ke kostelu přifařeno bylo dalších deset vesnic a starý hřbitov nepostačoval.

V roce 1893 byl v obci založen Dobrovolný sbor hasičů, byla postavena hasičská schráň v dolní části obce. Ta byla v padesátých letech tohoto století přestavěna do dnešní podoby.

Kultura - významné osobnosti

Karel Hugo Hilar - divadelní režisér, dramatik.

Josef Jirka - vyučený kolář, byl hudebník-kapelník a učitel na více nástrojů, také komponoval a vedl v okolí oblíbenou kapelu.Měl přezdívku „jihočeský Kmoch“.

Karel Kudrna - prof. Ing., DrCs. vysokoškolský pedagog, 1972-75 náměstek ministra školství. Věnoval se vědecko-výzkumné práci v oboru geofyziky.

Památky

Kostel Všech svatých

Boží muka na křižovatce u nádraží

Lovecký zámeček Černice

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.sudomerice.cz, na kterých najdete další informace.