Tučapy

Tučapy

Největší obcí soběslavského správního obvodu jsou Tučapy. Leží na křižovatce okresních silnic jihovýchodně od Tábora (20 km) a severovýchodně od Soběslavi (8 km) na obou březích Černovického potoka v hezkém údolí u rybníka Pokoj.

Obec dnes patří k jihočeskému okresu táborskému a do správního obvodu Soběslav. Potok dělí Tučapy na větší hořejší část a menší část dolejší, zvanou "Nouze", která bývala původně židovská. Ve 30. letech minulého století byla u silnice na Černovice postavena nová čtvrť, které se dnes říká "Hajka" či "Na Hajkách" (původně "Stromovka").

Historie
První písemná zpráva o Tučapech pochází z roku 1354 a hovoří o jakémsi knězi Vlčkovi, zdejším rodákovi. Obec je kolébkou a prvotním sídlem rodu, který přijal jméno Tučapové z Tučap, a který byl v příbuzenském vztahu s rodem Drslaviců, rozvětveným po celých Čechách. Tučapové z Tučap měli v erbu polcený štít červené a stříbrné barvy, jehož jedna polovina měla šikmé pruhy. V klenotu pak byla dvě křídla, z nichž jedno mělo také šikmé pruhy.

Ves Tučapy tehdy patřila k rožmberskému hradu Choustníku, zdejší tvrz se poprvé připomíná v roce 1404, kdy na ní sídlil Kunrád z Tučap, který měl značné jmění, byl Husovým přívržencem a svou pečeť připojil na stížný list kostnickému koncilu. Zejména jeho syn Václav se účastnil tehdejších politických a válečných událostí.

V roce 1511 prodal Václav z Tučap tvrz, dvůr i ves Petru Beranovi a jeho dcera pak zboží věnovala svému muži Janu Špulířovi z Jiter. V druhé polovině 16. století drželi Tučapy Dvorečtí z Olbramovic a na Tučapech. Na konci 16. století získali Tučapy opět Špulířové z Jiter, ale pro účast v protihabsburském povstání v letech 1618 - 1620 byl Václavu Špulířovi majetek zkonfiskován.

Teprve, když jeho synové přestoupili ke katolické církvi, byl jim majetek navrácen. Syn Jáchym, který převzal tvrz s dvorem a vsí, byl posledním členem tučapských rytířů. Zemřel r. 1678. Majetek zdědila jeho dcera, která byla podruhé provdána za Františka Josefa Matyášovského, rytíře z Matyášovic. V té době, přesně 21. září, zachvátil celou obec strašný požár. Na to rytíř Matyášovský nechal nově zbudovat zdejší kostel. Jinak nebyl dobrým hospodářem, a proto prodala vdova podíl na Tučapech své dceři Marii Magdaleně Malovcové, která již vlastnila polovinu statku.

V roce 1760 Tučapy koupil hrabě František Adam Vratislav z Mitrovic, ale nedodržel platební podmínky, a tak se Tučapy dostaly dražbou v držení Jiřího Vavřince z Escherichu. Za jeho vlády (v letech 1767 - 1797) pravděpodobně došlo k přestavbě tvrze na zámek, který byl v soudním odhadu z r. 1813 popsán jako budova o dvou křídlech s třemi nárožními věžičkami. V roce 1799 koupil Tučapy od nástupce pána z Escherichu říšský hrabě Prokop Berchtold, svobodný pán z Uherčic. Jeho synem byl Bedřich Berchtold (1781 - 1876), známý učenec, lékař lidumil a vlastenec. Od r. 1834 se v držení Tučap vystřídala řada majitelů.

Chráněné památky

Zámek

Socha sv. Jana Nepomuckého

Kaplička sv. Václava

Kaplička p. Marie

Kamenný kříž u kostela

Kaple ve Dvorcích

Kaple v Brandlíně

Židovská synagoga

Zámeček v Brandlíně

Židovský hřbitov

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.tucapy.cz , na kterých najdete další informace.