Bílý Kostel nad Nisou

Bílý Kostel nad Nisou

Historie
Počátky osídlení oblasti okolo dnešního Bílého Kostela spadají pravděpodobně až do 8. či 9. století. V této době do zdejšího kraje přišel slovanský kmen Milčanů. Zabýval se tu zemědělstvím, chovem skotu, hrnčířstvím a dalšími řemesly, svá sídla zakládal uprostřed nepropustných pralesů.

Ve 13. století čeští králové z rodu Přemyslovců do tohoto řídce osídleného kraje pozvali německé osadníky, současně s nimi sem směla přijít i jejich německá šlechta. Tito noví osadníci pak svým sídlům vtiskli charakteristický podlouhlý tvar, jak je dodnes patrné i na Bílém Kostele.

První písemná zmínka o samotné obci pochází z roku 1352, někdy okolo tohoto roku byl také založen zdejší kostel. Úřední název obce byl v této době "Alba Ecclesia", tedy "Bílý Kostel", Lidé však svou vesnici nazývali Heinrichsdorf, což znamená Jindřichov. Tento název byl lidmi přijat podle jména knížete Jindřicha z Donína, který vládl na Grabštejně v době založení vesnice, a který dal také roku 1347 postavit strážný hrad Rajmond. Postupem času se tento název dočkal řady různých změn, v dobových listinách jej tak nalézáme ve tvarech jako např. Heinersdorf, Hennesdorf, Henrici Villa, později pak konečně Weysskirch a Weisskirchen. Bílý Kostel náležel ke grabštejnskému panství po šest století, tedy prakticky celou dobu, co panství existovala.

Mezi německými obyvateli obce byli vedle zemědělců a řemeslníků také horníci, kteří začali v okolních kopcích a horách na počátku 15. století dobývat železnou, měděnou a stříbrnou rudu a olovo. Velký rozmach těžby těchto rud nastal v období kolem roku 1470. Ve vsi stávala také huť na tavení vytěžené rudy.

O významu tohoto průmyslového odvětví svědčí i fakt, že horníci dostali roku 1584 zvláštní privilegia (tzv. horní svobodu), podle kterých nemuseli vykonávat robotu a měli svou samosprávu.

Na životě Bílého Kostela se v letech 1428 - 34 neblaze podepsaly husitské války. Během nich zdejším krajem procházely voje husitů, které ves několikrát obsadily a vyplenily. Na přelomu 15. a 16. století bylo pak celé okolí sužováno loupeživými bandami, které se ukrývaly ve zřícenině hradu Rajmond (hrad byl během 15. století opuštěn a značně chátral).

Úlevy se kraji dostalo až s nástupem Mikuláše II. z Donína v roce 1512, který dal zbytky bývalého strážního hradu zbourat. Obyvatelé Bílého kostela si pak navíc mohli ponechat trámy a stavební kámen pro vlastní potřebu.

V polovině 16. století grabštejnské panství změnilo po více jak třech stech letech své majitele, když je roku 1562 zadlužení Donínové prodali slezskému šlechtici Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Mehl na svém panství podporoval rozvoj hornictví, zakládal zde také nové panské statky a rybníky pro chov ryb.

Mimo to dal přestavět Grabštejn z původní pevnosti na renesanční zámek. Aby však měl pro tuto přestavbu dostatek financí, zvýšil Mehl svým poddaným povinnosti. S tím se ale obyvatelé panství nechtěli smířit a roku 1566 tak vypuklo selské povstání. Jiří Mehl si během své správy panství neprávem přivlastňoval část z vytěženého stříbra zvanou královský regál, na kterou měl nárok panovník. Když tato Mehlova činnost vyšla najevo, byl šlechtic potrestán nuceným prodejem svého panství.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.bily-kostel.cz/ , na kterých najdete další informace.