Frýdlant

Frýdlant

Město Frýdlant rozkládající se na obou březích řeky Smědé tvoří přirozené centrum celého Frýdlantského výběžku. Vznikalo a rozrůstalo se ve stínu stejnojmenného hradu střežícího zemskou stezku do Lužice.

Zvláštní jméno bývá vysvětlováno starou pověstí, podle které žil před mnoha staletími v hustých lesích provincie Záhvozd muž, který měl sedm synů. Když dospěli, požádal vrchnost, aby jim přidělila sedm lánů půdy. Tak se prý také stalo a zanedlouho vyrostla na břehu Smědé malá osada. Starý otec toužící po klidu a míru, ji pojmenoval po německu Viderland, což v českém překladu znamená „chraňte zemi“.

Frýdlant je městem, kde téměř z každé uličky dýchá historie. Mezi nejvýznamnější památky patří kromě hradu též děkanský chrám Nalezení sv. Kříže, nacházející se na pravém břehu řeky Smědé. Dokončen byl roku 1551 a poté ještě několikrát přestavován. Nejpřitažlivější součástí jeho interiéru je nepochybně redernská hrobka, dílo vratislavického sochaře Christopha Heinricha z let 1605 - 1610, za kterou Redernové zaplatili tolik jako předtím za celé frýdlantské panství.

Mramor na ni byl dovezen až ze Slezska a Anglie. Vzácné jsou sochy apoštolů z dílny Matyáše Brauna, renesanční náhrobky, obraz sv. Kateřiny od Karla Škréty a před kostelem mariánský sloup z počátku osmnáctého století. Poblíž kostela stojí také bývalá městská solnice, kam se dovážela sůl z dalekého Halle nad Saalou. Ve městě se nacházejí ještě dva mladší kostely: sv. Máří Magdaleny ve Frýdlantu-Větrově a evangelický z počátku minulého století stojící ve svahu nedaleko nádraží.

Ve své původní podobě je celá řada typických měšťanských domů, situovaných převážně na náměstí a v Zámecké ulici. V samém centru jsou doplněny i svéráznou soustavou dnes již nefunkčního vodovodu rozvedeného do několika žulových kašniček. Tu a tam se dochovaly i prastaré dřevěné domy s hrázděnými patry.

Dominantou města je neorenesanční radnice postavená v letech 1893 - 1896 podle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna, tvůrce radnice v Liberci. Stranou do náměstí zdobí sochy Spravedlnost a Obětavost, interiér dotvářejí vitrážová okna, dary místních podnikatelů, a významná je busta Albrechta z Valdštejna umístěná v hale, dílo raspenavského sochaře Scholze. Ve druhém patře radniční budovy je umístěno Městské muzeum s expozicemi přírody a historie Frýdlantska, soustřeďující též nejvýznamnější památky na slavné rodáky a předměty, jež v minulých stoletích sloužily k běžnému životu zdejších obyvatel. Kuriozitou muzea je velký model původní radnice, která dříve stávala uprostřed náměstí, jenž je dílem řezbáře Kindermanna.

Současnost
Téměř osmitisícový Frýdlant si uchoval mnoho ze své krásy a středověké atmosféry, která stále přitahuje návštěvníky na řadu netradičních kulturních akcí, jakou je například i v celorepublikovém měřítku vyhlášená Frýdlantská jazzová dílna či neopakovatelné Valdštejnské slavnosti, kdy městem pochodují zbrojnoši v renesančních kostýmech, na náměstí je dobová tržnice a na okolních lukách se odehrávají zinscenované bitvy.

Přímo ve městě slouží k aktivnímu odpočinku zimní a fotbalový stadion, tělocvična, poblíž frýdlantského kempu kvalitní tenisové antukové kurty. Kulturní zázemí města tvoří kino, knihovna, muzeum a nová výstavní síň v budově radnice. Samotné centrum města nabízí síť obchodů a několik restaurací s výbornou českou kuchyní.

Tipy na výlety
Z okolí Frýdlantu lze rozhodně doporučit návštěvu Křížového vrchu, který se tyčí za řekou přímo naproti zámku. Je nazván podle křížové cesty z žulových bloků, zřízené zde v 18. století. Na jeho čedičových svazích, které jsou chráněným územím, se vyskytuje celá řada ohrožených rostlin.

Na severní straně města je vděčným cílem vycházek frýdlantská rozhledna, postavená roku 1907 na Resslerově vrchu. Je z ní krásný pohled na strmé svahy Jizerských hor i daleko na opačnou stranu do Saska a Lužice.

Historie
Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Protože přes Frýdlant vedla důležitá zemská stezka, byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica (z lat. indicare - ukazovati), v pozdějších dobách přestavěná na hrad.

Existence hradu je písemně poprvé doložena v roce 1278, kdy zdejší panství koupil od českého krále Přemysla Otakara II. Rudolf z Bibersteinů. Obyvatelstvo se usidlovalo kolem řeky Smědé a dalo základ budoucímu městu, jehož rozvoj nastává ve 14. stol. za Bibersteinů, kteří zdejší osadu povyšují na město přidělením městských privilegií.

V té době byl Frýdlant opatřen i hradbami. Město přežilo několik zhoubných požárů, zažilo několik nájezdů husitů v letech 1428 - 1433. Prožilo i několik klidných let za vlády Valdštejna, aby za Gallasů zažilo několikeré střídán císařských a švédských posádek. Klid a mír neměli obyvatelé ani za války Sedmileté, kdy přechody vojsk ať rakouských či pruských - znamenaly rekvizice a ničení. Útrapy zažilo město i v roce 1813, kdy Frýdlantem protáhla vojska Napoleonova.

V 19. století zůstává Frýdlant i přes rozvoj především textilního průmyslu zaostávat za Libercem, který byl po celý středověk ve stínu Frýdlantu. Přes časté požáry má město několik historických památek.

Památky
Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892 - 1896. Dále je tu kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 1549 - 1551. Vzhledem k přestavbám je kostel směsicí slohů a v kapli je rodinná hrobka Redernů z r. 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Dalším kostelem je pravoslavný sv. Maří Magdaleny. Další význačnou stavbou je dům obhájce městských práv purkmistra Zestermanna na náměstí, dnes sídlo Komerční banky. Město prodělalo pět morových epidemií, proto na počest jejich obětí byl v roce 1899 postaven morový sloup, který je dnes u kostela sv. Kříže.

K městským památkám patří i výše zmíněný hrad, který byl v 16. a 19. století rozšířen o zámecké budovy Frýdlant je v současné době znám jako město škol, neboť je centrem Frýdlantského výběžku. Jsou zde tři základní školy, Gymnázium, Střední zemědělská škola s obchodní akademií Střední odborné učiliště s rodinnou školou a Zvláštní odborné učiliště se speciální rodinnou školou, a to vše ve městě které má necelých 8 tisíc obyvatel.

Tradicí se staly obnovené Valdštejnské slavnosti, Letní jazzová dílna a Mezinárodní festival dětského zpěvu. Frýdlant má velmi hezké okolí a je východiskem do Jizerských hor, které zvou všechny pěší turisty, cykloturisty i horolezce.

Frýdlantská rozhledna
květen, červen, září - soboty, neděle a svátky: 9 – 17 hodin
červenec, srpen - sobota - neděle: 9 – 17 hodin

Přístup:
- Po žluté turistické značce z nádraží ČD Frýdlant v Č. – 2,5 km.
- Z náměstí T. G. Masaryka, po žluté značce, podél radnice, ulicí Mládeže, kolem koupaliště a Strmou ulicí k rozhledně – 2 km.
- Autem k místnímu hřbitovu a odtud pěšky – 0,5 km.
- Cyklisté mohou využít cyklostezku č. 3016 Andělka – Bártlovka s odbočkou na rozhlednu – 300 m.

Betlém
Jesličky patřily již od 16. století k vánočním svátkům. Zpočátku se nalézaly jen v kostelech, ale pozvolna našly cestu také do křesťanských rodin.

Nejprve byly jen z papíru, teprve později vznikly kombinace se dřevem nebo sádrou. Časem k nim přibyly různé postavy. Měšťanští lidoví umělci tvořili postavy, které byly více, či méně nádherně oblečeny, ti selští naproti tomu ukazovali většinou jen prosté řemeslníky nebo dělníky v prostém odění. Brzo však přišli tvůrci s technickými schopnostmi a ti oživili jesličky pohyblivými figurami, které byly přizpůsobeny celému panoramatu krajiny.

Jedním z takových stavitelů jesliček byl Gustav Simon, zemědělec, který se narodil roku 1873 a dosáhl vysokého stáří osmdesáti let. Zemřel na Štědrý večer roku 1953.

Již od svého mládí se věnoval stavbě, vybavení a celkovému dokončení svého díla. Jistě byl upřímným křesťanem a musel mít kromobyčejnou trpělivost a velký talent pro svoji kutilskou práci. Ale kde k ní bral čas a inspiraci?

Stavba jeho jesliček trvala déle než 60 let, než mohly být předvedeny veřejnosti. Zpočátku byly nepohyblivé, teprve v následujících letech byl vestavěn hodinový stroj a jednotlivé postavy se začaly pohybovat.

Městské muzeum
Městské muzeum se nachází ve druhém patře novorenesanční radnice, na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantě.

Otevírací doba:
červen - září : úterý - neděle 9 - 15
říjen - květen : úterý a čtvrtek 9 - 15

Vstupné:
dospělí 15 Kč, děti 7 Kč, děti skupina 5 Kč
cizinci 25 Kč, děti 7 Kč

Doplňkové služby: vyhledávací služba a pomoc badatelům i široké veřejnosti
Foto, kamera: není povoleno
Parkování: před radnicí zdarma osobní automobily, v centru města parkoviště pro osobní automobily i autobusy za poplatek
Bez bariér: bohužel ne
Vlak, bus: vlak- zastávka Frýdlant, 12 min. pěšky, bus – zastávka Frýdlant autobusové nádraží, 10 min. pěšky.

Prohlídka probíhá bez průvodce a je tedy zcela na individuálním zájmu návštěvníka, jak dlouho chce v expozici setrvat.

Muzeum bylo založeno v roce 1893 hrnčířským mistrem Juliem Krausem, který se stal prvním kustodem muzea. Stalo se tak na popud starosty Johanna Krause. Zpočátku bylo muzeum umístěno ve špitálské kapli. Do nynějších prostor ve druhém patře radnice bylo přemístěno v roce 1910. V 50. letech se muzeum stalo okresním a bylo spravováno ONV Frýdlant. Po zrušení frýdlantského okresu se stává v roce 1960 opět muzeem městským.

Frýdlantská radnice ve které se muzeum nachází je dominantou Masarykova náměstí a tím i centra města. První radnice byla postavena pravděpodobně v roce 1532. Nynější radnice byla dokončena v roce 1896 a je ve stylu německé novorenesance.

V květnu roku 2003 bylo muzeum po renovaci opět otevřeno.

Nová expozice má tyto části:
1. vstupní chodba - malá galerie autorů, kteří pocházejí z Frýdlantska, nebo jsou s tímto místem spjati jinak.

2. spojovací chodba - zde jsou vystaveny střelecké zbraně, popravčí meč ze 17. století.

3. dále navazuje místnost přírodovědná s herbáři místního botanika Gottfrieda Menzela a bicykly z r. 1850 a 1880.

Vrátíme-li se zpět do vstupní chodby, navazuje expozice místností, ve které je umístěna dřevěná plastika „Pieta“ autora Ullricha Creutze, jejíž stáří lze zařadit do období gotiky, dále je zde obraz „Vzkříšení“ údajně je autorem Bartholomeus Spranger (malíř pražského dvora císaře Rudolfa II.).

4. radniční místnost, zde upoutá návštěvníkovu pozornost především model staré radnice a vitríny s velkým množstvím nástrojů jednotlivých řemeslníků, cechovních atributů, bohatě vyřezávaný nábytek z 19. století.

5. selská jizba

6. měšťanský pokoj s barokním sekretářem a nábytkem, restaurovaným v r. 2002.

Zajímavým sbírkovým předmětem, který se týká bezprostředně historie města Frýdlantu, je model staré radnice. Tato budova, stojící uprostřed náměstí, byla kvůli rostoucímu dopravnímu ruchu zbořena roku 1897. Autorem modelu je řezbář Kindermann. V roce 2001 byl tento exponát zapůjčen Správou Pražského hradu pro výstavu „Deset století architektury“.

Mluvíme-li o radnici, musíme též zmínit krásné židle radních, které vlastní muzeum ve svých sbírkách, pečetidla frýdlantských cechů a další cechovní atributy, například cechovní truhly. Z dob vykonávání práva hrdelního se nám zachoval meč frýdlantského kata a jeho další náčiní.

Projdeme-li dále naší sbírkou, narazíme na předměty denní potřeby z různých období. Takovým předmětem mohly být hodinky a hodiny. Můžeme se pochlubit nástěnnými celodřevěnými hodinami z 18. století, zaujmou však i kapesní sluneční hodiny nebo mechanický kalendář.

Krásné exponáty najdeme i v části sbírky, která obsahuje výrobky ze skla nebo porcelánu, kde jsou zastoupeny například předměty z Míšně. Svůj význam mají v naší sbírce ukázky práce z místních keramických továren – kachle.

Rozsáhlou část sbírky tvoří knihy a tiskoviny. Knihy lze rozdělit na knihy o muzeích, knihy církevní, kroniky a ostatní knižní fond. Tiskoviny jsou představovány novinami a časopisy, které vycházely v různých dobách na Frýdlantsku. Ke zvláštním sbírkovým předmětům patří vandrovní knížky.

Za zmínku stojí jistě i zbraně, krásné terčovnice a dřevěné malované terče. Chladné zbraně, důstojnické šavle, kordy, na nichž mohou návštěvníci obdivovat dovednost starých mistrů. Ke zbraním patří i uniformy, přilby, drobné předměty z výstroje vojáků. Odznaky, medaile a plakety. Mezi nejvýznamnější rytce patří rodák z blízké osady Jizerka Ludvík Hujer, jehož práce mají své místo v naší sbírce.

Výstavní síň
Muzeum provozuje i Výstavní síň, která je umístěna ve dvoře budovy radnice. V ní se konají krátkodobé výstavy s různorodou tématikou (fotografie, etnografie, dokument apod.).

Hrad a zámek Frýdlant
Státní hrad a zámek Frýdlant patří nejen k nejvýznačnější domiantě města ale i k nejvýznačnějším památkovým celkům v Čechách a představuje spojení středověkého hradu a renesančního zámku.

Historie hradu spadá do 13. století a významně ho poznamenal Albrecht z Valdštejna, výrazná osobnost třicetileté války. Původní podoba gotického hradu se zachovala jen z části. Zbyly z ní jen části mohutných staveb a velká válcová věž.

Renezanční podobu získal areál postupně na přelomu 16. a 17. století. Rod Clam-Gallasů poprvé zpřístupnil zámecké prostory veřejnosti v roce 1801.

Dnes jsou v zámku k vidění sbírky porcelánu a skla, nábytku a zámeckého zařízení. Bohatá sbírka zbraní od dob husitských válek až po 19. století je stejně zajímavá jako zámecká obrazárna s díly barokních mistrů nebo ojedinělý soubor dýmek.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.frydlantvc.cz/, na kterých najdete další informace.