Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou

Historie
Historikové se domnívají, že člověk pronikl do území Hrádecka v mladší době kamenné před 5 000 lety.

Na počátku letopočtu vedla tímto územím cesta římských kupců z Čech do Slezska přes Žitavu a Frýdlant.

Dle zakládací listiny míšeňského biskupství z roku 968 byl prostor severně Ještědu vč. Žitavska (Milčansko) pokládán za součást Čech.

Donínové po svém příchodu Hrádek rozšíříli a kolem roku 1260 povýšili tuto starou slovanskou osadu na město.

Z okolních venkovských sídel známe pouze založení Oldřichova roku 1287 a první písemné zmínky o Václavicích 1326, Chotyni 1381, Loučné a Doníně 1454, Dolní Suché 1562, Uhelné 1720.

Ve 14. století byl Hrádek významnější než Liberec. Ve 14. století probíhala nejintenzivněji kolonizace, zejména z Franků a s ní přicházelo poněmčování. V roce 1310 byly přesně vymezeny zemské hranice mezi Čechami a Lužicí.

Za husitských válek byl Hrádek roku 1424 vypálen. Původní kostel rozbořený husity byl nahrazen r. 1466 novým gotickým.

Ve 2. polovině 16. století došlo k velkému rozvoji panství.

Po bitvě na Bílé Hoře bylo Žitavsko, postoupeno Habsburky saskému králi. Tím bylo navždy odtrženo od Grabštejnska, které zůstalo v Čechách.

Na Hrádecku docházelo díky nevolnictví k doplňování rozvíjejících se měst pouze německým obyvatelstvem, takže poněmčení bylo téměř úplné.

Český živel přežíval pouze na venkově v nepředstavitelné bídě vedoucí k povstáním.

V 18. století pokračoval ekonomický rozmach kraje.

V 19. století byla založena řada strojírenských a chemických továren (vápenka, cihelny, továrny na gumové a dřevěné zboží), ale i sokolovna a Národní dům.

Roku 1859 byla zprovozněna železniční trať Žitava - Liberec.

Roku 1918 se naprostá většina obyvatel Hrádku hlásila dle jazyka k německé národnosti, úřední řečí byla němčina. Česká škola byla založena až roku 1925.

Vztahy mezi Čechy a Němci byly až do nástupu fašismu normální.

V roce 1945 po osvobození Sovětskou armádou byly historicky vyvinuté oboustranné vztahy výrazně zeslabeny.

V roce 1982 vyhořela hrádecká radnice a v ní mnoho cenných archivních materiálů.

V roce 1989 definitivně končí éra budování socialismu a dochází k oživení vztahů zejména s Německem, v roce 1990 je založen Euroregion Nisa.

Turistické zajímavosti
Vydejte se do lesnatých kopců Lužických hor, jejichž svahy se zvedají na dohled od Hrádku nad Nisou. Čekají Vás tam značené turistické cesty, které Vás provedou zákoutími s krásnými skalami, vyhlídkami i starými pašeráckými stezkami.

Představu o středověkých obchodních cestách z vnitrozemí k zemské hranici dodnes vyvolává trasa silnice z Chrastavy u Liberce do Hrádku nad Nisou. Sledujíc tok Lužické Nisy, od nepaměti směřuje podél severovýchodních svahů Lužických hor do Žitavy. Za svůj vzrůstající význam v pozdním středověku vděčila správním opatřením Karla IV.

Úsek a křižovatky nad Libercem chránil hrad Hamrštejn, založený před polovinou 14. století frýdlantskými Biberštejny a pojmenovaný zřejmě po železném hamru v údolí. Zřícenina na úzkém ostrohu dosud naznačuje někdejší jednoduchý půdorys mezi dvěma věžemi bez paláce.

Dalším bodem bylo městečko Chrastava, připomínané v polovině 14. století i s farním kostelem. Ten vystřídala renesanční novostavba pánů z Donína a v 60. letech 19. století novogotický kostel. Pozoruhodný mariánský obraz na bočním oltáři vytvořil roku 1868 zdejší rodák Josef Führich, pozdní vídeňský představitel náboženského směru romantické malby - nazarénismu. Chrastava již ležela v území pánů z Donína, sídlících na Grabštejně.

K ostraze odbočky, vedoucí na jihozápad od Bílého Kostela nad Nisou přes hory do Jablonného v Podještědí, vybudovali se souhlasem Karla IV. kolem roku 1347 výšinný hrad Rajmund.

Poslední úsek naší cesty ovládal před zemskou hranicí i na straně Žitavy nejmohutnější hrad této končiny - Grabštejn.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hradek.cz/rozcestnik.htm, na kterých najdete další informace.