Křižany

Křižany

Údolní obec Křižany rozptýlená podél silnice a Ještědského potoka se nazývá po svém zakladateli Kriesanovi. První zpráva, ještě jako o vsi Suchá, je z roku 1352.

Dokladem stáří je zmínka z roku 1384 o původně gotickém kostelu sv. Maxmiliána, zbarokizovaném v 17. století. V interiéru se nachází pozdně barokní vybavení: oltář,malované výplně,dřevěný kůr a venkovské varhany. Před kostelem je z roku 1747 umístěna plastika sv. Jana Nepomuckého,stojícího na obráceném džberu s reliéfy svatých patronů proti moru, hladu a válce.

Z následujícího století pochází přilehlá fara a socha sv. Josefa. Blízká kaple s barokní Pietou je památkou z poloviny 18. století. Nad obcí byl v provozu ještě ve 20. letech 20 .století tříposchoďový Solvayův lom, nejrozlehlejší v Ještědském pohoří. V jednom z pater je vykutaná loupežnická jeskyně. Horní částí obce prochází železnice Liberec-Teplice vybudovaná v roce 1900, jež přiváží do Křižan milovníky zdejší zachovalé přírody.

Historie
Již od 12. století př. Kristem náleželo toto území k praslovanskému území, zatímco tehdejší Germámi v oné době byli omezeni jen na krajinu severně od dolního Labe. Celé severo-východní Čechy patřily do oblasti slovanského lužického lidu. Naší obci Křižanům, jak vyplývá z farních záznamů, se říkalo lidově "Suchá". Latinsky se však ves dávno v předhusitské době nazývala "Křižani villa", a tak ji také uvádí náš největší dějepisec František Palacký, tak byla také vedena mezi farnostmi děkanátu Jablonné.

Zakladatelem vsi byl zeman jménem Křižan. Bližší datum založení vsi není však známo, ale již ve 14. století patřila ves k panství hraběte Lemberka a roku 1360 je ves uváděna ve spojení se jménem hraběte Gallase Lemberka ze Zvířetic. Ke kolonizaci pohraničí německými kolonisty dochází zejména za krále Přemysla Otakara II (1253 - 1278), a tím také k poněmčování ryze slovanské krajiny. Křižany patřily k panským vesnicím, a proto muselo obyvatelstvo robotovat na panské půdě a z užívané půdy muselo odvádět různé dávky.

V letech 1378 - 1379 měl Křižany v držení hrabě Gallas ze Zvířetic se svým synem Haškem. Roku 1391 se dostaly Křižany do rukou 3 starších synů Jindřicha Berky z Dubé. V roce 1405 koupil Křižany Hynek z Dubé. Pak se majitelé Křižan rychle střídali: byli to pánové z Wartenberka, Berkové a Lemberkové. V roce 1540 patřily Křižany částečně pánu z Donína a Grabštejna, který užíval titulu Pán na Grabštejně a Křižanech, bydlel ve velkém zděném domě, vařil pivo, měl mlýn a část Křižan s poddanými.

Roku 1562 koupil Křižany hrabě Jiří Mehl ze Střelic, roku 1586 svobodný pán Ferdinand Hoffmann z Grünebülu a Střechova. Před rokem 1586 patřily Křižany dvěma panstvím. Západní část patřila panství Grabštejnskému, menší východní část k panství Lemberskému. Kostel pochází z počátku 17. století a byl v jeho 2. polovině rozšířen. Křižany byly šlechtickým sídlem až do poloviny 17. století.

Koncem 17. století, kdy se panství Grabštějnské dostalo do rukou hraběte Trautmannsdorfa, byl zámeček stržen a mnohá hospodářství byla prodána. Tam, kde je dnes usedlost č. p. 31 jsou zbytky velmi širokých základních zdí. Jsou to zbytky zámečku. Věž kostela byla přistavěna až v roce 1684 ze zbytků zdiva zbouraného zámečku. V "černé" soudní knize města Chrastavy, pořízené na rozkaz Jiřího Mehla ze Střelic, jsou zaznamenány dva hrdelní rozsudky, týkající se Křižan. Roku 1719 byla popravena Kateřina Hausmannová z Křižan pro nedovolené styky se svým švagrem a roku 1721 Helena Ottová.

V roce 1725 postavila vrchnost ještě dnes stojící hostinec, dříve hotel Effenberger. V roce 1726 koupil hrabě Filip Josef von Gallas, majitel grabštejnskégho panství, panství Lemberk od hraběte Karla Josefa z Bredy, a od toho času jsou zas obě části obce spojeny. Krčma byla tam, kde je nyní dům č.33. Tam bydlel rychtář. Rychtář, neboli šulc míval ve vsi velkou moc a žil si jako malé panstvo.

Rychtářovými pomocníky byly čtyři porotci - výběrčí, kteří mu pomáhali při vytváření rozsudku. Tyto si mohl rychtář zvolit dle své vůle. Nákup, výměna a manželské smlouvy byly na Rychtě uzavírány před vyzvanými svědky. V takových případech se obyčejně začalo přípitkem, při kterém došlo třeba k vypití celého sudu panského piva. Rychtář byl u své vrchnosti váženým mužem, protože svým hostům rozléval velice mnoho panského piva. Při každém křtu musel otec dítěte uspořádat pro příbuzné pivní večer na Rychtě. Každý otec o svatbě přivedl po obřadu ženicha a nevěstu včetně svatebních hostů na přípitek nebo na svatební hostinu. Zvláště v období fašinek nebo posvícení byly na Rychtě příležitosti k napití. Toto období trvalo mnohdy několik dnů a často končívalo rvačkami.

Rychtář byl povinen odebírat pivo a pálenku pouze z vrchnostenských pivovarů a palíren, ačkoliv Patentem o robotách z let 1717 a 1736 se majitelům panství vysloveně zakazuje svým poddaným vnucovat vrchnostenské produkty nebo výrobky. Tento předpis však nebyl nikdy dodržován, neboť jim bylo hejtmanem nařízeno "teď jako dříve" odebírat pivo i pálenku. Pokud se někteří rychtáři pokusili u majitele panství žádat o zrušení tohoto nátlaku, skončili v šatlavě.

Obě části Křižan, horní i dolní byly spojeny, když v roku 1726 hrabě Filip Josef Gallas, majitel panství Grabštejnského, koupil od říšského hraběte Karla Josefa z Bredova celé panství lemberské. V roce 1771 bylo provedeno očíslování domů.

V roce 1800 si tehdejší křižanský rychtář jménem Franz Slawik vymyslel, že by to chtěl zkusit se skutečnou šťávou z révy, s vínem a žádal pro víno povolení k šenku. Pán, Christian Philip hrabě z Glam - Gallasu, to považoval za neslýchaný zločin a 18. září 1980 odpověděl: "Nevidím důvod, proč bych měl žadateli povolit vinný šenk. Křižany přece nestojí na hlavní cestě a lid je tam velmi chudý, nepotřebuje víno, ale měl by děkovat Bohu, že má ostatní nezbytné potraviny k životu. Vinný šenk by byl pro něj jen příležitostí, jak utratit peníze a udělal by z nich pak ještě ubožejší obyvatele. Zakazuji tímto nejen vinný šenk, ale nařizuji rychtáři vymáhání zbytku renty, který je jmenovitě v této obci značný."

V obci bývalo bezpočet vodních mlýnů a na výšině mezi naší obcí a Družcovem stával od roku 1843 dřevěný větrný mlýn, který byl později přenesen a prodán jinam. Mlynářství patřilo k nejstarším křižanským živnostem. Hostinec v Krkavčích skalách býval kdysi kovárnou pro kameníky pracující v lomu.

Dne 16. září 1850 byly spojeny obě části obce Křižan v jednu obec, zcela samostatnou s vlastní správou. V r. 1910 si obec postavila obecní dům. V něm byla umístěna obecní kancelář, reiffeisenka, poštovní úřad, četnická stanice, obvodní lékař a knihovna. Od které doby je v obci škola, není přesně známo, ale první záznamy pocházejí z roku 1650 a od roku 1773 je v horní části ještě druhá škola, nejdříve jako výpomocná a od roku 1871 jako stálá s vlastní správou. Poštovní úřad byl zřízen v roce 1874, četnická stanice v roce 1876, mlékárenská společnost byla ustanovena v roce 1907 a postavila si svou vlastní mlékárnu v roce 1911. Poprvé se rozsvítila elektrická světla dne 16. prosince 1920.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://mesta.obce.cz/web/index.asp?u=7650, na kterých najdete další informace.