Raspenava

Raspenava

Město Raspenava leží ve frýdlantském výběžku, 6 km jihovýchodně od Frýdlantu na severním úpatí Jizerských hor. Rozkládá se po obou stranách řeky Smědé, délka obce je téměř 9 km.

Současnost
V současné době hospodářských přeměn není charakter obce vyhraněn. Vedle tradičního zemědělství je zdrojem pracovních příležitostí zejména průmyslová výroba v oborech elektrotechnika, stavebnictví a nábytkářská výroba.

Dominantní pozoruhodností města je zejména nádherná okolní příroda s vhodnými místy pro táboření a nepřebernými trasami pro turistiku a cykloturistiku v blízkém i vzdálenějším okolí. Symbolem milovníků horolezeckých terénů je skála Zvon ve skalním útvaru Srázy.

Městská knihovna v Luhové ul. č. p. 160 půjčuje knihy v úterý a ve čtvrtek od 14 hodin do 18 hodin
a v téže době umožňuje veřejnosti přístup k internetu.

Stálé kulturní zařízení ve městě není - nejbližší kino ve Frýdlantě nebo v Hejnicích, divadlo v Liberci.

Historie obce
Raspenava je v historických pramenech uvedena již roku 1343, ale přesné datum jejího založení neznáme. Víme jen, že první osídlenci sem přicházeli z Lužice, a že název obce v překladu značí "ves na Raspově nivě", je tedy odvozen od vlastního německého rytířského jména. Obec se nejprve rozkládala pouze na levém břehu řeky Smědé, jejíž původní lužickosprbské pojmenování Wietew, uváděné již roku 1539, znamenalo totéž co větev, čili přítok Lužické Nisy.

Kdysi nesla tato podhorská ves i jméno Wildenau (divoká niva), snad pro odlišení od obou sousedních obcí na protějším břehu: Luhu (Mildenau - mírná, dobrá niva) a výše ležícího Lužce (Mildeneichen - nivička). V roce 1962 došlo ke spojení těchto tří obcí včetně osady Peklo, která mívala od roku 1784 na počest manželky majitele panství Karoliny J. Clam-Gallasové úřední název Karolinino Údolí. Tak vzniklo město Raspenava, které je jedním z článků souvislého osídlení, táhnoucího se podél řeky Smědé od Frýdlantu přes Hejnice do Bílého Potoka.

Nejvýznamnějším prehistorickým sídlištěm Frýdlantska býval Chlum (495 m n. m.) neboli Hradec (německy Glitbuch nebo Hohen Hein) - nápadná znělcová kupa na severním okraji raspenavského katastru. Archeologové se domnívají, že tehdejší obyvatele tohoto pahorku lze časově zařadit do doby bronzové, snad někdy na přelom druhého a prvního tisíciletí před Kristem. Patřili zřejmě k lidu tzv. lužické kultury. První archeologické nálezy dokumentující již nepochybně etnickou příslušnost obyvatel Frýdlantska ovšem pocházejí zhruba z let 600 - 1200 našeho letopočtu, kdy se zde usadili Slované (Lužičtí Srbové čili Vendové).

Původně zemědělský charakter obce poměrně brzy ovlivnila těžba a také zpracování nerostných surovin. Na soutoku Smědé a Sloupského potoka stál již roku 1512 hamr a železárna zpracovávající nejen místní, ale i dováženou rudu. Významná byla i vápenka na Vápenném vrchu, který je význačnou geologickou lokalitou.

Turistické zajímavosti

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny

Přírodní park Peklo

Chlum
Jedna ze dvou znělcových vyvřelin Frýdlantska. Archeologické nálezy umělých valů a bronzových a železných nástrojů z přelomu 2. a 1. tisíciletí př. Kristem. Naleziště odtud popsaného minerálu hainitu.

Vápenný vrch
Soustava tří starých lomů na mramor a vápenec. Důležitá mineralogická lokalita, je odtud známo 51 minerálů.

Památné stromy
Buk v areálu domu s pečovatelskou službou, topol bílý v zahradě farního úřadu, buk v zahradě hájenky "Na hrázi".

Kulturní památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Hrobka rodiny Richterů

Smírčí kříž

Zděný holubník
a několik dalších stavebních objektů a soch chráněných státem na základě zákona č. 20/1987 Sb. o památkové péči.

Čerpáno z oficiálních stránek obce  http://www.raspenava.cz/, na kterých najdete další informace.