Osečná

Osečná

Současnost
Město Osečná (dříve Oschitz) leží na 50°42' severní šířky a asi 14°15' východní délky ve výši 379 m nad mořem na jižní straně Ještědského pohoří a na pokraji Ralské pahorkatiny. Byla založena pravděpodobně některým Vartenberkem v první polovině 13. století na zemské obchodní stezce mezi Českým Dubem a hradem Děvínem.

Město má rozlohu 2806,25 ha na katastrálních územích Osečná, Lázně Kundratice, Druzcov, Kotel, Zábrdí a Chrastná. Město má 1 005 trvale žijících obyvatel, ale v období od května do října se zvýší jejich počet o přibližně 2 500 (chalupáři, lázeňští hosté, rekreanti).

Ekonomicky činná je asi ⅓ obyvatel, která pracuje buď v obci nebo dojíždí za prací do Liberce, Stráže pod Ralskem a Českého Dubu. Ve městě je ZŠ a MŠ, pošta, lékárna, praktický, dětský a zubní lékař. Z obchodní sítě a služeb zde působí zelinář, masna, cukrárna, květinářství, 6 smíšených obchodů, papírnictví s videopůjčovnou a drogerií, truhlárna s prodejnou pro kutily a stavebníky. Dále prodejna upomínkových předmětů s výrobnou, textil s krejčovstvím, kadeřnictví, 3 restaurace, 2 penziony, 1 rekreační středisko a 1 ubytovna. Ve městě není průmyslová výroba.

Dopravní obslužnost zajišťuje ČSAD, a. s., Liberec, ve směru na Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Liberec a Stráž pod Ralskem. Dále pak ČSAD Česká Lípa zajišťuje spojení se satelitní osadou Náhlov, která spádově patří poštou a službami k obci Osečná, územně však pod obec Ralsko, okres Česká Lípa. Nejbližší železniční stanice je vzdálena 8 km v obci Křížany.

Město se rozkládá na úpatí Ještědského pohoří. Vedle lesů, luk a pastvin jsou zde rybníky Jenišovský, Mlékárenský, Kočvarův, Lázeňský a Chrastenský. Městem protéká řeka Ploučnice, která pramení severně od města u Jenišovského rybníka. Druzcovem protéká Druzcovský potok a Zábrdím říčka Zábrdka.

Spádovou oblastí pro Osečnou je Liberec, Český Dub a Stráž pod Ralskem.

Historie města Osečná
Osečná v roce 1850 patřila pod soudní okres Český Dub a politický okres Turnov. V roce 1869 z důsledků národnostních třenic byla Osečná přidělena pod soudní okres Mimoň a politický okres Česká Lípa. V roce 1939 byla Osečná se sousedními obcemi Kundratice, Janův Důl, Kotel, Zábrdí, Náhlov a Cetenov přidělena pod zemský okres Liberec.

Veškeré písemnosti ležely přeházené na půdě radnice. Učitel Oskar Nositscha dal podnět k jejich přenesení do budovy školy. Válka bohužel zabránila převzetí všech. I když se do toho v té době zapojil architekt Thům z památkového úřadu. Pro nedostatek místa bylo vše umístěno v soukromém domě. V roce 1945 zachránil tyto před zničením český usedlík holič pan Šlambora. Tyto písemnosti předal Okresnímu archivu v Liberci. Konec 2. světové války byl v Osečné dne 7. května 1945, kdy do obce
vpochodovala Rudá armáda. V závěsu za nimi partyzáni. V následujících týdnech bylo německé obyvatelstvo vyhnáno z jejich domovů se zavazadlem o váze pouhých 30 kg.

Teprve výstavba železnice Teplice-Liberec v roce 1900 přinesla jakési spojení se světem. Bohužel nejbližší železniční stanice byla vzdálena 7 km v Křižanech. První autobusová linka spojovala Osečnou s Hamrem na Jezeře, Stráží pod Ralskem a Křižany. Příkrá silnice na nádraží do Křižan dovolovala často jen šestikilometrovou rychlost. Po vypuknutí 2. světové války byly autobusy zabrány pro armádu, z nichž nebyl ani jeden po válce vrácen. V roce 1919 zřídil zemědělec Adolf Weiser z Lázní Kundratic soukromou autobusovou dopravu na lince Osečná-Křižany. Po připojení k „třetí říši“ byla tato převzata říšskou poštou a později rozšířena. Jezdilo se do Stráže a do Mimoně.

K farnosti Osečná patřily též obce Kundratice, Ocasov, Druzcov, Janův Důl, Břevniště, Chrastná, Kotel a Zábrdí. V letech 1352, 1369 a 1405 se platilo v kostele 3 groše desátků. K porovnání se sousedními kostely to bylo velice málo. Kupříkladu ve Stráži pod Ralskem se platilo 9 grošů, ve Svébořicích 6 grošů a v Brništi 9 grošů. Z toho se dá usuzovat, že fara v Osečné byla velmi chudá.

Faráři v době předhusitské byli Bernard 1363, Martin 1392 a Nikolaus 1395. Osečná patřila pod děkanát Jablonné v Podještědí a arciděkanát Mladá Boleslav. Posledním předhusitským farářem byl pravděpodobně Albert. Osečná byla v roce 1444 husity zničena. Teprve kolem roku 1460 zde mohla katolická církev opět sloužit mše.

Další velký zásah do náboženského života přinesla reformace. Jako první je zde znám Michael Tylenius. Na popud Karla Biebersteina se Osečná zmohla na tehdejší dobu mohutný boží stánek (dům). Za účasti pastora Tyleniuse, starosty Hanse Kroschla, učitele Franze Grunewelda, kostelníka Hanse Neumana a Michela Anderse byl 8. dubna 1565 položen základní kámen. Roku 1568 byla stavba dokolnčena.

V kostelní hrobce byli pohřbeni rodinní příslušníci Biebersteinů, Nosticů a Schleiniků. V roce 1612 daroval starosta Jakob Kroschel křtitelnici. Hansi Kuglerovi bylo uloženo natahovat hodiny. Pod vedením vévody Albrechta von Wallenstein, kterému patřilo panství „Dub“, nastala protireformace. Posledním evangelickým farářem byl Christoph Ziegler, jež byl posléze vypovězen. Osečná se tím stala pobočkou Dubskou. Duchovním pastýřem se stal roku 1627 Adam Baltasar, pod kterého patřily farnosti Hodkovice a Rychnov. Farníci se ale proti rekatolizaci stavěli a odmítali platit desátky.

Mluvčí tohoto povstání Christoph Thum (Jenišovský mlynář), Johanes Hahn, Nikolaus Polt a Michal Raim byli potrestáni a vězněni. Další povstání o několik let později vedli Michael Groschel, Fridrich Polt a Kristoph Kanner. Teprve nástupem dvou jezuitských páterů byla roku 1653 oznámena rekatolizace. Je podivuhodné, jak dlouho a tvrdě ještě část obyvatelstva lnula k luterismu. Za faráře Kaspara Josefa Beckera se Osečná opět stala samostatnou farností. Tehdy církev čítala 3 037 katolických občanů, Osečná 768, Kundratice s Ocasovem 44, Druzcov 644, Janův Důl 347, Kotel 383, Chrastná 141, Zábrdí 244 a Vlachové 80. Patrony byli majitelé panství Dub. Nejstarší farní kronika byla založena roku 1663.

Před rokem 1614 měla Osečná dva hřbitovy. Jeden u kostela a druhý mezi Osečnou a Dolní Osečnou, později přejmenovanou na Kundratice. Na příkaz císaře Josefa II. musely být hřbitovy vně obcí zrušeny, a proto se pohřbívalo pouze na dolním hřbitově. V roce 1903 založila obec hřbitov při silnici do Holiček pro Osečnou, Kundratice, Chrastnou a Kotel. Obce Zábrdí, Druzcov, Břevniště a Janův Důl si založily vlastní hřbitovy. V roce 1789 byly zinkové rakve z kostelní hrobky prodány za 213 zlatých ve prospěch kostela v Osečné. V kostele se nachází náhrobní kámen Karla von Biebersteina. Roku 1810 se muselo odevzdat stříbro na C. & K. mincovní úřad.

Při silnici do Kotle nad Osečnou na vršku stojí skupina soch, lidově zvaná „U třech svatých“. Postavy jsou v životní velikosti. Tento památník byl postaven roku 1714 klášterem sv. Jakuba, jako dík za záchranu před tureckým nebezpečím. Mariánský sloup z roku 1720 zdobí náměstí.

První prokázaná zmínka o škole za kostelem vypovídá o jejím prodeji roku 1611. Druhá škola stála při silnici do Kotle. Třicetiletá válka měla ve svém důsledku úpadek školství. Teprve v roce 1663 se objevuje učitel jménem Kaspar Guben. Školní obvod zahrnoval Horní a Dolní Osečnou, Druzcov, Janův Důl, Kotel, Zábrdí, Náhlov, Chrastnou a Břevniště. V kronice z roku 1698 je zapsáno, co mohl učitel používat: 1 akr pole na Šibeničáku, 1 akr při silici do Druzcova (zvaný školní zahrada), 104 strýchů žita, 1 strých ovsa, 6 metrů dřeva a 1 metr borovice na louče.

Školné platil žák 1 krejcar týdně, když ale chodil na katechizmus a psal křídou, tak 1 krejcar a 3 denáry. Když psal inkoustem, tak 2 krejcary. Chtěl-li se učit aritmetiku a hudbu, pak již bylo školné 3 krejcary. Protože učitel zastával zároveň varhaníka, náleželo mu za pohřeb 30 krejcarů (podle stáří zemřelého až zlatka). Za rekviem 14 krejcarů, za výroční mši 7 krejcarů. Za zvonění za zemřelého se neplatilo. Zvonilo se první a poslední den při pohřbu. Chtěl-li někdo více zvonění, musel platit 14 krejcarů. Městské písařství mu přinášelo 2 kopy grošů. Kolem roku 1870 si zařídili samostatné školy Druzcov, Janův Důl, Zábrdí, Náhlov a Břevniště.

Památky města

Kostel sv. Víta
Dle dostupných materiálů je první zmínka o dřevěném farním kostele v Osečné z roku 1350. Od roku 1363 měl tento kostel již svého duchovního správce. Kostel byl malý dřevěný. V roce 1565 byly položeny základy zděného pozdně gotického a renesančního kostela Karlem von Biberstein. Přestavba trvala 3 roky.

V roce 1612 daroval starosta Jakob Kroschel kostelu křtitelnici. V roce 1619 byla vystavěna nová vyšší hranolová věž kostela.

Asi o 200 let později vypukl v obci rozsáhlý požár, který způsobil velké škody i na kostele. Krátce po požáru byl kostel opět obnoven.

Kostel svatého Víta v Osečné má tři lodě a vnitřní zařízení je pseudogotické z roku 1904. Na jónském pilíři je umístěna renesanční kamenná kazatelna. Na hlavním oltáři byl obraz od malíře Johana Birhauma z Georgenthalu. V roce 1911 byl tento obraz přemístěn na jiné místo v kostele. V kostele sv. Víta se nachází rodinná hrobka rodu Biebersteinů a rodiny Schleinitzů, kteří v této době vlastnili statek Krassa — nyní Chrastná. Na čelní stěně kostela sv. Víta je znak knížete Karla Rohana, který v roce 1838 koupil zdejší panství, pod něž patřila i Osečná.

Radnice v Osečné
Rok 1825 - podle potvrzení z 20. ledna 1826 byl sepsán před rychtářem 22. července 1825 protokol o tom, že obec koupila od vdovy M. A. Zimmermannové, znovu provdané Schmidtové, spáleniště č. p.86 na náměstí ke stavbě nové radnice za 1 100 zlatých (14. 6. 1825 vypukl požár ve farské stodole, který se rozšířil a padlo mu za oběť 23 obytných domů, 6 stodol, 14 chlévů, 5 kůlen a kostelní věž, na níž bylo zničeno 5 zvonů a věžní hodiny).

Radnice dostala č. p.105, pod č. p.86 si na jiném místě ve městě postavil dům Franz Müller. Roku 1827 vrchnostenský úřad schválil rozpočet na stavbu nové radnice. Roku 1829 - 1830 započala výstavba radnice - stavitel Josef Haase z Mimoně (součástí radnice byl hostinec a prostory pro hasičskou stříkačku), spolu s radnicí byly postaveny dvě kašny, zhotovil je Václav Lejsek ze Zábrdí.

Roku 1829 proběhla sbírka na pořízení měst.znaku do průčelí radnice, vybráno 32 zl. 30 kr., znak zhotovil J. Suske, sochař z Mimoně. Roku 25. října 1830 předána dostavěná budova radnice stavitelem J. Haasem obci, stála 5 640 zlatých (zálohy 2 600 zl. + 2040 zl. + 1000 zl. doplatek - dopis 13. 11. 1830). Dne 12. srpna 1831 proběhla "kolaudace" radnice krajským inženýrem 1831 a v říjnu dokončeny dodatečné opravy stavby J. Haasem.

Kaplička se zvoničkou v Zábrdí
V roce 2001 se podařilo za pomoci dotace provést rekonstrukci kapličky v osadě Zábrdí. Jedná se o kulturní památku včetně zvonu. Uvnitř kaple je osazen oltář a dvě kostelní lavice. Tato kaplička přežila dobu normalizace pouze díky nadšeným chalupářům.

Kaple se zvonem v osadě Druzcov
Klasicistní kaple sv. Josefa z roku 1834 se zvoničkou a tympanonem nad vstupem v osadě Druzcov byla vyhlášena kulturní památkou a nedávno na ní byla dokončena generální oprava. Kaple je využívána pouze při vánočních a velikonočních koncertech osečenského sboru Canzonetta.

Kaple sv. Anny v Kotli
Tato kulturní památka se nachází nad osadou Kotel směrem na Český Dub. Byla v kritickém stavu, proto obec požádala Okresní úřad Liberec o pomoc a byla ji přidělena dotace na opravu této kaple. Kaple byla vystavěna místními občany. V kapličce je na čelní stěně namalovaný obraz zobrazující Matku Anny a pochází pravděpodobně z první poloviny 19. století a je malován technikou al secco. Po 100 let byla kaplička nárazově opravována pouze neodborně místními lidmi. Jak nám řekl dotazník z roku 1883, již tehdy byla nutná rozsáhlá rekonstrukce. Té se kaplička dočkala až nyní. Práce byly dokončeny na jaře roku 2001.

Barokní brána se sochou sv. Linharta v Chrastné
Cennou památkou statku v osadě Chrastná je barokní brána z 18. století se sochou sv. Linharta s plastikami ovce, vola a erbem rodu Hartigů v kartuši.

Sousoší tří svatých
Méně viditelnou, ale skvostnou památkou je Sousoší tří svatých - Jana, Pavla a Luitgardy. V letech 1653 až 1783 byl vrchností Českodubska ženský klášter sv. Jakuba ve Vídni, který získal panství v Podještědí věnem od své abatyše Reginy, dědičky hraběte Isolaniho. Tato zbožná žena dala pro svá tři největší města v panství vyhotovit v dílně Matyáše Brauna důstojné náboženské monumenty.

Nejvýznamnější Braunovo dílo „Vidění sv. Luitgardy“ se stalo ideovým vzorem pro kompozici tří stejných sousoší. Výběr alegorických postav těchto monumentů nebyl náhodný, neboť Luitgarda a oba světci s železnými meči symbolizují cisterciánskou a křížovnickou minulost Českodubska.

V Osečné se pomník nalézá na východním okraji obce směrem na Kotel a Český Dub. V minulosti se každoročně konalo na svátek Jana a Pavla procesí z místních kostelů k sochám oněch tří svatých, aby jejich přímluvou Bůh ochránil město a lid od živelních pohrom.

Mariánský sloup
Mariánský sloup byl postaven v letech 1720 až 1730. Titulní socha Panny Marie byla zhotovena v životní velikosti a bohatě vybavena atributy. Tuto hlavní sochu obklopují sochy čtyř světců. Z čelního pohledu stojí po levé straně sv. Vít s říšským jablkem v pravé ruce a se lvem u pravé nohy, za ním sv. Jan Nepomucký. Po pravé straně vidíme dalšího Jana, totiž sv. Jana Křtitele s beránkem u levé nohy, za ním pak sv. Františka Xaverského.

Patrové, převážně roubené, částečně zděné stavení v přízemí s podstávkou, je opatřeno strmou sedlovou střechou. Kvalitní doklad technického vývoje mlynářství, prezentovaného vynikajícím ztvárněním roubené lidové architektury severočeského regionu.

Třicet tipů na výlet
V okolí naší obce je celá řada krásných a zajímavých míst, která stojí za to navštívit. Prameny Ploučnice, Čertova zeď, Krásná vyhlídka, Kavčí skála, Děvín, Stříbrník, Skalní divadlo, Kočičí skály, Stohánek, Široký kámen a řada dalších lokalit patří k oblíbeným cílům výletů a vycházek.

Z některých vrchů a skal jsou nádherné výhledy na Osečnou a krajinu kolem ní, v lesích a u rybníků zase můžete pozorovat spoustu zajímavých rostlin a živočichů. Všechna tato místa jsou snadno dostupná pěšky nebo na kole - informace, turistické příručky a mapy můžete získat v Infocentru na Svatovítském náměstí v Osečné.

1. Chrastenský vrch
Vrch s nadmořskou výškou 452 m. Na vrcholku skály, obnažené vytěžením železné rudy (limonitu) na vyvřelé žíle. Výhled pro vzrostlé stromy je omezený.

2. Chrastenský rybník
Největší rybník v okolí, který slouží k chovu ryb a k rekreaci, zrekonstruovaný v roce 2006.

3. Krásná vyhlídka
Plošina nedaleko Podvrší, ze které je nádherný výhled na Ralskou pahorkatinu (Děvín, Hamerský Špičák, Široký kámen, Ralsko, Hamerské jezero, Kavčí skálu, atd.)

4. Kavčí skála
Zajímavá pískovcová skála pod Krásnou vyhlídkou. Často slouží jako cvičná skála pro horolezce, na vrcholku je umístěna zápisová knížka. Hnízdiště výra velkého.

5. Kočičí skály
Skupina obnažených pískovcových skal při cestě z Podvrší na Krásnou vyhlídku. Z jejich vrcholků je velmi hezký rozhled.

6. Čertova zeď
Národní přírodní památka. Odtěžená čedičová žíla o mocnosti několika metrů v délce 15 km. Zachoval se jen tzv. Čertův stolec o výšce 6 m nedaleko obce Kotel a Čertova hlava. Čedič má výraznou sloupcovitou odlučnost, sloupce jsou uloženy vodorovně.

7. Prameny Ploučnice
Hlavní prameniště řeky Ploučnice, která se po 105 km vlévá v Děčíně do Labe. Prameny vyvěrají na dně malé tůňky a toto prameniště je označováno za jedno z nejvydatnějších ve střední Evropě.

8. Jenišovský rybník
Rybník, těsně navazující na prameniště Ploučnice, sloužící k rybolovu. U něho bývalý Jenišovský mlýn, připomínaný z r. 1590.

9. Jeřmanská skála
Mohutný pískovcový převis nedaleko Druzcova. Nejvýše položená lokalita pravěkého osídlení Pojizeří (6 000 let př. Kr.). Místo je též známé pod názvem Cikánský převis.

10. Stohánek
Přírodní památka (397 m). Zbytky hrádku na osamoceném pískovcovém suku. Ve skalním bloku upravené místnosti, kdysi obývané poustevníky. Místo je známé i z knihy K.Světlé „Poslední poustevnice“.

11. Stříbrník
Přírodní památka (507 m). Vypreparovaný vrchol čedičové kupy, tvořený zbytkem sopouchu se čtyřmi výraznými vrcholy. Olivinický čedič má jasně strukturovanou sloupcovitou odlučnost.

12. Skalní divadlo
Přírodní památka. Skalní amfiteátr v křemitých kvádrových pískovcích se skalní bránou a prvky železité inkrustace v podobě trubek o průměru půl metru.

13. Tisíciletá lípa
Památný strom (lípa velkolistá) v osadě Kotel. Je vysoká 25 m, obvod kmene je 9 m. Blízko ní je menší lípa s obvodem 6 m a výškou 23 m. Jedná se o nejmohutnější stromy v severních Čechách.

14. Skály u Skalního divadla
Zajímavá skupina vyšších pískovcových skal nedaleko Skalního divadla. Z vrcholů je krásný rozhled na okolní krajinu.

15. Široký kámen
Přírodní památka. Rozsáhlý svědecký vrch (430 m), budovaný kvádrovými pískovci. Vrcholová plošina je příkře ohraničena skalními stěnami ve dvou patrech. Výskyt chráněných druhů rostlin i živočichů.

16. Schillerova výšina
Na vrcholku pomník Johanna Christopha Friedricha von Schillera (10. 11. 1789 – 9. 5. 1805), německého spisovatele, básníka, dramatika a překladatele. Postaven v roce 1905. V minulosti zde stávalo popraviště a vrch se nazýval Šibeniční vršek.

17. Mlékárenský rybník
Rybník u silnice z Osečné do Liberce, zrekonstruovaný v roce 2004. Slouží k chovu ryb a ke koupání.

18. Tři svatí
Sousoší tří svatých – svatá Helena, svatý Jan a svatý Pavel na vršku nad Osečnou. Barokní dílo z roku 1750, věnované abatyší ženského kláštera sv. Jakuba ve Vídni Reginou. Vyhotoveno v dílně Matyáše Brauna.

19. Mravenčí skála
Menší pískovcová skála vpravo za závorou, s pěkným zaobleným vrcholem. Snadný výstup, hezký rozhled.

20. Mufloní skály
Skupina zajímavých pískovcových skal nedaleko Kavčí skály, zimní útočiště muflonů.

21. Děvín
Zřícenina hradu (435 m), založeného pravděpodobně Přemyslem Otakarem II. Hrad nebyl nikdy dobyt. V roce 1645 byl pobořen Švédy, potom začal pustnout. Zachováno poměrně rozsáhlé zdivo, sklepy a hradní studna. V podzemních prostorách jsou chráněná zimoviště netopýrů.

22. Mazova horka
Dominantní pískovcový kužel (569 m), prostoupený čedičem, počátek Čertovy zdi. Na sv. úpatí je opuštěné skalní obydlí tzv. Skalákovna, dějiště povídky K. Světlé „Skalák“.

23. Hamerská strouha
Jižní větev Ploučnice, uměle vybudované koryto, které pomáhá naplňovat Hamerský rybník. Malý vodopád.

24. Děvínský rybník
Rybník pod Děvínem (dříve Kunzeteich), u kterého byl v letech 1768 – 91 v provozu zubový hamr Kunz.

25. Hamerský Špičák
Hamerský Špičák (452 m) - vrch vedle Děvína, v nejvyšší části je krátký vulkanitový hřbítek a zbytky valového opevnění ze 14. století. Pískovcové skály.

26. Kamberk
Nejvyšší kopec v dolní části Osečné, v zimě hlavní středisko lyžování a sáňkování. Z vrcholu hezký výhled na Osečnou.

27. Tvrz v Chrastné
Původně renesanční tvrz Šalamouna Blekty z Útěchovic, kterou přestavěli Hartigové. Nad vstupní barokní bránou rodový erb Hartigů a socha pastýře.

28. Sochorův pomník
Pomník na křižovatce pod Stohánkem, věnovaný památce generálmajora Antonína Sochora, hrdiny z 2. světové války. Zahynul na tomto místě v roce 1950 při nevyjasněné autonehodě.

29. Pruský kříž
Kříž na lesní cestě z Druzcova na Jeřmanskou skálu, kde za války Prusko - Rakouské v roce 1866 zahynul a byl pochován mladý pruský rytmistr.

30. Lázeňský rybník
Malý rybník v areálu Lázní Kundratic, sloužící ke koupání a rybolovu. Každým rokem se zde koná tradiční soutěž Kundratická lávka.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.osecna.info/, na kterých najdete další informace.