Jablonné v Podještědí

Jablonné v Podještědí

Historie
Neprostupné pomezní hvozdy, střežící území českých knížat před vpády nepřátel, zůstávaly dlouho neobydleny. Teprve slovanské obyvatelstvo začalo z úrodnějších rovin pronikat jak z Čech, tak i z Lužice stále hlouběji do souvisle zalesněných pohorských hvozdů. Slovanské názvy obcí (Jablonné, Suchá, Brniště) či vrchů (Stráží, Sokol, Hvozd) dodnes prozrazují pobyt našich dávných předků na tomto území.

V době kolonizace, prováděné od 12. století přicházeli do nově zakládaných osad i kolonisté němečtí. Tato kolonizační aktivita souvisela i s pronikáním rodu Markvarticů do Podještědí. Výraznou postavou tohoto rodu byl Havel z Lemberka, který ve 40. letech 13. století patřil k důvěrníkům krále Václava I. Havlův podpis na listině s označením „de Yablonni“ je vlastně první prokázaná zmínka o městě, které v té době již zřejmě existovalo. Jablonné nabývalo v pol. 12. stol.zvláštního významu mezi osadami v Podještědí a začalo se měnit na město.

Jablonné mimo jiné vděčilo za svůj význam ve středověku výhodné poloze na obchodní cestě ze Žitavy do Prahy a na několik staletí se stalo i významným obchodním a celním místem. Dokonce zde na krátkou dobu existovala mincovna, ve které se razily tzv. brakteáty. Později k král Karel IV. Zdůraznil význam tohoto celního města (vybíralo se zde tzv. ojné nařízením používat výhradně cesty přes Jablonné pro styk Čech s Lužicí (pokud byl obchodník přistižen na jiné cestě, zboží propadlo ve prospěch pánů z Lemberka) i výstavbou ochranných hradů při její trase. V blízkosti měst si vystavěl Havel své opevněné sídlo hrad Lemberk a po roce 1250 založil se svou manželkou Zdislavou z Křížanova v Jablonném klášter tehdy nové dominikánské řehole.

Zdislava vynikala léčitelským uměním a milosrdným srdcem, sama se obětavě starala o chudé nemocné. Proslulý kronikář Dalimil ve své kronice o ní napsal:
Pět mrtvých vzkřiešila, mnoho slepých prosvietila, chromých a malomocných mnoho uzdravila, nad jinými pracnými velké pomoci činila …

V následujících staletích město střídalo majitele – po pánech z Lemberka přišel rod Berků z Dubé, od nichž jej 1418 koupili Vartenberkové, záhy se však vrátilo do držení Berků, a to až do roku 1706.
Za husitských válek zůstala většina severočeské šlechty, včetně Berků Dubé a Vartenberků , věrná císaři Zikmundovi. Proto již od počátku válek směřovaly pravidelné husitské nájezdy do severních Čech. Mnozí šlechtici však v průběhu válek, aby se vyhnuli plenění, přešli na stranu husitů, roku 1428 s nimi navázal kontakty také Jan z Vartenberka.

V 16. stol. měnilo Jablonné uvnitř berkovského rodu několikrát majitele, došlo však k uklidnění poměrů a obohacení města novými stavbami: špitální kaple sv. Volfganga, zámek Nový Falkenburk, nový pivovar, roku1596 byla zřízena škola roku 1699 byla zahájena výstavba chrámu sv. Vavřince.
V průběhu třicetileté války utrpělo město velké škody, roku 1623 byl z Jablonného vypuzen poslední protestantský duchovní a začala tvrdá rekatolizace. Současně město trpělo ničivými průchody vojsk, mnohé cennosti byly odvlečeny zejména do Švédska.

V 80. letech zahájili dominikáni přestavbu svého zchátralého kláštera. Majitel panství, hrabě František Antonín Berka, poslední mužský potomek slavného rodu s vědomím, že nemá komu odkázat své bohatství, významně finančně podporoval stavbu velkolepého klášterního chrámu sv. Vavřince. Přestože po jeho smrti (1706) nebyla u nástupců, hlavně Pachtů z Rájova, již ochota dokončit dílo s původní zamýšlenou velkorysostí, vznikla stavba, která patří k nejvýznamnějším svého druhu v Čechách. Za josefinských reforem byl v roce 1788 zrušen dominikánský klášter a téhož roku postihl město zničující požár – v centru města zůstalo stát jen 10 domů.

Obnovu města po požáru narušovaly průchody vojsk za napoleonských válek – Prusů, Rusů, Francouzů, Poláků a Rakušanů. Jablonné navštívil, byť jen na chvíli Napoleon Bonaparte, stalo se tak 19. srpna 1813 při jeho pobytu v Žitavě.

Osobitým způsobem zasáhla do osudů měst 1. svět. válka, kdy již od listopadu 1914 byl na okraji města (v místech dnešního koupaliště) vybudován tábor, ve kterém byli internováni převážně Rusové (celkem 14 000). Smutnou vzpomínkou na toto období je ruský hřbitov v obci Lada v Podještědí, na němž byli pochováni vojáci z Haličské ukrajinské brigády, kteří zde byli v roce 1919 internováni.

Poválečný vývoj Jablonné v Podještědí se příliš nelišil od ostatních městeček v pohraničí. Byl zahájen pokusem o odtržení pohraničních území a zřízení tzv. Provincie Deutschböhmen, v jejíž zemské vládě byl i zdejší rodák Kraus. Konec této epizody učinil až příchod československého vojska do Jablonného v prosinci roku 1918. Ke konci druhé světové války přicházeli do Jablonného uprchlíci jak z východních území, tak i z rozbombardovaného Německa.

Poválečná léta byla pro město obdobím velkých změn. Po odsunu většiny Němců se zcela změnilo národnostní složení obyvatel města a okolí. V krátké době se oživil společenský život, ve městě vznikly či obnovily činnost různé spolky a jednoty. Počátkem padesátých let nastaly velké změny v hospodářské sféře – tradiční textilní továrny byly zrušeny a jejich místo zaujal sklářský podnik Preciosa.

V druhé polovině šedesátých let byl vybudováním kempinku a koupaliště posílen rekreační charakter města, k němuž přispívá i blízkost turisticky přitažlivých Lužických hor.

Další zlom ve vývoji msta nastal demokratickými změnami od listopadu roku 1989. Dochází k útlumu zemědělské výroby, naproti tomu úspěšně rozšiřuje svoji výrobu místní závod podniku Preciosa.

Postupně se začíná rozvíjet cestovní ruch, čemuž značnou měrou přispívá otevření turistické stezky mezi Českou republikou (obec Petrovice) a SRN (obec Lückendorf) od 1. ledna 1995. Tato skutečnost má vliv i na rozvíjení velmi dobrých vztahů mezi obyvateli obou příhraničních oblastí.

Přes svůj mnohdy spletitý vývoj plní Jablonné funkci kulturního společenského centra v oblasti pod Lužickými horami. Přírodní krásy okolí a četné historické památky města vytvářejí ideální základnu pro pobyt domácích i zahraničních návštěvníků.

Památky

Zámek Lemberk
První písemné zprávy o hradu se jménem Löwenberg jsou z roku 1241, kdy byl hrad v majetku Markvartice Havla, zakladatele linie pánů z Lemberka a manžela sv. Zdislavy.

Z původní stavby z 1. pol. 13. st. se dochovaly jen některé části, zejména skrytá spodní část věže, jejíž dnešní podoba je již z 1. třetiny 14. století.

V pol. 16. století ustoupila vojenská funkce hradu do pozadí a Lemberk se přestavuje na renesanční sídlo, tvořené zejména obytným palácem, jehož ústředním sálem je reprezentační Bajkový sál s malovaným stropem s náměty zvířecích bajek, dnešní západní křídlo.

Postupně je zámek přetvářen dispozičně do dnešní podoby uzavřením obdélníkového nádvoří, zvýšením renesančního paláce o jedno patro, věže o 2 patra a balustrádu.

S dalšími rozsáhlými úpravami bylo započato ve 20. letech 17. století u Albrechta z Valdštejna a na ně navázali Bredové obnovou interiéru, jejich doplněním bohatou štukovou výzdobou (kaple sv. Ducha, Zdislavina světnička) a vnější štukovou výzdobou nádvorních průčelí. V této podobě se zachoval zámek do dnešní doby.

Bredovský letohrádek – Lemberk
Raně barokní letohrádek Bredů byl původně součástí zámku Lemberk. Po rekonstrukci je zámeček přístupný, je zde umístěna expozice Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Lužické hory – příroda a lidé, geologie, hornictví, hospodářství, sklářství a tkalcovství, místní architektura a významné památky.

V zahradě stojí za pozornost sochařská výzdoba.

Poloha: 1,5 km SV od Jablonného v Podještědí

Zámek Nový Falkenburk
Zámek Nový Falkenburk je dnes součástí Jablonného v Podještědí. Kdysi zde stávala tvrz, která zanikla ještě během první poloviny 15. století. V 16. století nechal tehdejší majitel panství Jindřich Berka z Dubé vystavět nad rybníkem zámek, který je obklopen rozlehlým parkem. Během sedmileté války v 18. století zde byl vojenský lazaret a později zámek zpustl natolik, že velkých sálů s freskovou a štukovou výzdobou bylo užíváno jako sýpek. Nový majitel, liberecký továrník Liebig dal v roce 1901 provést obnovu, která však nebyla moc citlivá. Dodnes je zachována štuková výzdoba sálů, nástropní malby a zrcadlový sál.

Dnes slouží jako dětský domov.Jejich zásluhou byl v r. 2001 zrenovován.

Starý Falkenburk – (zřícenina hradu - patří do katastru a památek Petrovic)

První zmínky o hradu pocházejí z roku 1390. Byl postaven na ochranu Záhvozdské stezky. Na konci husitských válek byl jednou marně dobýván, pak vyhořel a roku 1454 se již uvádí jako zbořený. Hrad chránil mohutný příkop a val s úzkým parkánem na úbočí.

Poloha: na vrcholu kopce Sokol v Lužických horách, asi 6 km severně od Jablonného v Podještědí.

Církevní stavby

Bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy
V roce 1699 dal František Antonín Berka, poslední mužský potomek slavného rodu, císařský rada, komoří,místodržící, nejvyšší maršálek a vyslanec v různých evropských dvorů kostel zbourat a nad hrobem dnes sv. Zdislavy postavit důstojný chrám. Projekt svěřil vynikajícímu vídeňskému architektu Janu Lukáši Hildebrandtovi. Fr. A. Berka se však dostavby chrámu nedočkal. Po jeho smrti po střídání majitelů panství až hraběnka Rosalie Kinská - rozená Berková, chrám dostavěla v hrubých rysech. R. 1729 byl chrám vysvěcen a o dva roky později do jeho krypty přeneseny ostatky sv.Zdislavy ( během stavby přebývaly od r.1702 v dominikánském klášteře ).

Tato stavba patří k předním stavbám barokního stavitelství ve střední Evropě. Stavba chrámu byla poslední etapou barokní přestavby dominikánského kláštera. Při stavbě chrámu v půdorysu protáhlého kříže byla překročena městská hradba, tři podlaží katakomb, v nichž byli od 18. století pohřbívání dominikánští mniši, sahají až 39 m pod úroveň kostela.

Vnitřní prostory jsou tvořeny soustavou elipsoidů, nad středním z nich je 34 m vysoká kopule. Průčelí je zdobeno početnými sochami od J. F. Bienerta z roku 1711.

Bohatá vnitřní výzdoba umocňuje posvátnost místa, kam byla pohřbena sv. Zdislava. V kryptě je umístěno 24 na mědi malovaných obrázků s výjevy z legendy o jejím životě. Chrám byl v roce 1996 povýšen na baziliku minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy.

Katakomby s ostatky sv. Zdislavy jsou přístupné pouze o hlavní pouti - poslední sobotu v květnu.

Kaple sv. Volfganga
Je to jedna z nejstarších dochovaných staveb ze 13. století. Renesančně byla přestavěna r. 1565. Poznáte ji podle stavby s věžičkou a s grafitovou rustikou. Kaple byla městem zrestaurována r.1961 a přizpůsobena jako pohřební smuteční síň pro město a okolí.

Zámeček Pachtů z Rájova
Zámeček dal postavit kolem roku 1700 Jáchym Pachta z Rájova, pán na Novém Falkenburku a Velkém Valtinově.Zámeček stál v lese a byl obýván nadlesním. Protože budova stála při významné silnici a byla svou stavební úpravou vhodná pro zřízení pošty, stala se r. 1737 stanicí jízdní pošty. Od r. 1751 bylo Jablonné označováno „poštovní stanicí“.

Dne 17. září 1779 byl hostem budovy císař Josef II.

Od r. 1802 stojí na rohu budovy sloup Nejsvětější Trojice.

Dne 19. srpna 1813 přijel do budovy pošty císař Napoleon. Přijal zde zástupce města. Jablonné v Podj. je jediným městem v Čechách, které Napoleon navštívil.

Na dvoře budovy bývaly stáje pro 12 koní, připravených k službě. Spěšná jízda byla zrušena až r. 1883.

Vyhlídková věž – (bývalý kostel Narození Panny Marie)
Existoval již ve 13. stol, kdy v gotickém slohu pamatoval jako kostel sv. Kříže i Havla a sv. Zdislavu. Písemně je doložen v letech 1279 - 90. Nese však i prvky románské (zazděná okna). Za husitských válek byl vypálen, ale r. 1457 obnoven v barokním slohu a vysvěcen jako Narození Panny Marie.

Na vyobrazení z r. 1757 měl uprostřed osmibokou obrannou věž, pod kostelem rozsáhlá sklepení jako úkryt obyvatel v době napadení. V letech 1781 -83 přestavěn, rozšířen o představěnou pozdně barokní západní část s věží nynějšího tvaru.

Roku 1786 přestal být farním kostelem, stal se jím klášterní chrám sv. Vavřince.

Roku 1788 při požáru města vyhořel. Do r. 1863 byl ruinou. Zachránily jej rozsáhlé sklepy pod ním. Město budovu přestavělo a zřídilo v něm pivovar. Byl v činnosti až do r. 1932.

V roce 1945 byly do budovy umístěny pro nedostatek prostoru ve školní budově některé třídy národní školy. Od roku 1973, kdy byla postavena nová školní budova, spěla budova k nové ruině. Zásluhou dnes opadané omítce můžete na budově nalézt všechny stavební slohy: románská zazděná okna,uvnitř gotický oblouk i barokní prvky.

Kostel Velký Valtinov
Roku 1600 byl na místě původní tvrze postaven zámek. V roce 1729 za Pachtů z Rájova byla renesanční budova barokně přestavěna. Z té doby pochází schodišťová věž a fasáda. Zámek je dvoupatrový a dvoukřídlý. V roce 1983 byl velmi poškozen požárem. Nyní je po celkové rekonstrukci.
Poloha: 4 km jižně od Jablonného v Podještědí.

Petrovice - kaplička
Kaplička se skládá ze dvou částí se samostatnými vchody. První tvoří klasickou kapličku s velkým vstupním otvorem. Nade dveřmi se nacházejí výklenky. Dva menší jsou po stranách a třetí větší je pod střechou. Druhou část tvoří vysoká zvonička. Má vlastní vchod z boku. Do zvonice vedou staré schody. Zavádějí nás do podkroví.

Poloha: Na začátku osady Petrovice, vpravo u cesty z Jablonného do Petrovic.

Památná místa a zajímavosti

Morový sloup
Na náměstí v Jablonném v Podještědí dominuje barokní morový sloup z roku 1686 s plastikou Krista Salvatora; neboli Krista Vítězného, která je obklopena sochami českých patronů. Sloup byl postaven na památku obětí moru neznámým autorem, který Jablonné postihl v roce 1680.

Sochy 13 světců jsou umístěny ve dvou etážích na soklu vlastního sloupu, jednak na vnější balustrádě, ohraničující prostor sousoší. Na dvouetážovém soklu čtvercového půdorysu je vztyčen sloup, na jehož vrcholu je plastika Krista Salvátora, u jehož nohou leží symbol přemoženého moru, v r. 1686.

Druhou, slohově vyspělejší skupinu soch v 1. etáži na sloupu, tvoří sochy sv. Jáchyma, sv. Vojtěcha, sv. Vincence a sv. Anny a sochy na vnější balustrádě sv. Jan Křtitel, sv. Vavřinec, sv. Florián a sv. Jan Nepomucký vytvořili ve druhé etapě stavby morového sloupu v letech 1720 - 30 bratři Jelínkové z Kosmonos.

Morový sloup byl v letech 1991 - 94 na náklady města renovován akademickými sochaři L. Šobrem a V. Smíškem.

Sloup se stal 13. listopadu 2002 cílem útoku zlodějů, kterým se zalíbily 2 vázy z balustrády. Krátce nato zmizely i zbývající dvě vázy a rovněž dva andílci stojící na balustrádě. Kde tyto věci skončily? Toť otázka, na kterou odpověď patrně již nezískáme. 20. dubna 2004 pak neznámý nenechavec odcizil atribut patrona naší země sv. Václava (levá ruka s kopím) a atribut sv. Anny (lilie), a tím způsobil škodu přibližně za 40 tisíc Kč.

Městskému zastupitelstvu se podařilo získat dotaci a nechat udělat kopie ukradených věcí. Opravu prováděl opětovně akademický sochař Václav Snížek. Celková rekonstrukce odcizených plastik a jejich osazení si vyžádala částku 680 tisíc Kč (50 % tvořily dotace). Jde o nemalou částku, ale dominanta náměstí se opět mohla zaskvět v plné kráse.

Z opraveného sloupu jsme se však neradovali dlouho. V noci z neděle na pondělí (z 2. na 3. ledna 2005). Nějaký či nějací nenechavci opětovně odcizili nedávno opravené dva andílky a silně poškodili i část balustrády. Škoda byla odhadnuta na 400 tisíc Kč. Snaha zastupitelů i radních byla tak přivedena vniveč. Zásluhou městského zastupitelstva a získání dotace byl morový sloup opětovně opraven.

Penzion U Salvátora***
Náměstí Míru s barokním morovým sloupem. Právě za ním si všimnete výrazné klasicistní budovy s pilastry a s portálem zdobeným girlandami. Znak nad vchodem už by Vás neměl nechat na pochybách, že se jedná právě o penzion U Salvatora.

Vstoupíte-li do restaurace, ocitnete se na pár chvil na počátku 18. století. Zachované architektonické prvky této vysoce hodnotné kulturní památky, jako jsou například původní podlahy, dveře, okna, či vhodně zvolené osvětlení, malby na klenbách, nábytek a další části interiéru vdechují Penzionu U Salvatora jeho původní starobylou atmosféru. Díky rekonstrukci a vybudování Restaurace a Pensionu U Salvatora *** je tato historická budova zpřístupněna veřejnosti.

Zdislavina studánka
Pramen léčivé vody se nachází pod zámkem Lemberk. Zdobí jej empírový gloriet s osmi toskánskými sloupy.Přelom 18. a 19. století.

Studánka je spjata s legendou sv. Zdislavy, která za pomoci tohoto přírodního pramene vyléčila spoustu nemocných.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.jablonnevp.cz/, na kterých najdete další informace.