Český Dub

Český Dub

Současnost města
Současný Český Dub je rájem turistů ze všech konců světa. Díky své příhodné poloze je navštěvován jak v letních, tak i v zimních měsících. V létě je zde řada možností pro vykonávání cykloturistiky, pěší turistiky i agroturistiky.

Největší část turistů k nám přijíždí za poznáním místních památek, z nichž jmenujme například Podještědské muzeum (interiér, dobový nábytek a knihy vyvolávají atmosféru 19. století; expozice Národní obrození, Karolina Světlá a Podještědí připomíná českou spisovatelku; dále jsou zde expozice: Vybavení židovské modlitebny, Šablonová malba na gotickém nábytku z konce 15. stol. Dále původní vybavení vesnické školy a také Kabinet grafiky místního rodáka Petra Dillingera), prostory johanitského kláštera, kostel sv. Ducha nebo prohlídku dosud z části zachovaných městských hradeb. Také romantická krajina s překrásným, všudypřítomným pohledem na Ještědský hřbet je "balzámem na nervy".

V zimně pozorný turista nalezne v okolí Českého Dubu množství sjezdovek a běžeckých tratí, které jsou ve většině případů udržována a zpravovány místními spolky a organizacemi. Komu nestačí jen naše sjezdovky, ten jistě rád navštíví druhou stranu Ještěde se sjezdovkami odvrácenými směrem na Liberec. Podhorská až horská poloha Dubu a okolí zajišťuje vytrvání příznivých sněhových podmínek na delší dobu než v níže položených střediscích.

Dále ve městě funguje Městská knihovna a kulturní centrum, jednou týdně můžete navštívit kino. Ve městě také fungují různé spolky jako například Loutkářský soubor Ještěd, Divadelní soubor Vojan, Junák, Svaz chovatelů, rybářů, zahrádkářů atd. Děti zde navštěvují nedávno otevřenou základní školu, mateřskou školu nebo základní uměleckou školu.

Český Dub je prostě městem v samotném srdci Podještědí a má co nabídnout.

Historie města
Historie Českého Dubu sahá do románského období. Město patří k nejstarším sídlům severních Čech, vzniklo při kupecké stezce jako tržní osada na vyvýšenině obtékané potoky Ještědka a Rašovka. Újezd Vladislavice včetně hradu, raně románského kostela a přilehlé osady svěřil roku 1115 kníže Vladislav I. Benediktinskému klášteru v Kladrubech.

Novým majitelem se stal v roce 1237 Markvartic Havel z Lemberka, který zde ve 40. letech 13. století vybudoval pro rytířský a špitální řád johanitů opevněný klášter s kaplí sv. Jana Křtitele, patrona řádu. Současně vzniklo i malé poddanské johanitské město Dub. Při raně románském kostelu sv. Ducha stál roubený špitál, kde příležitostně léčila manželka Havla sv. Zdislava. Ve zdejším klášteře pobýval v roce 1357 také císař Karel IV.

Husitská vojska Jana Čapka ze Sán obsadila Dub v roce 1425 a v roce 1429 byla komenda během tažení Prokopa Holého na Žitavu zničena. Město ve druhé polovině 15. století pustošila lužická vojska a požáry, jeho totální zkáza přišla v 80. letech. Od roku 1490 započal Jan z Vartemberka budovat nové město a na náměstí nechal pro sebe vystavět dům.

Od roku 1552 se do historie Dubu začal významně zapisovat Jan z Oprštorfu, který přestavěl románský klášter a pozdně gotický hrad zvaný Krucemburk na reprezentativní renesanční zámek. V první polovině 60. let nechal postavit radnici a městu udělil privilegia. Ze 70. let pochází kostel Nejsvětější Trojice, v roce 1579 byl rovněž dokončen katolický kostelík (kaple sv. Jana) a špitál. Dub za vlády Smiřických (od roku 1591) i Albrechta z Valdštejna (od roku 1622) přestal být sídelním městem.

Po zavraždění vévody, kdy se na zámku usídlil hrabě Ludvík Hektor Isolani, i za následné vlády vídeňského kláštera augustiniánek město již ztrácelo na významu. Pohromou se stal požár v 80. letech 17. století, který zničil kostel, špitál, radnici, školu, domy, vrchnostenské stodoly atd.

Na sklonku 18. století se začíná oficiálně užívat názvu Český Dub (dříve Bömische Aicha). Dubské panství koupili v roce 1838 Rohanové a v téže době začíná město rozvíjet schopný textilní podnikatel Franz von Schmitt. Prosperující firma řízená z Českého Dubu patřila k významným textilním podnikům monarchie a Schmittův podnikatelský duch se promítal i do obrazu města. Postaveny byly nové objekty, opraveny domy, budovaly se silnice atd.

Po vzniku Československa došlo ve městě k otevření české školy, kina, knihovny, nové sokolovny, založení muzea či započetí výstavby koupaliště. Během komunistického režimu po roce 1948 dochází spíše k devastaci městských památek, stavební rozvoj nastává až po roce 1989, největší realizací je přístavba základní školy. V roce 1991 byly objeveny prostory johanitského kláštera a po dvou letech zpřístupněny veřejnosti.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.cdub.cz/, na kterých najdete další informace.