Dětřichov

Dětřichov

Poloha obce ležící na Olešce a její původní název Dietrichsbach či Dittersbach naznačují, že její vznik spadá do období německé kolonizace ve 14. století.

Historie
První písemná zpráva o ní je v urbáři frýdlantského panství z let 1381 - 1409 a podle ní tu již existoval kostel. Vesnice vyrostla na výhodném místě, kde se na starou cestu vedoucí od Chrastavy k Frýdlantu napojovala stezka z Žitavska, směřující sem přes Reibersdorf (Rybarzowicze). Reichenau (Bogatynia) a Heřmanice.

Tato poloha však s sebou po celý středověk i část novověku přinášela opakované pohromy během válek. Na rozdíl od sousedních Heřmanic, jež byly lenním statkem, byl Dětřichov vždy vesnicí vrchnostenskou, patřící přímo majitelům frýdlantského panství.

Nejstarší památkou obce je kostel sv. Anny. Přístavba věže v roce 1619 a stavební úpravy především v roce 1720 a poté v roce 1769 (zvýšení věže), 1840 a 1889 setřely jeho původní gotickou podobu z doby vzniku.

Náboženská perzekuce po třicetileté válce se nevyhnula ani Dětřichovu. Prvního června 1652 se sem dostavil misionář v doprovodu vrchnostenského úředníka, aby přesvědčil vesničany o správnosti katolické víry. Podle úředního zápisu ho 62 přítomných pobožně vyslechlo, ale nakonec se mnozí stejně raději vystěhovali, jak dokládá záznam v berní rule z roku 1654, uvádějící 15 opuštěných usedlostí. Devět gruntů selských, jedenáct chalupnických a 18 usedlostí zahradnických však zůstalo osídlených.

To vytvářelo dobré podmínky pro další vývoj obce, která se potom aktivně účastnila v letech 1679 - 87 odporu proti Gallasům. Po jeho potlačení musel rychtář zaplatit pokutu 300 zlatých, aby mohl nadále zůstat v úřadě.

Vývoj panství byl na konci července 1775 nakrátko poznamenán srocením poddaného lidu z okolních vesnic před frýdlantským zámkem, nedošlo však k žádným násilnostem a úprava robotních povinností a jejich převedení na peněžní platy uklidnily zjitřenou náladu i v Dětřichově. Bezprostředním důsledkem pak byla v roce 1780 parcelace zdejšího panského dvora, který zahrnoval i pozemky někdejšího lenního statku v Heřmanicích. Na jeho půdě bylo vyhrazeno 42 parcel pro novou vesnici Christiansau, dnes Kristiánov, nazvanou tak na paměť zakladatele hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase.

Podle statistiky J. Schallera měl Dětřichov v osmdesátých letech 18. století 28 číslovaných domů. O půl století později (1833) však tu bylo již 174 domů s 934 obyvateli a v Kristiánově 73 domů s 395 obyvateli. Tento vzestup si vynutil i úpravu školních poměrů. Do roku 1720 chodily děti do školy v Kunraticích, ale pak bylo povoleno zřízení školy v Dětřichově, sloužící i pro děti z Albrechtic. Po sto letech však již školní budova nedostačovala, a tak bylo v roce 1820 nutné postavit novou budovu, protože počet školních dítek již překročil číslo 180.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.detrichov.net/ , na kterých najdete další informace.