Liberec

Liberec

Historie
Kdy se na místě dnešního města usídlili lidé se přesně neví. Usuzuje se, že tomu tak bylo koncem 13. stol., když při brodu přes Harcovský potok (asi v místech dnešního terminálu MHD), vznikla malá osada, která poskytovala nutné občerstvení kupcům na zemské stezce vedoucí tudy z Čech do Lužice.

První písemná zmínka o vsi Liberec je z roku 1352. Informuje o kostele a placení desátku. Zajímavé je, že v té době byl Liberec podle placené sumy daleko menší a bezvýznamnější, než třeba Hrádek, nebo opevněný Frýdlant.

Bibrštejnové
Prvními mocnými majiteli byli Bibrštejnové, jejichž panství byla značně devastována husitskými válkami. (Vymřeli v roce 1551).

Redernové
Další libereckou vrchností byli Redernové (protestanti), kteří zde založili zámek s nádhernou kaplí, špitál a mnohá další zařízení a vůbec položili základy pozdější prosperity Liberce. Byli to šlechtici nového typu - dosáhli vysokého vzdělání a celkový rozhled si rozšířili cestami po Evropě. Za jejich panování byl Liberec roku 1577 povýšen na město a císař Rudolf II. mu udělil městský znak, jehož součástí je i znak Redernů – stříbrné kolo. (Panství koupili v roce 1558).

S tímto povýšením získalo město právo konat týdenní a výroční trhy, které přinášely do města kulturu a peníze (Melchiora z Redernu odměnil Rudolf II. za válečné úspěchy 20 tisíci tolary). Na památku tohoto úspěchu založila Kateřina roku 1598 nadaci určenou kostelům, školám a špitálům. Dala také podnět k budování radnice v letech 1599 až 1603. Zemřela ve Frýdlantě, kde je pochována v rodinné hrobce.

Albrecht z Valdštejna
Po bitvě na Bílé Hoře Redernové opouštějí Frýdlant i Liberec a na jejich místo přichází  Albrecht z Valdštejna. Ten město zakrátko změnil na velkou továrnu na sukno, do kterého pak oblékal své vojáky.

Kromě toho založil i Nové Město v oblasti dnešního Sokolovského náměstí. Bylo zastavěno jednotlivými hrázděnými domy, které postupně z města zmizely. Poslední tři najdeme ve Větrné ulici. Říká se jim Valdštejnské, i když  byly postaveny dlouho po vévodově smrti.

(Zavražděn v Chebu roku 1634 - pro císařské stoupence byl zrádcem). Jeho panství rozhodnutím císaře Ferdinanda z roku 1634 bylo rozděleno mezi osnovatele vraždy.

Clam Gallasové
Liberec a panství připadlo Matyáši Gallasovi a městu, které za Albrechtovy vlády prosperovalo, nastaly kruté časy. Časy nájezdů, střídání vojsk císařských i Švédů. Teprve po skončení třicetileté války se situace trochu uklidnila, avšak snaha Gallasů co nejdříve dát panství do pořádku a s ní spojený neskutečný útlak obyvatelstva vyvolávaly vlny protestů.

Legendární postavou byl v té době Christian Platz z Ehrenthalu (správce Gallasů), který nechával násilně osidlovat nové vesnice. O Platzovi se vyprávěla řada lidových pověstí, podle kterých musí tento tyran za trest v mlžných nocích rozřezávat pilou křemencové balvany na svazích Ještědu.

Kulturní památky

Kostel sv. Antonína Velkého
Kostel sv. Antonína Velikého na Sokolovském náměstí tvoří díky své 70 metrů vysoké věži jednu z dominant Liberce (radniční věž v sousedství měří "pouze" 65 metrů) již po několik staletí. Byl postaven na místě původního dřevěného kostelíku, s nímž je spjata současně i první zmínka o Liberci z roku 1352 v souvislosti s placením desátků.

Nynější kostel byl postaven v letech 1579 až 1587 pravděpodobně dle návrhu stavitele M. Spazia a je první zděnou stavbou města. Interiér je zdoben střídmě v protestanstském duchu, cenný je zejména hlavní oltář vysoký 10 metrů, který znázorňuje patrony české země.

Kostel sv. Kříže
Tento kostel z padesátých let 18. století je nejcennější barokní stavbou Liberce. Vystavěn byl na místě kostelíku z roku 1696 dle projektu panského stavitele J. J. Kunze. Název získal kostel zřejmě díky svému půdorysu, který se dříve skutečně podobal kříži, vzhledově zase nápadně připomíná kostel v Hejnicích.

Zajímavá je jistě i skutečnost, že právě v kostele sv. Kříže byla roku 1759 zřízena první veřejná knihovna v Liberci. Zásluhu na tom měl především Anton Kopsch, který také financoval bohatou výzdobu kostela. Cenná umělecká díla zde zůstala zachována až do dnešních dnů, nejvzácnější z nich je soška Matky Boží, jež se může pochlubit také zajímavou historií.

Samotný kostel je jistě skvostným dílem, ovšem i jeho okolí zdobí vzácné památky. V zahradě kostela je totiž umístěn krásný morový sloup z dílny slavného sochaře M. B. Brauna, kolem něj je křížová cesta s obrazy J. Führicha - rodáka z nedaleké Chrastavy.

Valdštejnské domky
Valdštejnské domky ve Větrné uličce jsou nejstaršími dochovanými domy v Liberci. Pocházejí z let 1678 až 1681 a jsou dnes v Liberci jedinou památkou na tento klasický typ měšťanských domů, které kdysi zdobily celé Nové Město. Sám název "Valdštejnské domky" je velice pozoruhodný, neboť byly vystavěny teprve několik desetiletí po smrti Albrechta z Valdštejna. Tyto domy sloužily původně řemeslníkům a hlavně soukeníkům, v jednom z nich byla později také krčma "U Města Petrohradu".

Pravděpodobně nejvíce však upoutávaly pozornost kolemjdoucích každoročně zde konané vánoční trhy s prodejem ozdob, figurek a cukroví. Postupem času tyto cenné objekty chátraly do té míry, že ohrožovaly své okolí, proto se začalo uvažovat i o případném zboření. Smutnému osudu unikly zásluhou sousední střední průmyslové školy, jejích studentů a profesorů, kteří provedli náročnou rekonstrukci a zachovali tak vzácnou památku na libereckou historii i pro příští generace.

Šolcův dům
Koncem 18. století byl Liberec proslulý jako středisko textilní výroby. Své domy si výrobci textilního zboží stavěli na pozemcích s možností přívodu vody potřebné pro výrobu, především na řece Nise. Kupec plátna Bedřich Šolc si v roce 1771 také postavil svůj dřevěný a roubený patrový domek. V současné době zde sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Jizerských hor. Krása této v Liberci ojedinělé roubené stavby vynikla po provedené parkové úpravě okolí. Šolcův dům je zajímavým dokladem dovednosti podještědských tesařů z konce 18. století.

Městské lázně
Nádherná neorenesanční budova Městských lázní vznikla v letech 1901 až 1902 dle projektu vídeňského architekta Branga. Celý objekt, jeho exteriér i výzdoba interiéru, je přizpůsoben původnímu poslání městských lázní. Štít je zdoben sochou Poseidona a jeho ženy, plastiky nad okny zase představují vodní hry. V současné době je ovšem budova uzavřena, její poslání převzal nedaleký plavecký stadion. Turisté tak už mohou obdivovat pouze exteriér lázní, který i přes částečnou omšelost stále zůstává dokladem zručnosti našich předků.

Kavárna Pošta
Kavárna Pošta ve vídeňském stylu je jednou z perel náměstí Dr. E. Beneše. Neorokokový sloh, keramické obklady, zlacené štuky, nádherná zrcadla - to vše vytváří útulnou atmosféru v duchu minulého století.

Liberecká výšina
Neobvyklá stavba vznikla v letech 1900 až 1901 na popud Heinricha Liebiega, stavitelem byl architekt Schmitz. Výšina byla určena zejména turistům a výletníkům jako místo odpočinku a občerstvení, sloužit ovšem měla i jako rozhledna. Pozoruhodný je především půvabný starobylý vzhled budovy, který získala díky jednoduchému triku stavitelů. Na její zbudování se totiž použily kamenné kvádry ze zbořených středověkých domů z Norimberku. Samotná stavba prožila bouřlivé časy, postupem času chátrala, až musela být zavřena.

Nový nájemce na sebe převzal závazek zpřístupnit Libereckou výšinu turistům.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.liberec.cz, na kterých najdete další informace.