Březno

Březno

Historie
Archeologické výzkumy předpokládají osídlení této oblasti již v době 2400 - 2200 před n. l. První písemná doloľená zmínka o Březně je z roku 1281, kdy na listině, potvrzující dar Chotěbora z Račic řádu Německých rytířů v Chomutově, jsou zmíněna jména dvou pánů de Briesen: Luders a Fridrich de Briesen.

V roce 1440 získal Březno Plichta ze Žerotína a na Červeném Hrádku. Ten ves nově vysadil, dal jí právo města Chomutova, který se stal pro Březno i odvolacím místem. Březno tak získalo různé výsady, ale také povinnosti jako daně, robota a naturální dávky. V té době mělo Březno rychtáře,12 konšelů a soudní lavici. Roku 1469 se stala obec majetkem Lobkovitzů z Hasištejna. Roku 1469 bylo Březno povýšeno na městečko králem Jiřím z Poděbrad a roku 1556 povýšeno Ferdinandem I. na město. Pak se zde střídali majitelé. Až roku 1571 se vrátilo opět Lobkovitzům. Po prohrané bitvě na Bílé hoře bylo Březno Zničeno a zchudlé. Roku 1671 připadlo Březno Maxmiliánu z Martinic a Martinicové získali.

Budova školy byla postavena v letech 1827-28, i když podle zápisů v matrice je jisté, že škola zde byla již před rokem 1600. Nová radnice byla postavena v roce 1833 v empírovém slohu na místě té staré a dodnes slouží svému účelu. V roce 1846 byla postavena fara. Poštovní úřad má Březno od roku 1869. Potíže s pitnou vodou vyřešilo svedení dřevěným potrubím 450 m dlouhým ze Studničního vrchu, voda vytékala jediným výtokem u fary a odtud si ji obyvatelé nosili v putnách nebo odváželi v sudech. První vodovod se v obci zavedl v roce 1967.

Obyvatelstvo se dlouho zabývalo hlavně zemědělstvím, teprve v 19. století začal i zde narůstat význam hornictví. Nejdříve to byla těžba železné rudy a od 30. let těžba hnědého uhlí. Novodobý vývoj Března nebyl nijak výrazný, neboť zůstalo stranou průmyslového rozvoje. Jediným podnikem kromě dolu Sirius byla cementárna, vyrábějící skruže, různé druhy rour a pomníky. Roku 1871 v Březně vznikl důležitý železniční uzel, byla dokončena trať z Prahy přes Žatec, vedená údolím Hutné a Černovického potoka do Chomutova a později i spojka přes Tušimice a Prunéřov na podkrušnohorskou trať. Roku 1873 byla otevřena trať z Plzně přes Žabokliky do Března, její provoz byl pro špatné geologické poměry po šesti letech ukončen.

Po 1. světové válce
Do roku 1918 žilo v Březně málo Čechů, jejich počet nepřekročil dvacítku. Po roce 1918 jejich počet rychle narůstal, v roce 1921 je uváděno 72, roku 1929 již 145, při sčítání lidu v roce 1930 vykázalo dokonce 210 Čechů. Jádro české menšiny tvořili železničáři, státní úředníci a četníci. Své první tři zástupce ve správě získala česká menšina v říjnových volbách roku 1923. Rozvoj české menšiny v Březně podpořilo zřízené české školy v roce 1922 v jedné místnosti staré německé školy. Vlastní budovu získala česká škola až v roce 1929 a bylo do ní zapsáno 67 dětí. Do zdejší české mateřské školy chodilo 21 dětí.

Druhá světová válka
Druhou světovou válku přestálo Březno celkem bez pohromy. Duben 1945 je však poznamenám tragickými událostmi příjezdu dvou vlakových transportů vězňů z koncentračních táborů. Dne 8. května přijel do Března oddíl Rudé armády, zařídil odzbrojení Němců a vyvěšení bílých vlajek a ihned obec opustil. Od září 1945 začal odsun Němců, který probíhal až do roku 1947, některé záznamy jsou na úřadě dosud uloženy. K dosídlování pohraničí docházelo již v prvních týdnech po válce. Byly obsazovány nemovitosti a opuštěné statky, proběhlo přídělové řízení. Poválečné dějiny jsou chronicky známé a ani v Březně neprobíhaly události jinak, než všude jinde. Od roku 1945 píše obec Březno znovu kroniku, válečná ani předválečná se nedochovala. Velmi bychom uvítali zprávu o tom, zda se někde nachází staré kroniky, zcela určité psané v německém jazyce, ať už obce, školy nebo Sokola Březno.

Novodobá historie
Obec Březno byla jak výše zmíněno převážně zemědělskou obcí a její devastace byla značná. Od roku 1991 prochází rozsáhlou rekonstrukcí a budováním infrastruktury, rekonstrukcí komunikací i nemovitostí. Začíná zde také individuální výstavba rodinných domků na zasíťovaných stavebních parcelách.

Historické názvy Března
Název obce je slovanského původu a má kořeny ve slovech bříza a březový. Tvar se během staletí poněkud měnil: Briesen, Prisen, Brziczna, Brziczina, Bryzna, Rezezne, Brľezno aľ nakonec Březno.

Památky

Kostel sv. Petra a Pavla
Březenský kostel sv. Petra a Pavla je dominantou obce a jednou z nejvýznamějších barokních památek Chomutovska. V některých pramenech se uvádí, že byl projektován slavným architektem K. I. Dientzehoferem. Památka ještě do nedávna byla v tristním stavu, naštěstí obec spolu se státem a církví spojily své síly dohromady a rozhodly se pro záchranu památky.

Český stavitel Jan Krištov Kosch započal stavbu kostela roku 1739 a s prací skončil o 24 let později. Dne 13. května 1739 byl položen základní kámen a podle nalezené pamětní listiny se této slavnosti zúčastnil i "slavný stavitel Johann Anton Dientzehoffer z Prahy". Už při stavbě kostela se vyskytl problém - kostel měl stát na vyvýšině uprostřed obce na písečném podloží. Kvůli stabilitě byly proto do země zasazeny dřevěné pilíře, které jsou vysoké jako samotný kostel (bez věží).

Stavba kostela neprobíhala nikterak hladce. Často chyběly peníze a stavbu ovlivnily i válečné události z let 1742, 1746 a údobí sedmileté války. Původně byly ve věžích kostela 4 zvony. Největší z nich vážil 778 kilogramů a byl vyroben v roce 1520. Bohužel za 1. sv. války byly 3 z nich přeměněny na válečná děla. 3 nové zvony byly ulity a vysvěceny roku 1921.

Stěny vyzdobil malbami pražský dvorní malíř F. F. Miller, mramorové části hlavního oltáře jsou dílem J. K. Hammervogla z Litoměřic, oltářní plátna jsou od malostranského malíře J. J. Schmieda, obrazy od mistra Eliáše Dollhopfa, varhany zhotovil v roce 1758 J. I. Schmidt z Lokte.

Novodobá historie kostela
Od roku 1999 probíhají opravy kostela. Při opravách věľí v roce 2000 byly ve věľních kopulích nalezený historické materiály. V první kopuli byly dokumenty ze září 1939, v druhé byl nalezen německý překlad původně latinsky psané listiny z roku 1764, popisující průběh stavby. Po dokončení oprav obou věľí byly do jiľní věľe uloľeny původní staré listiny obohacené o nové informace.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecbrezno.cz/, na kterých najdete další informace.