Vejprty

Vejprty

Historie
Konkrétní písemné zprávy o osídlení území, které patří dnes do katastru Města Vejprty jsou od počátku 15. stol. Nejstarší zpráva uvádí, že na hraničním potoce, východně od dnešního hraničního přechodu, založila rodina Weiberg ze Saské Míšně hamr na zpracování železné rudy. Zprávy o něm pokračují i v následujících stoletích, kdy panství patřílo Lobkovicům. Starší usedlosti s hamrem ale určitě existovaly v místě brodu obchodní cesty z Čech do Míšeňska již ve 14. stol. (v místě zvaném Blechhamer).

K roku 1550 se váže příběh větrem vyvrácené jedle v dnešním Novém Zvolání, v jejíž kořenech byla objevena stříbrná žíla. Zde vznikl první doložený stříbrný důl „Johann in der Wüste – Jan na poušti“, kolem kterého vznikla osada. Kolem štoly pak vznikla hornická osada Neugeschrei (Nové Zvolání). V okolí byly raženy další štoly a důlní podnikání přinášelo velmi dobré výsledky.

Ze stručných dějin města vyplývá, že došlo ke třem hospodářským vrcholům, a to na přelomu 16. a 17 stol. díky těžbě stříbra. V 2. pol. 18. stol. rozvojem puškařství a v 2. pol. 19. a poč. 20 století, díky mimořádnému rozvoji textilnictví a strojírenství. K obdobím úpadku patřilo období od 2. čtvrtiny 17. stol. (30letá válka a období po ní) a pak zejména období po 2. světové válce, z kterého se město a jeho okolí nedostalo dodnes.

Turistické cíle a atraktivity
Samotné město v současné době nenabízí takové turistické cíle, které by svým významem a atraktivitou zásadním způsobem samy o sobě vyvolali zvýšený zájem turistů. Nicméně specifika horského města se zachovalým přírodním prostředím, s bohatou historií a průmyslovou tradicí vytváří možností, které čekají na své využití.

Ve státním seznamu nemovitých kulturních památek jsou na území města zapsány a evidovány tyto památky:
- Socha sv. Floriana – v areálu hasičské zbrojnice
- Trojičný sloup – u kostela, Kostelní náměstí
- Sloup se sochou Piety na hřbitově
- Kostel Všech Svatých s novými zvony a se sousoším Kalvarie
- Martinský kostel ze 16. století, v minulých letech díky sbírkám opravený

Mezi dochované kulturně historické atraktivity bez památkové ochrany, často však s vyšším
turistickým potenciálem je možné označit:
- Martinský kostel ze 16. století, v minulých letech díky sbírkám opravený
- budova hlavní pošty na náměstí T. G. Masaryka
- Lesní hřbitov – mimořádná památka odrážející hospodářský věhlas Vejprt
- kostel Všech Svatých z 18. století
- kostel Ježíšova srdce v Novém Zvolání
- budova mezinárodního nádraží z 19. století, postavená v klasicizujícím slohu společností Buštěhradské dráhy, vč. historická železniční točna a depo z 19. století
- řada prvků drobné architektury (kříže, kapličky, plastiky přemístěné do Vejprt ze zatopené obce Přísečnice)
- stará střelnice v Pivovarské ulici
- objekty vejprtských vodáren (jeden z nejstarších vodovodních systémů v zemi)

Současnost
Územní obvod města se rozkládá na náhorní poloze Krušných hor v severozápadním cípu území Severočeské aglomerace. Vylidněním této oblasti zbyly Vejprty jako poslední městské sídlo na tomto území. Vejprtsko je v České republice ojedinělým případem poměrně přesně vymezeného subregionu v periferním území průmyslového regionu.

Se západní (chomutovskou) části Severočeské hnědouhelné pánve jej spojují především společné problémy v sociální sféře – struktura obyvatelstva, vzdělanost, nezaměstnanost a oblasti narušeného životního prostředí – znečištění ovzduší průmyslovými a energetickými exhaláty.

Vejprtsko je od pánevní části aglomerace odděleno vnitřním hřebenem Krušných hor, který vytváří výraznou územní bariéru, ale také odlišné klimatické a obecně přírodní charakteristiky obou prostorů.

Po odsunu německého obyvatelstva došlo na Vejprtsku k likvidaci naprosté většiny venkovského osídlení, takže jedinými zbývajícími funkčně autonomními a plně vybavenými sídly byly Vejprty, Kovářská a Měděnec. Další sídla mají převážně rekreační význam – Loučná – Háj, Černý Potok, Kryštofovy Hamry.

Vlastní Vejprty mají výrazně městský charakter utvářený převážně na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století, kdy prožívalo město období své největší prosperity. Úpadek města i subregionu po II. světové válce se projevil demoliční přestavbou v jádře města, jejímž výsledkem je neorganická panelová zástavba.

Tradice specializovaných strojírenských (puškařství, textilní a jiné stroje) a textilních (krajkářství, prýmkářství, pletené zboží) výrob zanikla s odchodem německého obyvatelstva. Průmyslové revoluci v 19. stol. předcházela vyspělá těžba barevných kovů.

Do spádového území Vejprtska patří vedle jeho územního obvodu též územní obvod obce Loučná. Vzhledem k malému počtu obyvatel a malé obslužné atraktivitě Kovářské jako sousedního místního centra, plní Vejprty některé obslužné funkce i pro toto spádové území. Funkci spádového středního centra pro Vejprtsko sice plní Chomutov, ale vzhledem k jeho vzdálenosti a obtížné dostupnosti nejsou dojížďkové vztahy intenzivní. Další obsluhu vyššího významu plní města Klášterec a Kadaň.

Pro příznivce lyžařské turistiky je atraktivní snadná dosažitelnost „Krušnohorské magistrály“, která prochází českou i saskou částí Krušných hor. Stejně tak může být zajímavé přeshraniční propojení cyklotras.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vejprty.cz/, na kterých najdete další informace.