Chbany

Chbany

Chbany, německy Kwon, leží v úrodné části chomutovského okresu v blízkosti Ohře, 12,5 km VJV od Kadaně a zhruba 8 km od Žatce. Jejich nadmořská výška je 283 m. Četné archeologické nálezy dokazují, že celý zdejší prostor byl osídlen již od pravěku. V mladší době kamenné bylo zde důležité rozcestí. Jedna cesta vedla od brodu u dnešních Soběsuk přes Chbany k hradišti Rubín u Podbořan a v místech dnešních Chban z ní odbočovala stezka na Hořetice, Velemyšleves a dále do Mostu.

Podle žatecké Heimatkunde z roku 1904 patří Chbany k nejstarším obcím Žatecka, i když první písemné zprávy o jejich existenci jsou až ze začátku 15. století. V listině z 9. září 1422 je uváděn žatecký konšel Hermannus de Chban. Jeho jméno se v žateckých zápisech vyskytuje ještě v letech 1427-1437. V roce 1454 je v pramenech uvedeno "in villa Chbanech", v roce 1623 "Cuan" a později "Kwon" nebo "Qwon".

Slovanské pojmenování této obce bylo odvozeno z 2. pádu názvu Cheb - staročesky "ze Chba". Znamenalo to tedy ves lidí, kteří sem přišli z Chebu, Chbanů. Tomu odpovídá skutečnost, že Chbany i okolní vsi byly původně majetkem waldsasského kláštera z Chebska, který zde získával půdu koupí, ale hlavně dary. Tak waldsasští cisterciáci kolonizovali zdejší kraj. Již roku 1165 jim král Vladislav daroval ves Dudlebci s rozsáhlým polem jménem Prelac (=Přívlak). Brzy potom získali cisterciáci Vinaře, Poláky, Břežany, Čínov a Úhošťany. Klášter byl výborně organizovaným velkostatkem, jehož základem byly tzv. grangie, velké dvory se stájemi, sýpkami a kde byla soustředěna i různá výroba. Na Žatecku byly grangie Poláky a Čínov. Tím se Chbany dostaly do sevření a závislosti na klášteru. Tato situace se změnila až ve 14. Století, kdy Waldsassy začaly ztrácet na Žatecku svá území a vliv.

Za husitských válek Chbany, stejně jako další vesnice mezi Kadaní a Žatcem, velmi trpěly. Žatec se přidal na stranu husitů, zatímco v Kadani i Chomutově byly katolické posádky. Chbany tedy ležely v prostoru, kde na sebe narážela vojska obou stran.

Chbany leží na úrodné půdě, kde se dařilo všem druhům obilí a důležité tu bylo i pěstování chmele. Za 1. republiky bývaly Chbany malou vesnicí s nepravidelnou návsí, obklopující rybníček, přeměněný později na požární nádrž. Na návsi stával také sloup se sochou Madony z roku 1715. Na podstavci má reliéf s postavou sv. Františka. Dnes zůstal jen sloup, Madona byla odvezena do dílny p. Bernáška v Klášterci n. Ohří, kde čeká na restaurování. Při silnici do Soběsuk stojí dosud barokní výklenková kaple z roku 1714 s kamennou Madonou. Do školy chodily děti z Chban do Soběsuk, česká škola byla od roku 1921 ve Vikleticích.

V roce 1960 došlo i k další důležité změně. Při územní reorganizaci byly Chbany převedeny z okresu Žatec do okresu Chomutov. Mnohem větší změny sem však přineslo v roce 1961 zahájení výstavby vodního díla Nechranice. Účelem této vodní nádrže je zabezpečit v suchých obdobích dostatek vody pro průmysl i zemědělství. Velká vodní plocha - přes 13 km² - také ovlivňuje klima Žatecka, které bývalo označováno za nejsušší místo v Čechách s nejnižším procentem vodních srážek. K převedení vody z Ohře došlo v říjnu 1964, napouštění nádrže začalo v září 1967 a celá stavba byla dokončena v prosinci 1968. Pod vodami nádrže zůstalo 6 vesnic: Běšice, Čermníky, Dolany, Drahonice, Chotěnice a Lomazice. Tři z nich - Dolany, Drahonice a Lomazice patřily k Polákům.

Pro obyvatelstvo ze zatopených vesnic bylo nutno vybudovat náhradní byty a byly k tomu vybrány Chbany. Zvýšil se tím počet obyvatel a Chbany se staly střediskovou obcí. V roce 1966 zde byla kromě bytů postavena i škola, pošta, budova národního výboru, prodejna, zdravotní středisko. Vybudován byl také vodovod a kanalizace. Dosavadní systém studní byl zcela nevyhovující, a protože v místě nebyl nalezen vydatný zdroj vody, byla sjednána dohoda mezi okresní vodohospodářskou správou v Žatci a Chomutově. Chbany pak byly zásobovány vodou z podzemních pramenů u Holedeče. Odtud byla voda čerpána do vodojemu u Čeradic a trasa vodovodu vedla dále podél polní cesty do Žaboklik, Chban a Vikletic.

Protože bytová výstavba stále ještě nedostačovala, začalo se v roce 1967 s výstavbou dalších 6 domů se 36 byty. V 60. letech byl také ve Chbanech ustaven Svaz požární ochrany z bývalých hasičských spolků ve Vikleticích a Chbanech. V roce 1961 byla založena tělovýchovná jednota Jezeran, pro kterou bylo v následujícím roce upraveno hřiště. Tyto organizace přestaly existovat koncem 90. let.

Od roku 1981, kdy byly ke Chbanům připojeny také Poláky s Hořenicemi a Malými Krhovicemi, má obec 9 částí: Chabany, Hořenice, Malé Krhovice, Poláky, Přeskaky, Roztyly, Soběsuky, Vadkovice a Vikletice.

V 90. letech začalo i zde docházet k různým změnám. V březnu 1994 např. začala Firma AGKV, s. s r. o., těžit na katastru Chban písek a štěrkopísek, dodávaný 9 betonárkám a 55 stavebním firmám z chomutovského, mosteckého a lounského okresu. Na základě majetkových přesunů zde v roce 2001 působí již jen jedna firma, těžící štěrkopísky - Severočeské pískovny a šterkovny, s. s r. o., v Roztylech.
Roku 1997 obec zrekonstruovala jeden z "vybydlených" domů, které tu zůstaly po statcích a do konce roku 2000 byl zrekonstruován poslední neobydlený dům.

Obec se také přihlásila do Programu obnovy vesnice a pro mládež, holdující kolečkovým bruslím a skateboardu, je v centru obce vybudována U-rampa. Koncem roku 2000 se obec stala členem Mikroregionu Nechranice, který sdružuje obce, ležící u vodní nádrže Nechranice a v jejím okolí. Kromě Chban je to ještě Březno a Rokle se všemi částmi, které k těmto obcím patří. Začátkem roku 2001 se k nim přidala Kadaň a v dubnu i Žatec, jehož obyvatelé využívají zdejší oblast ke své rekreaci. Chbany, jejichž starosta je místopředsedou Mikroregionu Nechranice, obhospodařují celou zdejší rekreační oblast. Jejím centrem se staly Vikletice, součást Chban.

K obci Chbany patří také bývalé katastry Dolan, Drahonic a Lomazic, ležící dnes pod vodami nádrže Nechranice.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://chbany.cz, na kterých najdete další informace.