Běšiny

Běšiny

Běšiny leží 11 km jihovýchodně od Klatov v údolí Drnového potoka. V současné době v obci, jejíž správní území zahrnuje obce Běšiny, Hořákov, Hubenov, Kozí, Rajské a Úloh o celkové rozhloze 16,02 km2 žije trvale 814 obyvatel. Nadmořská výška obce je 482 m n.m.

Historie
Běšiny, ležící jihovýchodně od Klatov v rozkošném údolí při Drnovém potoce na trati dráhy Domažlice-Horažďovice, jsou původu prastarého, neb od dávných dob stávala zde zemanská tvrz, z níž zachovala se dodnes budova panské sýpky. Ostatní budovy dnešního zámečku původem svým sahají do století XVI. Jedna z nich, jež k východu byla obrácena, dávno jest zbořena. Tvrz byla důkladně podsklepena a chodby táhly se daleko za kostel a k rybníku. První písemná zmínka o Běšinech činí se roku 1379, kdy ves patřila zemanům Častovoji, Sudovi a Drslavu. V té době jsou uváděny pod názvem BESSIN, po roce 1400 pak BIESCHINY či BIESSINY. Staršího data než BĚŠINY je tvar BĚŠÍN. Teprve v XV. století se objevuje tvar množného čísla BĚŠINY.
V roce 1382 byly Běšiny majetkem pana Jeníka Mnicha z Běšin, v jehož erbu, ve dvě půle rozděleném, vidíme černou medvědí tlapu ve zlatém poli a stříbrný buvolí roh v poli černém. Roku 1395 držel Běšiny Milota z Běšin, po němž v majetek otcovský uvázali se roku 1404 synové Jiřink a Jan řečený Hlávka.
V letech 1423 - 1444 vládli zde Jan starší a Jan mladší, 1444 - 1465 Vilém, 1465 - 1484 Milota a Václav. V letech 1484 - 1519 spravovali zboží běšinské bratři Jiřík, Zbyněk a Jindřich zvaný Jeptiška. Po nich Milota a Jindřich, za něhož roku 1578 vyhořel kostel sv. Bartoloměje, který jako farní kostel při Podolí již před rokem 1370 se připomíná. Syn Jindřichův Adam zemřel roku 1591. Nástupcem jeho stal se Jindřich, za jehož dědiců přešly Běšiny r. 1612 v majetek německého rodu Lamingarů z Albenreithu, v jichž držení byly až do roku 1626. Poté uvázali se v držení Běšin páni Kocové z Dobrše a na Úloze a užívali jich do roku 1678. V té době patřilo k majetku běšinskému: tvrz, dvůr a ves Běšiny, záduší svatého Bartoloměje, dvory Hubenov, Úloh, Javoří, Rejský, Zahrádka a Tvrdoslav, což vše roku 1678 koupil pan Vilém Albrecht Kolowrat. V držení tohoto rodu byly Běšiny do 1. listopadu 1924.

Památky a turistické cíle:

Kostel sv. Bartoloměje
Zdejší kostel sv. Bartoloměje v nadmořské výšce 689 metrů býval původně farním pro osadu Podolí. Byl vybudován v gotickém slohu kolem roku 1370. V roce 1579 vyhořel a byl restaurován. V době vlády císaře Josefa II., na žádost osadníků a z rozhodnutí českobudějovického biskupa, byl chrám roku 1788 opuštěn a jeho zařízení přeneseno do zámeckého kostela v Běšinech. Potom už objekt nebyl udržován a v 19. století byl svévolně pobořen.

Chrám, který byl postaven ze žulových kvádrů, měl v západním průčelí čtverhrannou věž s mohutnými opěráky v nárožních, přistavěnými teprve v 18. století. K chrámové lodi o rozměrech 10,9 x 8,4 metrů přiléhala na severní straně později přistavěná sakristie. V polygonálním presbytáři, osvětleném třemi úzkými gotickými okny, jsou pozůstatky kamenných konsol, nesoucích žebra klenby.

Okolo kostela sv. Bartoloměje byl ohrazen dřevěným plotem hřbitov, kde pohřbívala horní část Běšin, Hubenov, Podolí a Tržek. Na obezděném hřbitově v Úloze pochovávala své zemřelé dolní část Běšin, Úloh, Hořákov, Rajsko, Tvrdoslav a Javoří. V roce 1781 spolu s uzavřením kostela v Úloze se mělo pochovávat pouze na hřbitově při kostele Sv. Bartoloměje. Přiřazená část osadníků tuto změnu nesla v nelibosti až do roku 1804, kdy byl zřízen hřbitov v Běšinech a hřbitov při kostele Sv. Bartoloměje byl zrušen.

Kostel Navštívení Panny Marie
Původně zámecká kaple postavená stavitelem J. Wohrdnem v roce 1654. Později byla přebudována na farní kostel jednolodní, presbytář s pětibokým závěrem k severu. Na západ k presbytáři přiléhá věž s cibulovitou bání.
Při kostelní zdi se nachází náhrobní kámen, který nechal tehdejší farář v roce 1845 převézt od sv. Bartoloměje. Tento velký žulový kámen, na němž je vytesána socha mladé ženy s nápisem a datem úmrtí.

V roce 1781 došlo v Běšinech k rozsáhlému požáru, který mimo jiné značně poškodil kostel Navštívení Panny Marie. Především zásluhou tehdejšího faráře došlo po mnoha letech k jeho rekonstrukci. Protože kostel u sv. Bartoloměje již hrozil sesutím, byl z něj do běšinského kostela převezen zvon spolu s veškerým náčiním pro bohoslužby a kostel Navštívení Panny Marie v Běšinech byl ustanoven kostelem farním. Původně měla místní kaple jeden zvon, nyní byly tedy na věži kostela zvony dva. Ten třetí sem darovala kaple sv. Jana Nepomuckého v lese Oboře u Týnce, která byla nakonec uzavřena. Z této kaple pocházejí také varhany, které byly též darovány běšinskému kostelu.

První zvon kostela v Běšinech je z roku 1579, váží asi 4 metrické centy a je zasvěcen sv. Bartoloměji. Druhý zvon – umíráček – je z roku 1631 a je zasvěcen Panně Marii, váží asi 50 liber. Třetí zvon, který vážil asi 125 liber a byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, byl na věži až do roku 1867, kdy praskl. Místo něho sem byl umístěn nový zvon, opět zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Ten byl však za 1. světové války zabaven a v roce 1926 nahrazen novým zvonem s obrazem sv. Václava. Ve 2.světové válce byl roku 1942 i tento zvon zabaven a odevzdán pro válečné účely. Ještě téhož roku byl sňat další zvon pořízený v roce 1631, který byl ale roku 1945 vrácen. Přivezli jej naši zahraniční vojáci, kteří se vrátili z Anglie.

V letech 2005 a 2006 proběhly opravy kostela. V roce 2005 proběhla první etapa prací, kdy bylo nutné odizolovat zdi tak, aby do nich nešla vlhkost. Na tuto etapu navázala v roce 2006 druhá, která zahrnula novou fasádu a jiné úpravy. Opravy zajistila Římskokatolická farnost Klatovy a pod názvem projektu „Českobavorské poutní místo na Vintířově stezce“ dostala dotaci z Iniciativy Společenství INTERREG IIIA.


Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.besiny.cz, na kterých naleznete další informace.