Horažďovice

Horažďovice

Historie
Kraj okolo Horažďovic byl obýván již odedávna. Svědčí o tom jak archeologické vykopávky, (které lze zhlédnout v Městském muzeu), tak i keltský název řeky na jehož břehu město leží – Otava. Počátek osídlení je spjat s hradištěm na Práchni, kde jsou dodnes patrny rozvaliny župního hradu z doby Přemyslovců. Župa prácheňská v době svého největšího rozmachu sahala od Krumlova po Železnou Rudu a sídlem bylo město Písek.

Nejstarší zprávy, týkající se Horažďovic, hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdějem, žákem a nástupcem sv. Metoděje. Roku 1997 byl prohlášen sv. Gorazd patronem města.

Osada ležící na zemské stezce z Prahy do Bavorska, byla povýšena na město králem Václavem II. v roce 1292. O rozvoj města se zasloužil mocný rod Bavorů ze Strakonic. Byla postavena tvrz a město opevněno (z tvrze později vznikl hrad a nakonec zámek). Bavor III. se zasadil o to, aby bylo město vyňato ze soudu královského a stalo se městem vrchnostenským. Bavor III nesouhlasil s volbou Rudolfa Habsburského českým králem. Město bylo obléháno královským vojskem, král Rudolf zde při obléhání v roce 1307 zemřel na úplavici.

V roce 1594 bylo panem Děpoltem Švihovským vyhlášeno 50 artikulí a v nich vymezeny povinnosti poddaných. Majitelé panství vyznávali víru českých bratrů. Za stavovského povstání proti císaři v roce 1619 císařští město zapálili, přišel hlad a epidemie. Noví majitelé - rod Šternberků - přispěli ke znovuvzkříšení města i přes rozsáhlé požáry, které několikrát postihly město a i přes vymáhání vojenských berní za třicetileté války, kterými město mnoho trpělo. Za jejich stoletého panství byl přestavěn kostel i zámek, jehož současná tvář pochází právě z této doby a potvrzena, ba ještě rozšířena, mnohá městská práva.

Také radnice, která vyhořela, byla postavena znovu a sloužila až do roku 1926. Nová vrchnost byla přísně katolická a stíhala příjímání podobojí, kterého se mnoho obyvatel města drželo až do počátku 18. stol. Paní kněžna Ludmila nechala roku 1659 na vrchu Stráži postavit Loretánskou kapli, která se ovšem do dnešní doby nedochovala.

Od roku 1719 se majitelé města rychle střídali. Za jejich panství v okolí Horažďovic vznikaly stavby rokokového rázu, jako poustevna na Práchni, umělá jeskyňka na Chrástu se sochou Diany a Gloriet, sloužící panstvu v čase honů a vycházek. Také první úpravy Ostrova na Zářečí na park pocházejí z této doby. Tyto pěkné, ale hospodářsky nerentabilní stavby byly jistě jednou z příčin, proč bylo panství v roce 1854 koupeno knížetem Rudolfem Kinským ze Vchynic a Tetova. Jeho rod byl majitelem až do roku 1945 a velmi se zasloužil o rozvoj města.

Prosperitu ovšem přerušil neuvážený postoj měšťanů zainteresovaných na formanství, kteří v polovině 19. století odmítli napojení na tehdy budovanou železniční trať z Plzně do Českých Budějovic. Hospodářský růst se značně zpomalil a město vlastně zůstalo na okraji zájmu, jemuž valně nepřispěla ani později vystavěná trať na Sušici a Klatovy.

Horažďovice byly vyhlášeny umělým chovem perlorodek. Výlov byl organizován pouze vrchností a v letech 1809 a 1818 se ho účastnil i císař František I. Při posledním výlovu v roce 1944 bylo vytaženo 20 tisíc kusů a získáno několik desítek kusů perel.

Koncem 2. světové války bylo město 6. května 1945 osvobozeno americkou armádou generála Pattona.

Památky a turistické atrakce

Zvony

Zvon doprovází člověka v celé jeho historii a jeho posvěcením se z neživé hmoty stává nástroj posvátný. Ve středověku bylo zvonům přisuzováno 7 ctností: chválím Boha pravého, lid volám, duchovenstvo shromažďuji, zemřelé oplakávám, zkázu zaháním, svátek zkrášluji a zlé mocnosti svým hlasem zastrašuji. Technologie lití zvonů je v podstatě od středověku podnes stejná a každý z nich je neopakovatelným unikátem, dokládajícím kulturu, tradice, tvůrčí schopnosti a řemeslnou dovednost mistra zvonaře.

V Horažďovicích bývaly vždy zvony hned na několika místech: v kostelíku sv. Klimenta na Práchni, v hřbitovním kostele sv. Jana Křtitele, v klášterním kostele P. Marie, v kaplích na Loretě, sv. Michala na Předměstí, Povýšení sv. Kříže v Zámku, sv. Anny u léčivého pramene či v neposlední řadě na radnici, který svolával konšely k poradám.

První zmínka o zvonech v děkanském kostele sv. Petra a Pavla na náměstí je již z roku 1454. Tyto se roztavily při požáru v roce 1619, kromě dvou menších - Sanktusíka, zrekvírovaného na jaře roku 1917 a Umíráčku ( o něm viz dále). Po obnově věže zde byly (v letech 1634 - 1667) umístěny čtyři zvony vesměs z dílny českobudějovického Vojtěcha Arnolda se jmény Michael Archanděl, Petr, Jan a Kříž, jež zvonil poledne. Mimo zvon Michael Archanděl byly všechny tři roku 1917 také zrekvírovány.

V roce 1927 bylo z městského rozpočtu uvolněno 11000 Kč a spolu s penězi z veřejné sbírky a zvonem Michaelem, který byl poškozený a tudíž dán na protiúčet bylo za tyto prostředky pořízeno u firmy Rudolfa Pernera z Českých Budějovic pět zvonů nových a to : sv. Vojtěch, Panna Marie, sv. Jan Nepomucký, sv. Václav a Sanktusík. Měly enharmonické ladění Es1 - G1 - B1 - C2 - Es3 a hmotnost v rozmezí do 23,5 od 1560 kg. V roce 1942 bylo všech těchto pět velkých zvonů zrekvírováno, zůstal jen Umíráček , který byl díky svému stáří zařazen mezi historické zvony a ponechán.

Dne 25.9. 1993 byly po 51 letech p. Msgr. Dvořákem vysvěceny a umístěny na věž kostela nové zvony od zvonařské firmy Manoušek - Zbraslav, pořízené za peníze ze sbírky občanů a zasvěcené sv. Václavovi (na počest obnovení čs. státu v roce 1993 a jako patron čs. země) a sv. Vojtěchu ( k oslavě výročí 700 povýšení Horažďovic na město, neboť je patronem Prácheňského kraje, a současně blížícího se milénia Vojtěchovy mučednické smrti), spolu s restaurovaným nejstarším horažďovickým Umíráčkem z konce 15. století, ulitým mistrem Václavem z Vodňan, jak dokládá nápis na něm.

Další zvon, věnovaný Msgr. Karlem Fořtem, čestným občanem města Horažďovic, je zasvěcený sv. Gorazdovi, jednomu z patronů našeho města (vedle sv. Jana Křtitele), a do kostela byl umístěn a vysvěcen biskupem Msgr. Antonínem Liškou 26.7.1997. Váží 500 kg a v prosinci roku 2000 byl vyzdvižen společně se zvonem Petr a Pavel vážícím 980kg. Spolu s nimi bude sestava Horažďovických zvonů kompletní v enharmonickém ladění F1 - Gis1 - H1 - D2. Poprvé se rozezněl o půlnoci z 31.12.2000 na 1.1.2001. Opět budou "svátek zkrášlovat a zlé mocnosti svým hlasem zastrašovat.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.sumavanet.cz/horazdovice/, na kterých naleznete další informace.