Švihov

Švihov

Historie
První zemanské sídlo ve Švihově bylo zřejmě už kolem r. 1194, přestože první písemná zmínka o vsi Švihov pochází až z r. 1245, kdy byla v držení Držkaje, syna Budivoje ze Švihova. Ovšem jméno Držkaj, bez přídomku, je uváděno už padesát jedna let před tím a je možno předpokládat existenci malého panského sídla už v tomto roce. Stálo na návrší na pravém břehu Úhlavy v místech dnešního hřbitova. Z této tvrze, chráněné svahem, řekou a valy se zachoval kostel a zbytky terénních obranných úprav.

V první polovině 14. stol. postavil patrně Vilém ze Švihova velikou tvrz na místě dnešního hradu, už s použitím vody jako hlavního obranného systému. Při této tvrzi vzniklo na pravidelném půdorysu městečko s farním kostelem, které se mělo stát centrem rozsáhlého panství. Nedaleké Klatovy však svou konkurencí naplnění těchto plánů nedovolily.

Za třicetileté války vyplenilo švédské vojsko město, ale obranný systém hradu je od jeho dobývání odradil. Po třicetileté válce nařídil v r. 1655 císař Ferdinand III. "rozmetání" hradu Švihova (a řady dalších v Čechách), prý proto, aby se nemohl stát útočištěm zemských škůdců.

Díky intervencím a oddalováním demolice se podařilo podstatu hradu zachránit. Ale hrad zůstal neobydlen a postupně chátral, takže už v r. 1662 se o něm píše jako o "zámku zdemolírovaném". V černínském majetku, předáván z jednoho člena na druhého, zůstal hrad až do r. 1918. Byl ovšem ve velmi zuboženém stavu, od úplné zkázy ho zachránilo pouze to, že mohl být využíván jako hospodářské stavení. I kaple, která byla stále ctěna, byla zrušením reformou Josefa II., přeměněna na skladiště. Ani po r.1918 nebylo o hrad lépe pečováno. Když přestal sloužit jako sýpky, shnily a zřítily se krovy nad oběma paláci, část zdí a v r. 1928 byl označován jako zřícenina. Při hlavní, téměř již zřícené bráně ale postaveno v r. 1925 obytné stavení. Teprve po r. 1930 byly provisorně zastřešeny oba paláce nízkou střechou (dochováno dodnes), obnoveny střechy na Červené baště, kapli a věži.
Po r. 1949, kdy byl hrad už převeden do majetku státu, začaly programové obnovné práce, které s přestávkami pokračují dodnes.

Současnost
Město Švihov je díky své poloze a občanské vybavenosti přirozeným centrem mikroregionu. Samotný Švihov má 1100 obyvatel. Jeho okrajovou částí prochází významný dopravní tah silnice E 53 a železnice vedoucí z Plzně do Klatov a dále na hraniční přechod v Železné Rudě. Dobré silniční i železniční napojení na okolní střediska osídlení, poloha v jedné z hlavních rozvojových os okresu Klatovy i blízkost Klatov činí ze Švihova do budoucna atraktivní rozvojové sídlo. Význam sídla je navíc posílen existencí řady památkově chráněných, kulturních a přírodních zajímavostí jak v sídle samotném tak v jeho okolí. Nejvýznamnější dominantou města a atraktivitou cestovního ruchu nadregionálního významu je vodní hrad Švihov, zapsaný na seznamu národních kulturních památek. Množství přírodních i historických památek v blízkém okolí dávají městu předpoklad rozvíjet se díky sílícímu cestovního ruchu.

V srpnu 2002 zasáhla Švihov velmi vážně katastrofální povodeň. Řeka Úhlava, která je běžně široká 10 m, měla 13. srpna šířku až 400 m a tam, kde má jindy hloubku 1,5m, byla při kulminaci povodňové vlny naměřena hloubka 5 m. V centru města na náměstí E.Beneše bylo 180 cm vody. V zatopené oblasti se ocitlo 116 domů, ve kterých bylo zaplaveno 64 bytů, některé až do výšky 170 cm. Z důvodu vážného narušení statiky muselo být odstraněno 14 rodinných domů. Celková výše škod způsobených povodní dosáhla ve Švihově hranice 50 mil. Kč a město se bude z této živelné pohromy vzpamatovávat několik let. Podobné katastrofě by měla zabránit připravovaná protipovodňová opatření, tak jak je navrhuje studie zpracovaná firmou HYDROPROJEKT CZ, a.s. Praha. Vedle výstavby hrází, hradidel a uzávěrů kanalizace (investor město Švihov, projektant VH-TRES s.r.o. České Budějovice, náklady 10 mil. Kč) je nejvýznamnější plánovanou stavbou 40 m dlouhý inundační most v komunikaci I/27 (investor ŘSD ČR, projektant VALBEK s.r.o. Plzeň, náklady 30 mil. Kč).

Pamětihodnosti

Kostel sv. Jiljí,
dnes hřbitovní, je pozůstatkem prvotního zemanského sídla ve Švihově. Byl přímou součástí panského sídla. Je to tribunový kostel s mnohými zachovalými románskými prvky. Ubourávání, přístavby a přestavby, které postupně zasahovaly kostel až do 18. stol., značně setřely jeho původní výraz.

Farní kostel sv. Václava
stál na svém místě již v r. 1384, byl postupně přestavován a zvětšován. V r. 1744 zcela vyhořel, zůstaly jen pevné zdi, které pro svou sílu byly použity k nové, zaklenuté stavbě (původní měl dřevěné stropy). Kostel byl již v r. 1746 vysvěcen, na den svátku sv. Václava. Kolem kostela byl hřbitov, nazývaný městský. Ten byl zrušen patentem z r. 1784, který nařizoval z hygienických důvodů zrušení hřbitovů uvnitř měst. Při stavbě nové silnice, vedené přes bývalý hřbitov, byly nalezené kosti uloženy ke stěně kostela a místo označeno dřevěným křížem s klekátkem.

Ze špitálu,
který zde stál už v r. 1342, zůstal zachován jen kostelík, zasvěcený sv. Janu Evangelistovi. Ke starší lodi byl presbytář přistavěn koncem 15.století. Kostelík se třemi oltáři a kůrem s varhanami byl Josefem II. zrušen r. 1788 a prodán měšťanu Maršálkovi, který z něj vytvořil obytný dům.

Radnice,
přízemní budova s věžičkou a většinou dřevěných konstrukcí, byla pozoruhodná zvonkem zvaným "hlásníček". Ten o jarmarcích ohlašoval "frejunk", tedy čas, od kterého směli už nakupovat přespolní, když domácí předtím měli přednost. Zchátralá budova dělala obci ostudu, takže se r.1800 usnesli na stavbě nové radnice. Tato budova s četnými úpravami a přístavbami trvá dodnes. Nejvíce ji poznamenala úprava z r. 1911, kdy dostala "hradní" věž a fasádu, zjevně inspirovaná nedalekým hradem .

Jako v mnoha českých obcích, byl i ve Švihově po první světové válce, která způsobila Evropě šok a převrat všech hodnot, postaven pomník padlým mužům z města, kterých bylo vzhledem k počtu obyvatelstva velice mnoho. Pomník byl postaven ze sbírek a socha legionáře od Viléma Glose představuje "strážce republiky".

Židovský hřbitov
založený v 1. polovině 17. století připomíná, že ve Švihově žila do druhé světové války po dlouhá staletí významná komunita Židů. Už od 2. poloviny 16. století byl Švihov střediskem Židů z širokého okolí. Ve Švihově byla honosná synagoga z roku 1783, byla zde matrika a židovská škola, do níž chodily děti z jedenatřiceti obcí. V průběhu let, zejména vlivem válečných událostí a povinnosti platit zvláštní židovské daně, Židé značně zchudli. Od r. 1811, kdy byl vydán dvorní patent o společném bydlení židů a křesťanů, přestali být vyčleňováni a zvlášť evidováni. V roce 1963 byla provedena demolice neudržované synagogy.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.svihov.cz, kde naleznete více informací.