Vřeskovice

Vřeskovice

Obec Vřeskovice se rozkládá 7 km jihozápadně od města Přeštice v nadmořské výšce 406 m. První zmínka o Vřeskovicích pochází již z roku 1352, když Vřeskovice patřily pánům z rodu Drslaviců.

Nejvýznamější současnou památkou obce je kostel sv. Jana Křtitele.

Obec má přibližně 324 obyvatel.

Historie
Území dnešních západních Čech se začalo soustavně osidlovat až počátkem 9.století. V 10.století byly již známy na Přešticku různé osady, mezi nimi Vřeskovici podle jména Vřesek a Mstice podle jména Mstich.

Obec Vřeskovice se rozkládá 7 km  jihozápadně od města Přeštice v nadmořské výšce 406 m. První zmínka o Vřeskovicích pochází již z roku 1352, když Vřeskovice patřily pánům z rodu Drslaviců. Tomuto rodu patřila například panství v Liticích, Žinkovech, Chudenicích, Roupově a také ve Švihově. Rod pánů z Vřeskovic byl značně  rozvětvený a tak se statek dědictvím neustále drobil. Již roku 1357 připomíná se Zdebor z Vřeskovic, který měl v erbu tři příčná břevna a levou polovinu černou. Nejznámějším držitelem tvrze ve Vřeskovicích byl Racek, řečený  ze Schönangru a později Sedák z Vřeskovic. Schönanger znamená Krásný Úpoř a části obce , kde se nalézala tvrz, se tak dodnes říká.

V roce 1455 připojili páni z Roupova Vřeskovickou tvrz s Krásným Úporem a Msticemi ke svému panství. Roku 1536 je tvrz již pusta a postupně chátrá. Když přišli pro své dluhy v roce 1607 páni z Roupova o svůj majetek, stávají se Vřeskovice majetkem Jana z Klenové, z Janovic a na Žinkovech. Později byly Vřeskovice připojeny k Červenému Poříčí, pak přechází z rodu Toskánského na rod Habsbursko-Lotrinský až do pozemkové reformy v roce 1926.

Nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Jana Křtitele, který se uvádí již roku 1245 mezi deseti kostely, které obstarával kladrubský opat Reiner. Původní gotická stavba byla v 16. stol. přestavěna a v roce 1870 rozšířena o boční lodě a předsíň s kruchtou. Kostel tak získal nové průčelí se třemi vchody, nad mini balkon a bizardní štít. V pravé postranní lodi kostela se nachází dva náhrobky z červeného mramoru. Jedná se o náhrobní kameny Albrechta Šice a Alžběty Šicové z Drahenic. Další náhrobní kameny byly překryty při  kladení nové podlahy.

Proti průčelí kostela se nacházejí dvě školní  budovy – menší budova, zvaná „stará škola“, je podle pamětníků původní školou. První záznam o zdejší škole pochází již z roku 1653. Po postavení nové budovy v roce 1828 bylo vyučováno v obou budovách. Na větší školní budově je nápis na kovové desce ve staré češtině: „Přijímej učení od mladosti své, až do šedin nalézati budeš moudrost.“ Školu navštěvovaly děti nejen z Vřeskovic, ale i z Borov, Dlouhé Louky a Biřkova. Ve staré vřeskovické škole působil 6O let Ferdinand Sládek (nar. 1801, zemřel 1879), který v době, kdy Bachova vláda zakázala Tylův Kde domov můj, složil z podnětu vlasteneckého kněze Matěje Petráše parafrázi této písně, katolicky podbarvenou.

V roce 1966 se vyučovalo již jen ve dvou třídách, a to ve větší budově. V roce 1981 byla výuka v obci zrušena pro nedostatek žáků. Děti začaly dojíždět do školy do Švihova.

V obci Vřeskovice žilo a působilo několik známých osobností. Na faře vyrostla Hana Kvapilová, choť básníka Jaroslava Kvapila. Zde je dějiště Kvapilova dramatu „Oblaka“. Na místním hřbitově je pochovaný řídící učitel, pražský rodák Ferdinand Sládek, který v místní škole učil 60 let a složil obměnu hymny Kde domov můj. Ve staré škole se narodil PhDr.Rudolf Urbánek, historik a autor knihy „Ve službách krále Jiřího“. V této škole se narodil i Jaroslav František Urban, autor vlastivědných knih „Úvodím Radbuzy, Úhlavy, Úslavy“ a knih „Povídky o lásce a milování“ a „Krůpěje štěstí“. Podrobný popis historie obce Vřeskovice je zapsán do kroniky obce, založené v roce 1924, která je k nahlédnutí na Obecním úřadě ve Vřeskovicích.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.vreskovice.cz, kde naleznete další informace.