Horská Kvilda

Horská Kvilda

Horská Kvilda 1 070 m n. m. (3 074 ha).

Zalesněný horský porost, který se rozprostírá od Zhůří přes Zlatou Studnu na jih až k Černé hoře a řetězem hor Tetřev (Hanifberg), Lapka (Diebstein), Antýgl vyznačují od nepaměti známý lesní kraj "Gefielde" neboli pláně (nivy, louky). Tento divoce romantický kraj a vysoká rovina o průměrné výšce 1070m.n.m. byla staletí neporušena a příslušela k držení Českého královského dvora. Zatímco jižní část lesa r. 1318 patřila ke klášteru Johanitů ze Strakonic, připadla severní část r. 1345 skrze darování králem Johanem svobodnému zlatému hornímu městu Kašperské Hory. Při tomto dělení území byla poprvé řeč o vnější a vnitřní nivě, takže i toto označení bylo přeneseno na vznikající obce vnější - Aussergefild a vnitřní Innergefild.

Katastrální území Horské Kvildy se rozkládá od Zlaté Studny, Ranklova přes Zhůří, Turnerovu chatu na Vydře, Výhledy, kopec Antýgl, k Filipově Huti části Korýtko a k Vydřímu mostu na Hamerském potoce na Horské Kvildě celkově zahrnuje 3074 ha.

Horskou Kvildu lze považovat za nejmenší (co do počtu obyvatel) a nejvýše položenou obec okresu Klatovy a zřejmě i Čech. Leží na samé hranici dvou okresů a krajů Klatovy (Západočeský) a Prachatice (Jihočeský). Představuje typickou horskou, šumavskou obec s roztroušenou zástavbou,která se stává stále častěji navštěvovaným koutem této centrální Šumavy. Již svou polohou na úpatí hory Antýgl a svým položením po obou březích Hamerského potoka dává obci specifycký ráz. Nadnořská výška i poloha kolem 1070m.n.m. í zajišťuje dostatek sněhu na ideálních běžkařských terénech, pro které je tolik oblíbená a vyhledávaná. A nejen v zimě. Je křižovatkou turistických tras na náhorní planině a má svou dávnou historii. První historické zmínky a osídlení jsou datovány do 14.století a jsou spojeny jednak se zřízením obchodní stezky ze Sušice přes Kašperské Hory dále do bavorského Pasova, která procházela Horskou Kvildou a dále s rýžováním zlata z Hamerského potoka, po kterém zůstaly po obou jeho březích kopečky jalového písku tzv. sejpy, hrůbata. Na Zlatou stezku upomínají dosud i její zbytky, které starousedlíci jmenovali "soumarskými stokami" nebo kolebkovými cestami pro jejich tvar v terénu a které jsou nejvíce patrné, půjdete-li po turistické značce od Polaufova hostince na Zhůří. Obci dominuje bývalý Polaufův hostinec dnes Penzion Hones. Zde se chlubil Podhamerský sedlák z Klestermannova románu V ráji šumavském svým bohatstvím a jeho pýchu krotil Rankelský Sepp, když sváželi klády k pile nad Rejštejnem. V románě je tento víc než dvoumetrový obr, spřízněný a stejného příjmení se spisovatelem, líčen po pravdě jako člověk veskrze hodný, skromný a nadaný velkou silou.Rankl Sepp se narodil a žil v osamoceném dvorci ve výši 1100m.n.m. v odloučení od světa uprostřed Rankelské roviny, bičované vichřicemi a sněhem, o níž spisovatel tvrdí, že není drsnější krajiny na celé Šumavě.

U odbočky ze silnice, naproti řezbářství, už jen základy prozrazují, že zde kdysi stál výstavný dvorec U Daniele, odkud pocházel děd spisovatele Karla Klostermanna. Dnes cestě, která kolem prochází se říká Danielova. Historie Horské Kvildy stejně jako i dalších šumavských obcí je neodmyslitelně spojen s lesem. Těžba dřeva představovala pro osídlence jednu z mála pracovních příležitostí. Mezi další pak patřilo drobné zemědělství, sklářství (páteříci), hamernictví, ale např. také těžba rašeliny. Zlom pro rozvoj obce znamenala II. světová válka a zejména poválečný odsun německých obyvatel.

Poloha obce je předurčena jako výchozí místo krásných turistických tras. Je křižovatkou turistických tras na náhorní planině se středem Šumavy. Rozvoj obce ležící uprostřed Národního parku Šumava je spojován hlavně s turistickým ruchem, který v současné době představuje pracovní možnosti pro místní obyvatele. Dnešní Horská Kvilda je především vyhledávaným střediskem letní i zimní turistiky.

Přírodní zajímavosti

Kvilda
Kvilda, něm. Aussergefild, je nejvýše položená obec v České republice. Leží v nadmořské výšce 1070 m 7 km severně od hraničního přechodu Bučina (do SRN) na soutoku Teplé Vltavy a Kvildského potoka. V centru horské obce je pseudogotický kostel sv. Štěpána z roku 1894 (původní podoba s kopulí na věži byla z roku 1765). K nejzachovalejší části Kvildy patří Vilémov, kde dodnes stojí dřevěné hamerské domky - ukázka šumavské lidové architektury. V obci je řada penzionů, restaurací a chat, muzeum a informační středisko Správy NP Šumava.

Horská Kvilda
1075 m, něm. Innergefild, je typická horská osada s roztroušenou zástavbou, ležící na šumavských pláních uprostřed lesů. Protéká zde Hamerský potok, u kterého jsou zbytky sejpů po rýžování zlata. Hamerský potok vytéká z Mezilesní slatě a 4 km západně od Horské Kvildy se vlévá pod Antýglem do Vydry. Horské Kvildě dominuje vrch Antýgl (Sokol 1253 m), severně leží Zhůří (výhledy na Roklan), dále na východ od Zhůří se nachází Ranklov a Zlatá studna (bývalá sklárna).

Pramen Vltavy
Leží 7 km jižně od Kvildy v nadmořské výšce 1172 pod Černou horou. V jeho okolí rostou horské smrky staré přes 300 let, směrem ke státní se nachází horské vrchoviště s porostem kleče.

Bučina
(1153 m n. m.) - v minulosti osada u státní hranice, kde dříve bývala škola, mlýn, finanční stráž, dva hotely, několik hospod atd. Dnes je zde pěší hraniční přechod do SRN (směr Finsterau, východní část NP Bavorský les), informační středisko Správy NP Šumava. V horní části Bučiny je pěkná vyhlídka na Smrčinu, Plechý a rakouské a německé Alpy, vzdálené 170 km.

Knížecí pláně
Leží 4 km od Borové Lady. V bývalé osadě na hranicích se SRN stával kostel sv. Jana Křtitele, dnes je zde opravený hřbitov, ruiny kostela a vysoký dřevěný kříž. Z Knížecích Plání je pěkný výhled na Luzný (1371 m) a Boubín (1362 m).

Jezerní slať
Horské rozvodnicové vrchovištní rašeliniště (1050 -1080 m), rozkládající se mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Slať má rozlohu 104 ha, leží v 1. zóně NP Šumava. Mocnost rašeliny zde dosahuje až 7,6 m. Do slatě vede dřevěná poválková stezka, na jejímž začátku je vyhlídková věž. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin, jako např. bříza zakrslá, kleč horská, suchopýrek trsnatý, hořec šumavský a další. Z chráněných živočichů tu žijí např. tetřívek obecný a myšivka horská. V jižní části slatě u Kvildského potoka je tzv. mrazová kotlina, kde byla naměřena nejnižší teplota -41,6 °C.

Tetřevská slať
Horské vrchoviště u silnice z Kvildy na Filipovu Huť. Slať je pro veřejnost nepřístupná.

Chalupská slať
(897 - 920 m n. m. ) - přechodný typ rašeliniště mezi náhorními a údolními vrchovišti. Ve středu slatě je největší rašelinné jezírko v Čechách, přístupné po poválkovém chodníku - naučná ministezka. Jižní část slatě byla v minulosti těžena.

Doporučené trasy pro pěší turistiku v okolí Kvildy a Horské Kvildy

K pramenu Vltavy
Kvilda - po zelené na Bučinu - po červené a dále modré k pramenu Vltavy - po modré do Kvildy (16 km). Možnost využít k dopravě ekologický autobus z Kvildy na Bučinu (pak jen 9,5 km pěšky).

Na Knížecí Pláně a Chalupskou slať
Kvilda - po zelené na Bučinu - po červené (část přírodního poznávacího okruhu) přes Chaloupky na Knížecí Pláně - po žluté k Borové Ladě - doleva po silnici po zelené na Chalupskou slať s rašelinným jezírkem a IS (19 km) - autobusem zpět do Kvildy. Možnost využít k dopravě ekologický autobus z Kvildy na Bučinu (pak jen 12 km).

Pramen Vltavy - Bučina - Knížecí Pláně (přírodní poznávací okruh)
Kvilda - po modré k pramenu Vltavy - po červené na Bučinu - po značeném přírodním poznávacím okruhu dlouhém 6,5 km (symbol babočky) přes Chaloupky a Knížecí Pláně na Bučinu (16 km). Z Bučiny ekologickým autobusem do Kvildy.

Jezerní slať - Horská Kvilda – Antýgl
Kvilda - po modré a dále po silnici směrem na Sušici k Jezerní slati (parkoviště, vyhlídková věž, poválková stezka), dále po silnici na Horskou Kvildu - po modré podél Hamerského potoka na Antýgl (10 km). Ekologickým autobusem zpět přes Modravu na Kvildu.

Zlatá studna - Zhúří - Povydří – Antýgl
Horská Kvilda - po modré na Zlatou studnu - po žluté na Zhůří - dále po žluté k Turnerově chatě - po červené na Antýgl - po modré na Horskou Kvildu (20 km).

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.horskakvilda.cz, na kterých naleznete další informace.