Dlažov

Dlažov

Historie
Dlažov patří bezesporu mezi nejzajímavější osady na Kdyňsku právě svými dějinami a bohatou minulostí. Ves ležící na východním svahu návrší svatomarkétského zdobeného na vrchu kapličkou již z daleka viditelnou,bývala osadou značně rozlehlou. Svoji polohou nad údolím úhlavským, poblíž zemské brány a zemské cesty klatovsko- domažlické byla téměř na ráně.

První zmínka o obci je z roku 1379 a to jako majetek několika držitelů.
Roku 1426 stihla Dlažov strašlivá pohroma od německého vojska. Dlažov byl Němci vypálen a to proto, že byl v rukou husity Přibíka z Klenového. Po válkách husitských stal se majitelem dvora v Dlažově Čech jménem Jan Štěpánovic.

Roku 1561 byla část Dlažova prodána Oldřichu Janovskému z Janovic, který byl synem Smilova, který měl Soustov. Druhou část Dlažova držel Oldřichův bratr Vladislav Janovský z Janovic. Kromě toho jsou v Dlažově dva dvory, které vznikly po husitských válkách. Na jednom hospodařil Jan Jílek a na druhém Petr Hronek.

Památky a turistické zajímavosti

Farnost
Od nepaměti stávala v Dlažově kaple zasvěcená Panně Marii. Původní podoba jest zachována ve zdivu v lodi nynějšího farního kostela sv. Antonína Paduánského, k níž byly později přistavěny věž a presbyář.
Roku 1787 byla císařem Josefem II. zřízena lokalie (farnost).Prvním lokalistou byl P. František Xaver Fischer ze Lnář. V Dlažově pobýval od roku 1788 – 1796.
Roku 1835 byla vystavena farní budova a postaven nový hřbitov. Majitel pozemku na němž stojí hřbitov zdráhal se pozemek prodat až byl úřady donucen.
Roku 1849 byla ke kostelu přistavěna věž a do pozlacené báně byl vložen spis napsaný duchovním správcem P.Huttarem.
Roku 1852 byla zdejší lokalie na faru povýšena a prvním farářem zde byl P. Josef Král.

Kaple sv. Markéty
Na vrchu nad Dlažovem byla roku 1886 postavena kaple, která byla zasvěcena sv. Markétě. Dříve na tomto místě stávala kaple dřevěná. Kaple byla postavena v gotickém slohu a její výstavba započala z podnětu pana Josefa Jokla, rolníka z Dlažova, který věnoval na stavbu 600 zlatých. Roku 1887 byla kaple slavnostně vysvěcena při účasti 25 kněží a veliké účasti lidstva z celého okolí.
Roku 1909 byla střecha kaple pokryta eternitem dříve byla kryta šindelem.
V průběhu roku 1990 – 1995 se kaple stávala cílem zlodějů . V současné době již nejsou v kapli žádné cenné věci.
V květnu 2001 začala celková rekonstrukce kaple. Toto bylo financováno z dotací Ministerstva pro místní rozvoj, programu PHARE. Dále se na opravě finančně podílela obec ale i samotní občané přispěli .
6.7.2002 po celkové rekonstrukci proběhlo svěcení kaple sv. Markéty. Zúčastnilo se ho 300 – 400 lidí. Slavnostního vysvěcení se zúčastnil biskup plzeňské dieceze František Radkovský, který sloužil mši.
Při pohledu z vrchu sv. Markéty z nadmořské výšky 642,8 m do okolí je po pravé straně Pohoří nad Mileticemi 641,5 m, V Potocích 513,4 m., Klíče u Soustova 509 m., Řimek 443 m., Špisův vrch (nad Soustovem) 535,7, Hora u Nové Vísky 610,9 m., Na Hodíšce u Struhadla 627 m.

Kostel sv. Antonína Paduánského
Kostel je skrovná stavba prostého slohu, provedená přístavbou k původní kapli někdy v 18.století. Stojí na parcele bývalého hřbitova. Je dokladem dosti častého případu přebudování i zvětšování sakrálních staveb, neboť zde v 1. polovině 18 století došlo k dostavbě původní starší menší kaple na nynější kostel.

Chalupa č.p.46 – nemovitá kulturní památka vedena v Seznamu nemovitých kulturních památek rejstříku. Kamenné stavení bývalého pekařství s ozdobně řezanými trámy. Cenná památka lidové architektury.

Špýchar se stodůlkou u č.p.41 - nemovitá kulturní památka vedena v Seznamu nemovitých kulturních památek. Hospodářská stavba malorolnická, spojující pod jednou střechou špýchar a stodůlku drobných rozměrů.

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Mileticích
Nemovitá kulturní památka vedena v Seznamu nemovitých kulturních památek. Návesní kaple je barokní stavbou z roku 1766. Kaple je neorientovaná zděná stavba obdélné, téměř čtvercové dispozice s půlkruhově uzavřeným presbyteriem, pod mansardovou střechou s polygonální zvoničkou s lucernou a cibulovitou věžičkou na hřebenu.

Naučná stezka Úhlavským luhem
V okolí není příliš naučných stezek a tato stezka je vhodná pro rodiny s malými dětmi.
Stezka je dlouhá 4 km a zpřístupňuje přírodní partie říční nivy na pravém břehu Úhlavy. Je určena pouze pro pěší návštěvníky.
Nástupní místo je v Hamrech v oblasti Kollerova kostela. Zde návštěvníci najdou velký vstupní stojan s přehlednou mapkou. Stezka byla postavena v souvislosti s vyhlášením Přírodní rezervace Úhlavský luh. Rezervace byla vyhlášena 1.12.2003 na rozloze 50,21 hektaru. Tvoří ji samovolně vzniklé lesy v dříve zemědělsky obdělávané nivě Úhlavy nad nýrskou přehradní nádrží. Díky dlouhodobému ponechání území bez hospodaření tu vznikly jedinečné biotopy s řadou chráněných rostlin a živočichů.
Stezka má pět zastavení s seznamuje návštěvníky s řekou Úhlavou, informacemi o její délce, pramenech a hydrologii. A samozřejmě o samotné rezervaci. Jsou tu například informace o tom, jak samovolně vznikají lesy na opuštěných zemědělských půdách. Na poslední infotabuli se návštěvník dozví o osídlení tohoto území a o změnách v krajině za poslední století. Přes mokřiny vedou čtyři poválkové chodníky.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.dlazov.cz, na kterém naleznete další informace.