Nýrsko

Nýrsko

Historie
Pohraniční osada Nýrsko vznikla na zemské stezce vedoucí do Bavorska, pod zalesněnými výběžky Šumavy, na obou březích Úhlavy. Dobu vzniku odhadujeme na 12. století, nejstarší písemnou zprávu máme však až z roku 1327. Dle této zprávy bylo Nýrsko opevněnou osadou, která byla pověřena výběrem cla.

Již v předhusitské době bylo město rozděleno na dvě části: na Horní Nýrsko, které patřilo k blízkému hradu Pajrek a Dolní Nýrsko, patřící k Bystřici nad Úhlavou.

Do vývoje města zasáhly husitské války a dá se říci, že tehdejší Nýrsko zasáhlo do průběhu husitských válek. V památné bitvě u Nýrska dne 22. září 1467 porazil majitel Pajreku a Horního Nýrska Racek z Janovic spolu s měšťany z Domažlic a Klatov bavorské křižáky táhnoucí proti králi Jiřímu. Město bylo však křižáky vypleněno.

V roce 1554 byly obě části Nýrska spojeny, Horní Nýrsko bylo přikoupeno k bystřickému panství. V roce 1593 udělil císař Rudolf II městu právo týdenního a výročního trhu. V roce 1850 se Nýrsko stalo sídlem okresního soudu.

Koncem 19. století žilo v Nýrsku přes 1500 obyvatel a byly zde továrny na zápalky a prádlo, koželužna, parní pila, dva mlýny a brusírna skla. V roce 1895 je z Vídně do Nýrska přestěhována optická továrna W. Ecksteina a spol., předchůdce dnešní Okuly

Památky a turistické zajímavosti
Pohraniční osada Nýrsko vznikla na zemské stezce vedoucí do Bavorska, pod zalesněnými výběžky Šumavy, na obou březích Úhlavy. Dobu vzniku je odhadována na 12. století, nejstarší písemnou zprávu je až z roku 1327. Dle této zprávy bylo Nýrsko opevněnou osadou, která byla pověřena výběrem cla.

Bývalý vrchnostenský hostinec se nachází na náměstí č. p. 81. Je zdoben raně barokním štítem s erby Koců z Dobrše a Karlů ze Svárova z roku 1684.

Farní kostel sv. Tomáše apoštola
Nejstarší budovou města je nepochybně farní kostel sv. Tomáše apoštola, který své stáří potvrzuje obrannou povahou vlastní stavby spolu se starou částí hřbitova. první písemná zmínka je z roku 1352, kdy je uváděn odvod 18 grošů pololetního papežského desátku.

Bývalé lesní divadlo
Bývalé lesní divadlo nalezneme na jižním okraje města, při řece Úhlavy (asi 300 metrů za koupalištěm).

Stavba divadla byla dokončena v roce 1935. Divadlo bylo zajímavě technicky řešeno, součástí scény byla skála za jevištěm. Pod celým jevištěm se nacházely podchody a propadliště. Do hlediště se vešlo 1480 diváků.

Po 2. světové válce bylo ochotnické divadlo v Nýrsku na vysoké úrovni. Nacházely se zde dva ochotnické soubory, soubor Sokol a soubor J. K. Tyla, dohromady se 120 členy.
Největšího věhlasu dosáhlo představení Maryši, ve kterém jako hosté účinkovali herci Národního divadla Jaroslav Vojta, Stela Májová a Zdeněk Štěpánek.

V sedmdesátých letech byla činnost divadla ukončena, v objektu funguje penzion.

Zřícenina hradu Pajrek
Jedná se o zříceninu hradu, 2,5 km od Nýrska. Hrad byl vystaven ve výšce 627 m n. m. na výběžku hřebenu Hraničáře. Hrad se nacházel při staré stezce do Bavor, odtud i jeho název pocházející z německého slova Baiereck, což mohlo znamenat hrad na Bavorských hranicích.

Pajrek byl založen na začátku 14. století, v 15. století se pánem hradu stává Racek z Janovic, stoupenec krále Jiřího z Poděbrad. Tento majitel porazil v roce 1467 bavorské křižácké vojsko v bitvě u Nýrska. V roce 1472 vtrhli však Bavoři opět do Čech, hrad dobyli a vypálili.

Další památky v Nýrsku
Uprostřed náměstí stával filiální kostel Čtrnácti svatých pomocníků, postavený stavitelem italského původu Markem Antoniem Gilmettim a vysvěcený v roce 1712. Zařízení pocházelo z 18. století. Kostel byl zmenšenou kopií dominikánského kostela sv. Vavřince v Klatovech od téhož stavitele. Tento kostel v Nýrsku byl zbořen v lednu 1973. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736, která stávala do sedmdesátých let na náměstí u zrušeného kostela, je nyní umístěna u farního kostela.

V Nýrsku byla ještě po roce 1945 řada budov s prostými barokními štíty, které většinou zmizely při úpravách a obnově městské zástavby. Zachovalo se malebné seskupení barokních štítů farní budovy č. p. 1 a přilehlé bývalé zemědělské usedlosti č. p. 2.

Budova čp. 23, postavena v šedesátých letech jako Kulturní dům na místě bývalého hostince byla svého času svým rozsahem a nepřiměřeností cílem mnohé veřejné kritiky.

Na místním hřbitově je hrob a památník 108. obětí transportu smrti z konce 2. světové války.

Čerpáno z oficiálních stránek www.sumavanet.cz/nyrsko, na kterých naleznete další informace.