Chotěšov

Chotěšov

Chotěšov leží na řece Radbuze v rovinaté krajině asi 18 kilometrů jihozápadně od města Plzně. Společně s přilehlými obcemi Mantov, Losina, Týnec a Hoříkovice má rozlohu 2.681 ha a k 1. 1. 2007 má 2 624 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1115, na významu nabyla po založení kláštera, k dalšímu rozvoji dochází po zahájení těžby uhlí a zřízení železnice v roce 1861.

Obec má svůj znak, modro-zlatě dělený štít, nahoře stříbrná osmihrotá hvězda v modrém poli, dole troje (2+1) černé jelení parohy ve zlatém poli.

Mezi pamětihodnosti patří klášter založený Hroznatou v letech 1202 - 1210, farní kostel Narození Panny Marie z r. 1366, mariánský sloup z r. 1687, sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1700 a morové sloupy.

Uznávanou osobností je stavitel a malíř F. X. Margold (1887 - 1967) a řídící učitel a kronikář Václav Hataj (1888 - 1954).

Bezesporu k největším dominantám obce patří areál kláštera o rozloze 68 320 m². Obec vlastní 36 903 m² s osmi budovami a Biskupství plzeňské 31 417 m² se dvěma budovami. Obec Chotěšov na sebe vzala nelehkou úlohu záchrany této historické památky.

Obci vypomáhá neziskové občanské sdružení "Klášter Chotěšov". Podle projektu Ing. arch. Soukupa, který schválilo 29. 8. 1996 zastupitelstvo obce, probíhají opravy a záchrana kláštera. V prostorách konventu kláštera vybudovala obec za pomoci občanského sdružení malé muzeum historie obce a kláštera. V turistické sezóně je klášter otevřen každou neděli odpoledne. Mimo neděli a mimo sezónu lze prohlídku dohodnout na čísle telefonu 377 900 421.

Zajímavosti

Okruh kolem kláštera
Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1700 za tratí u statku, mariánský sloup vlevo od školy připomínající vypálení kláštera r. 1421, socha sv. Jana Nepomuckého pod klášterem z roku 1850. V sousedství kláštera se nachází barokní farní kostel Narození Panny Marie (otevřen jen v neděli 10,45 při bohoslužbách) postavený ve 14. století, přestavěný v letech 1745 – 1747. V interiéru fresky F. J. Luxe z roku 1746. Na oltáři gotická madona z počátku 15. století. Rokoková kazatelna a křtitelnice. Barokní kopie gotického náhrobku abatyše Vojslavy.

Klášter
Otevřen celoročně pro skupiny od 5 osob po dohodě na tel. 377 900 421. V sezoně od 1. 5. 2005 do 2.10.2005 je otevřeno každou neděli. Prohlídky s průvodcem jsou vždy ve 13 hodin, 14,30 hodin a v 16 hodin. Klášter premonstrátek založený blahoslaveným Hroznatou z družiny českého knížete v letech 1202 – 1210. Jeden z prvních klášterů, které byly založeny při kolonizaci západních Čech. Na sklonku 14. a počátkem 15. století vlastnil v okolí přes 50 vesnic a města Stod, Staňkov a Dobřany.

Velkého rozmachu dosáhl klášter za probošta Sulka, který se postavil do čela velkého vojska (7000 pěších a 3000 jezdců), aby roku 1406 po boku krále Václava IV porazil vojsko Ruprechta Falckého. V době husitské i za třicetileté války byl klášter několikrát dobyt a vypleněn. Do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1734 – 1756 podle návrhu Jakuba Augustona mladšího. Roku 1782 byl klášter zrušen.

Od roku 1822 jej vlastnil rod Thurn - Taxisů. V roce 1878 byl pronajat a později prodán řádu Navštívení Panny Marie. Klášterní areál, obehnaný hradbou, zahrnuje na severní straně dvoukřídlou renesanční prelaturu z let 1614 – 1616 a na jihu čtyřkřídlý konvent. Od východu vyniká monumentální pětipatrové průčelí konventu s terasou a bočními věžemi. Uvnitř je klášter zdoben freskovou výzdobou z let 1754 – 1756 od F. J. Luxe. Na současný neutěšený stav monumentálních budov se podepsalo zejména období, kdy byl klášter v držení státu a sloužil armádě.

Boží muka, hřbitov a urnový háj
Boží muka v místě hromadného hrobu obětí moru, na hřbitově památník důlní katastrofy roku 1918 a památník architekta F. X. Margolda.

Hornická kolonie Mantov – Werk
Vznikla kolem roku 1900

Křížový vrch – 487 m n. m.
Bývalé poutní místo. Kostelní věž zničeného kostela sv. Kříže byla v roce 2004 opravena na rozhlednu. Je přístupná veřejnosti od dubna do října o sobotách a nedělích od 10 do 17 hodin. Od chotěšovské školy č. p. 88 vede naučná stezka na Křížový vrch a dále do Černotína.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obec-chotesov.cz, na kterých naleznete další informace o obci.