Spálené Poříčí

Spálené Poříčí

Podbrdské město Spálené Poříčí leží v povodí říčky Bradavy, při silnici, vedoucí z Rožmitálu pod Třemšínem na Plzeň, asi 25 km jihovýchodně od Plzně.

Historie
Nejstarší známé obyvatelstvo v blízkosti pozdějšího Poříčí sídlilo zde v době mladší kamenné v místech pozdějšího královského hrádku Lopaty za Kornaticemi. I v potomní době žilo různé obyvatelstvo buď nablízku kraje anebo přímo v něm. Ale tato ojedinělá sídla předhistorická po čase zanikala beze stop, noví kmenové a národové se tu střídali s přestávkami i několika staletí. Památek po nich zůstalo nepatrně. O jejich počtu nic nevíme; jenom se dohaduje, že jich nebylo mnoho, dohromady sotva tisíc hlav.

Během následujících let (před první svět. válkou, pozn. aut.) se městečko rozrostlo o čtvrť rodinných domků na protějším svahu potoka a po válce vzniklo malé sídliště nad náměstím, průmysl byl omezen na továrnu na nábytek Jitona".

2. světová válka začíná 1. září v Polsku, pro Poříčí téhož dne nařízením o zatemnění. Nato se rozjíždí kolotoč kolem Židů: musí nosit označení žlutou hvězdou, mají omezený pohyb, nákupy pouze v určený čas, 1.5.1940 zavření třech místních židovských obchodů. Vrcholem je 13. 1. 1942 deportace osmi poříčských Židů do sběrného tábora v Plzni.

Dne 14. dubna 1941 zrušení Sokola, zavedení potravinových lístků, deportace jediné cikánské rodiny z Poříčí, zatčení a uvěznění několika legionářů a dalších občanů, hledání zatajených zásob, odvody koní, sběr zimních potřeb, gramofonů, lyží pro "chrabré německé vojáky", sběr barevných kovů a železa, jiných odpadů a sběr léčivých bylin. Pak se však situace mimo Poříčí, to je na frontách mění. Slyšíme hukot letadel, vidíme nálety na Plzeň, objevují se hloubkaři, kteří před Poříčím rozstřílejí náš autobus, vybombardují nádraží v Lipnici a v Nezvěsticích, odkud lidé s poškozených vagónů kradou zboží.

Do Poříčí přichází přes 200 "národních hostů" - uprchlíků před frontou a jsou ubytováni ve škole. Samozřejmě se neučí, pouze jedenkrát za týden se zadají úlohy. Vidíme z kopce nad Poříčí strašné nálety na Plzeň 17., 18. a 25. dubna. Od 20. dubna nejde pošta, je rozvrácená železniční doprava.

Dne 30. dubna je v Poříčí ustaven revoluční národní výbor. Ten 4. května zřizuje strážní službu z místních dobrovolníků, posílených několika slovenskými vojáky, uprchlými z německého internačního tábora. 5. května jsou vyvěšeny státní vlajky, 6. května prochází drobné skupiny demoralizovaných německých vojáků a některé z nich naše stráže odzbrojují.

7. května se však k Poříčí blíží silný oddíl Němců od Hořehled a ukrývá se před hloubkaři v lese Pastviště nad městem. Ve 13 hodin přijíždí od Rokycan Američané v džípu, jsou informováni panem Bejstou, ovládajícím dobře angličtinu. Zavolají posilu - 2 lehké tanky a další džípy a spolu s našimi dobrovolníky vyrážejí k Pastvišti. Po krátké přestřelce se Němci vzdávají a Američané je odvádí do Blovic. Téhož dne večer projíždí od západu k východu Poříčím několik hodin obrovský konvoj amerických vozidel, snad na Prahu, ale po půlnoci se vrací zpět.

V Evropě skončily boje, ale pro naše město začal pravý mír teprve 16.5., kdy zahájila opět práci místní nábytkárna. Život se znormalizoval 30. května, kdy začal jezdit autobus do Nezvěstic k vlakům.

Muzeum Spálené Poříčí
V přízemí severního a východního křídla zámku se nachází skromná expozice, v níž jsou umístěny ukázky zemědělského nářadí, výrobky místních řemeslníků spolu s jejich nástroji a dobovými fotografiemi. Dále jsou zde památky na slavné rodáky, literatura, historické stavební výkresy a další doklady. Mimoto je zde drobná ukázka prehistorie regionu i vykopávky ze středověku města. Součástí výstavních prostor je také salonek s dřevěným kazetovým stropem, dendrochronologicky datovaným do let 1635, krásně zrestaurovaným v roce 1996.

Zbytek prostor zámku je využíván Církevní střední odbornou školou s obory ekologie, rodinná škola a je nepřístupný, až na výjimky při slavnostních příležitostech města či školy. I zde je zrestaurováno několik prostorů, kde byla nalezena štuková i fresková výzdoba.

Památky

Město - kulturní památky
Ve Spáleném Poříčí byla vyhlášena památková zóna. Níže jsou uvedeny památkově chráněné nemovité kulturní památky v této zóně.
- Budova děkanství, náměstí Svobody 139, objekt běžně nepřístupný veřejnosti.
- Barokní budova děkanství s vysokou mansardovou střechou, přestavěna do současného stavu v r. 1780, zdobena znakem pražské kapituly sv. Víta v Praze. Zlidovělé barokní tvary suprafenester (nadokenních říms) jsou doplněny supraportou (naddveřní římsou). Bronzová deska připomíná, že zde v letech 1894 až 1895 žil spisovatel Jindřich Šimon Baar. Opravena v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Oprava byla prováděna v letech 1994 - 97. Pamětní deska pátera Františka Ferdy instalována v r. 2000.

Zámek Spálené Poříčí, náměstí Svobody 1, (zámek částečně přístupný veřejnosti)
Zámek byl Adamem Vratislavem postaven na místě původní gotické tvrze v r. 1617, stavba ovlivněna rozhraním renesance a baroku a završena romantickým cimbuřím. Na d vstupem ve věži jsou umístěny znaky Vratislavů z Mitrovic a manželky Kocové z Dobrše. V 19. století dostavěna novogotická věž. Velmi zchátralý objekt začal být opravován v r. 1990. Za shlédnutí stojí výstavní prostory, původní restaurovaný strop v koncertním sále, renesanční portály. Zámek je významný i tím, že v něm byly dvakrát ukryty korunovační klenoty.

Zámek patří Metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze. Je obklopen malým parčíkem, který dostal nynější disposici při obnově zámku r. 1617. Najdeme zde velmi vzácný kultivar zeravu západního (Thuja occidentalis „Asplenifilia“), dřezovec (Gleditsia triacanthos f. inermis), pěkný převislý jilm (Ulmus glabra „Pendula“), lísku tureckou (Corylus colurna), statný červenolistový buk (Fagus silvatica „Atropunicea“) a břízu papírovou (Betula papyrifera). Dnes v části zámku sídlí v Církevní ekologická střední škola. V říjnu r. 2000 byla zahájena rekonstrukce východní fasády. Při opravách v r. 2001 byly v jižním opěrném pilíři nalezeny čtyři kvádry z hrubozrnného pískovce. Největší z nich má jednu hranu částečně seříznutou ve stylu pozdní gotiky. Taktéž v jihovýchodním rohu zámku jsou zabudovány další tři pískovcové kvádry. Je velmi pravděpodobné, že tyto kvádry pocházejí z původní gotické tvrze. Upravený kvádr z jižního opěrného pilíře byl před omítnutím vyjmut a je nyní umístěn jako exponát v historické expozici v zámku.

Kostel sv. Mikuláše, náměstí Svobody
Kostel sv. Mikuláše je doložen od 14. stol. Byl několikrát přestavován, současná podoba je z r. 1882. V interiéru cenný inventář a zvon z poč. 16. stol. Na dřevěných lavicích se nachází dvojí provedení rodových znaků Vratislavů z Mitrovic a manželky Kocové z Dobrše, pocházející přibližně z období po r. 1690. Na kazatelně jsou tytéž znaky v barevném provedení. Na západní fasádě věže kostela jsou znaky Kapituly sv. Víta v Praze. R. 1792 byla poříčská fara povýšena na děkanství. Prvoděkanem se stal farář Gregor.

Židovský hřbitov, (objekt běžně nepřístupný veřejnosti)
Hřbitov židovské obce, doložené v městečku Spálené Poříčí od pol. 17. stol. Samotný hřbitov je doložen až od pol. 18. stol. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1801. Pohřbívalo se zde do r. 1937. Rokoková synagoga snad z 18. stol. zbořena r. 1946, zbytek židovské čtvrti.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.spaleneporici.cz/, na kterém naleznete další informace.