Vrčeň

Vrčeň

Málokterá obec je položena v tak krásné krajině - lemována vrcholy Štědrého, Chlumce, Vinné hory, Hájku, na západě pak hrdě vztyčného vrcholu se zámkem Zelená Hora.

Málokterá obec se ještě může pochlubit tak pěknou návsí, kterou zdobí stoleté voňavé lípy a vysoké kaštany. A nejen na návsi sázeli naši předkové lípy, založili lipovou alej ke hřbitovu a pojmenovali ji "Alej Sv. Čecha". Zasadili také lípy u Křížku při cestě k Tojicům.

Nelze opomenout ani krásného pohledu na louky pod Vinnou horou, kudy protéká Úslava.

Historie
Vojtěšské legendy tedy předpokládají, že na konci 10. století, před 1000 lety, už tady Vrčeň byla. Historie našeho kraje, a tedy i Vrčeně, o tom nic neví. Historie našeho kraje - Nepomucka - a tedy i Vrčeně začíná až ve 12. století, před 800 lety, a je spojena s historickou událostí zásadního významu, kterou je založení cisterciáckého nepomuckého kláštera pod Zelenou Horou za Vladislava II. (r. 1144). Vedle kláštera tu měl pozemky a dvorec rod drobných zemanů. Podpisovali se jménem s přídomkem "z Vrčeně", ovšem latinsky, jak bylo tehdy běžné, a tak jméno Vrčeň bývá různě zkomoleno. Tak se dostáváme k první písemné zmínce o Vrčeni.

Stalo se tak r. 1189, tedy před 800 lety, kdy je jako svědek na listině plaského kláštera uváděn Otto de Woirzan (Otto z Vrčeně). Týž svědek, tentokrát psaný Otto de Wrscan, se uvádí k r. 1192. Z listin známe i jeho syna Ottu, zvaného Magnus (Velký). Ten je uveden jako svědek na listině Přemysla Otakara I. Z r. 1216, jíž král potvrdil obec Nynice jako majetek cisterciáckého kláštera v Plasích. K r. 1360 seděl na zemanském dvorci Otoslav z Vrčeně. Pak už mizejí zmínky o vrčeňských zemanech. Rod jejich zřejmě vymřel, snad morem, který v kraji kolem r. 1386 řádil.

Od té doby se tedy stává Vrčeň celá, i s bývalým dvorem zemanů, majetkem opata kláštera. Vrčeňský kostel sv. Vavřince, o němž tu byla zmínka, je velmi starobylý. Kdy byl vystavěn, nevíme, ale v soupisu kostelů, nařízeném arcibiskupem Arnoštem z Pardubic je r. 1352 uváděn mezi farními kostely. To je první zpráva o něm, ale je jisté, že tu byl už dříve, možná už na počátku 14. století. Zánik kláštera v r. 1420 ukončil jedno z důležitých údobí historie kraje i Vrčeně.

A začíná nový, 400 letý úsek dějin kraje, kdy je tu pánem feudální vrchnost, pět šlechtických rodů, které se na Zelené Hoře vystřídaly do revolučního roku 1848, kdy zrušením poddanství a roboty jejich panství končí. Kaple sv. Vojtěcha, vyzdobená Hořčičkovým obrazem, byla pak vysvěcena 23. dubna 1819 strahovským opatem. Brzy po vysvěcení kaple sv. Vojtěcha byly v její blízkosti vybudovány zelenohorskou vrchností asi r. 1827 malé, většinou dřevěné lázně. Dřevěným potrubím byla do nich vedena voda ze studánky Dobrá voda. Byla to jednoduchá budova s několika vanami ke koupání, později i sprchy. Byla tu i hospodská budova se dvěma spojenými sály - jeden sál pro panstvo, druhý pro selský lid. Pro oba sály současně hrála hudba, která byla umístěna na společné galerii mezi oběma sály.

Lázně byly brzy vyhlášeny jako středisko zábavy širokého okolí. Každou neděli se sem scházeli a sjížděli hosté z daleka. Pro koně tu byly dřevěné stáje, kde prý stávalo až 30 i více párů koní. Zvláště živé tu byly vojtěšské poutě v této době národního obrození. Scházely se tu tehdy tisíce poutníků, kteří postávali na rovince před kaplí nebo posedali na přilehlý svah a poslouchali kázání vyhlášených kazatelů z kazatelny přivázané ke stromu. Kázávali tu vlastenečtí kněží jako Josef Tichý, farář měčínský, přítel a podporovatel Tylův, jindy zase blovický kněz a básník Fr. Josef Vacek-Kamenický. Tito dva a další vlastenečtí kněží probouzeli svými vzletnými slovy vlastenecké nadšení zástupů.

Památky

Svatý Vojtěch
V Borkovském lese u Křižovatek je údajně kámen s prohlubní, kde měl světec odpočívat. Pod vrcholem Borkovského lesa se nalézá zajímavý buližníkový útvar. Jeho jižní stranu tvoří skalní rozsedlina překrytá obrovským mnohatunovým kamenem. Do této skalní štěrbiny se vejde člověk. O tomto místě se drží pověst, že zde svoji samotu sdílel zchudlý šlechtic jménem Břímota. Některá pověst uvádí jen jednoho poustevníka a jiná hovoří o spolu žijících bratrech na tomto místě.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vrcen.cz/, na kterých naleznete další informace o obci.