Lužany

Lužany

Historie
Počátky osídlení okolí dnešních Lužan sahají daleko do minulosti - podle archeologických vykopávek můžeme usuzovat, že první obyvatelé zde žili již v době okolo 1500 let př. n. l. První dochovaná zmínka přímo o Lužanech pochází již z roku 1175. Roku 1245 ves získal Imram z Lužan, později se však celý majetek značně rozdrobil, např. k roku 1379 tak jeho jednotlivé díly vlastnili Čeněk, Sezema, Bušek a Kunka. Své majetky zde měli v 15. století také páni z Vřeskovic a Fremut ze Stropčic. Marvart z Příchovic na Skočicích vystavěl na místě zdejší tvrze renesanční zámek a svůj díl Lužan odkázal synům. Jeden z nich - Petr - zemřel roku 1603, po něm pak Lužany ještě spolu s částí Skočic dostal jeho syn Václav, který ještě přikoupil část vsi Zelené.

Po stavovském povstání byl Václav odsouzen k manství, pro víru však odešel ze země. Proto Lužany roku 1628 prodal Petrovi Jiřímu, od kterého je získal zase Zdeborovi Příchovickému. Zdeborův syn Jan Vilém byl z manství propuštěn a jeho žena Kateřina Salonena přikoupila polovinu Skočic. Podle berní ruly patřila malá část vsi k Roupovu, Lužany jinak držel Karel František Příchovský, císařský rada, zemský soudce a hejtman Plzeňského kraje. V následujících letech Lužany vystřídaly značné množství majitelů. Po Karlovi ves vlastnil syn Jan Vilém, od něj statek roku 1721 koupil Janův švagr Klink z Engelflussu.

Roku 1802 Lužany opět měnily majitele - tentokrát je koupil tajný rada Jan František Linker z Linzenwicku, po třech letech ves získal August Gotthelf Globig Roku 1850 koupila Lužany za 300 000 zlatých kněžna Kinská, rozená Colloredo - Mansfeldová, od níž obec po šesti letech koupil pražský továrník Ringhofer. Posledním vlastníkem lužanského panství se stal v roce 1867 stavební rada Josef Hlávka. Za něj Lužany prožily neslavnější etapu své historie.

Celé panství se v závěru 19. století značně rozvíjelo, v letech 1886 - 1888 proběhla přestavba zámku do dnešní podoby v novorenesančním slohu, byla přistavěna zámecká kaple sv. Marie, sv. Antonína a sv. Václava v novobyzantském slohu (výtvarnou výzdobu provedl Karel Jobst). Dále byla přistavěna kampalina (zvonice), v níž byly zavěšeny 4 zvony. Hlávkova stavitelská činnost přinesla desítkám zdejších lidí práci.

Dne 14. listopadu 1877 projel na Plzeňsko - eisensteinské trati první vlak, nádraží v Lužanech tehdy neslo název "Lužany v Čechách". V roce 1885 byl v Lužanech otevřen první poštovní úřad, o tři roky později byla zahájena výstavba nové školy - dokončena byla dne 9. června 1889. V 60. a 70. letech 19. století v celých Čechách probíhal velký rozvoj spolkového a kulturního života. Ani Lužany nebyly výjimkou, když zde začaly vznikat hudební a ochotnické spolky, jejichž slávou se může obec dodnes pyšnit.

Umělecký a kulturní život se v Lužanech rychle rozvíjel a obec jím brzy proslula - skutečně proslulou se v celém kraji stala např. lužanská kapela lidových muzikantů "Šustíků". Nejvíce se tento umělecký život soustřeďoval na přestavěném zámku, na který přitahovala paní Zdeňka Hlávková (vynikající klavíristka a zpěvačka) spisovatele, skladatele i výkonné umělce. Zámek se tak stal oblíbeným místem pobytu řady významných českých umělců - např. Julia Zeyera, Jaroslava Vrchlického, Josefa Václava Sládka, Josefa Suka, Hanuše Wihana, Oskara Nedbala a Karla Hofmanna, malíře Julia Mařáka, sochaře Myslbeka, malíře Obrovského, presidentů Akademie věd A. Randy, K. Vrby, J. Zubatého, J. B. Foerstera, J. Šusty a řady dalších.

Na lužanském zámku často pobýval také Antonín Dvořák. Lužany se staly místem inspirace mnoha uměleckých děl, samy se také objevují v celé řadě různých básní - např. Karla Jaromíra Erbena, sám Antonín Dvořák napsal k otevření lužanské kaple slavnostní mši (mše D dur, zvaná "Lužanská")…

Na zámku byla díky Zdeňce Hlávkové také organizována koncertní činnost. Lužanský zámek se tak stal velkým kulturním centrem nejen pro Přešticko, ale velké vážnosti a významu se těšil v celém českém národním, vědeckém i kulturním životě. Všeobecný rozkvět a poklidný život však přerušil příchod první světové války.

Současnost
Dnes jsou součástí Lužan osady Dlouhá Louka, Zelené a Zelená Hora, celé toto správní území čítá na 689 obyvatel. Zdejší renesanční zámek obhospodařuje Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, založená dne 25. 1. 1905. Posláním této nadace je podporovat vědecké, literární a umělecké snahy českého národa, přispívat k uspokojování jeho kulturních potřeb, podporovat studující i absolventy českých vysokých škol pražských a přispívat ke studiu české ekonomiky. Nejvýznamnější aktivitou Nadání je každoroční předání Cen Josefa Hlávky nejlepším studentům pražských vysokých škol, brněnské techniky a mladým talentovaným pracovníkům Akademie věd ČR na lužanském zámku. Lužany se mohou vedle své bezesporu velice bohaté historie a kulturního dědictví pyšnit také např. svým rodákem - učitelem a spisovatelem Josefem Kožíškem.

Čerpáno z oficiálních stránek obce: http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=725, na kterých můžete nalézt podrobnosti o obci.