Ptenín

Ptenín

Historie
Vznik vsi Ptenín se datuje pravděpodobně do období konce 12. a počátku 13. století. Již v roce 1228 je na místě dnešního zámku zmiňována dřevěná tvrz, která spolu se vsí ve 13. století náležela klášteru sv. Jiří v Praze. Zdejší obyvatelé se díky příznivým podmínkám věnovali především zemědělství, byli zde však i řemeslníci a také horníci, kteří za prací docházeli do uhelných dolů v okolí.

Za působení bratrů Vitouše a Racka na Pteníně české země zachvátily husitské války. Ze zápisu obecní kroniky se dovídáme, jaký byl postoj obou bratrů vůči husitům: "Vitouš ze Ptenína, a Racek rovněž psán ze Ptenína, kteříž bratři byli víry "pod jednou", kteříž spověděli nepřátelství městům Pražským." Bratři tedy byli na straně katolíků a krále - Praha totiž byla husitská a víra "pod jednou" je protikladem myšlenek husitů, totiž přijímání "pod obojí."

Roku 1447 koupil větší část vesnice s tvrzí Bozděch z Kamenice. Bozděchův syn Petr Bozděch je pak od roku 1479 uváděn jako majitel celého Ptenína, je proto psán z Kamenice a na Pteníně. Po jeho smrti Ptenín zdědil Bohuslav Bozděch a po něm pak roku 1509 ves získal další z rodu Bozděchů, opět jménem Petr. Ten pak roku 1535 Ptenín s tvrzí a poplužním dvorem spolu s vesnicemi Újezd, Bolkov a Přetín a s dílem Strýčkovic a Vyšova odkázal svému příbuznému Václavu Pětipeskému z Krásného Dvora.

Převzetí dědictví se však neobešlo bez problémů, a tak Václav musel nejprve vyhrát soudní při o tento majetek s Adamem z Kamenice. Po ní pak ještě následoval spor o krčmu v Přetíně, vedený s Divišem Černínem z Chudenic. Také zde musel rozhodnout soud. Roku 1546 Václav Pětipeský vložil svůj majetek do zemských desek a o dva roky později vše prodal Bohuslavovi z Vidršperka za 5800 kop míšeňských. Ptenín se tak dostal do rukou rodu Vidršpergárů z Vidršperka, kde zůstal po více jak 100 let.

Po Ferdinandově smrti majetek připadl jeho synům - Ptenín získal Petr a Merklín Ferdinand. Petr Morzin Merklín od svého bratra roku 1770 koupil, čímž opět došlo ke spojení panství Ptenín, Ježovy a Merklín. Jelikož byl Petr bezdětný, odkázal celé své jmění hraběti Hanuši Kolovratovi Krakovskému. Kronika Hanuše líčí slovy: "… pro svou štědrost a pravé vlastenectví byl znám, vysoce vážený v celém národu a zvlášť od svých občanů na panství." Hrabě Kolovrat odkázal před svou smrtí spojené panství i spolu s dalšími statky (Hradiště, Blovic a Březnici) svému příbuznému - maďarskému hraběti Edvardu Palffymu z Erdödy. Jeho rod, známý svými sympatiemi k Německu, pak panství spravoval až do 20. století. Samotný hrabě Palffy byl známý svou rozsáhlou botanickou zahradou, kterou nechal vybudovat v nedalekém lese "v Horách". Pěstovaly se zde lesní stromy a vzácné ozdobné keře.

Konec 18. a počátek 19. století však přinesly revoluční myšlenky, které rozpoutaly snahu lidí získat svobodu. Tato snaha nebyla marná a v roce 1848 tak skutečně bylo zrušeno nevolnictví. Druhá polovina 19. století a zvláště pak jeho závěr byly v celé zemi ve znamení velkého rozvoje - jak ekonomického, tak společenského a kulturního. Výjimkou nebyl ani Ptenín. V okolí vsi byly po roce 1900 také prováděny výkopové práce při hledání železné rudy, zdejší naleziště však nebylo výnosné. Mimoto zde byl také uveden do provozu křemencový lom, v němž byly nacházeny i nepatrné plátky zlata. Toto poklidné a úspěšné období ukončil až rok 1914 a příchod první světové války.

Zprvu panoval názor, že válka bude krátká a vítězná, ve společnosti proto vládla dobrá nálada. Brzy se ale ukázalo, jak moc se všichni mýlili… Poté, co byl postup německých a rakousko - uherských vojsk zastaven, začala zákopová válka, při níž se mnoho měsíců a za cenu mnoha tisíců lidských životů bojovalo o několik stovek metrů území. Všechny zúčastněné země začaly pociťovat ekonomickou vyčerpanost a všude tak nastoupila bída. Potraviny a různé zboží byly vydávány pouze na lístky, v zimě byl nedostatek uhlí, lidé museli odevzdávat naturálie a různé předměty, koně a třeba i kostelní zvony, na válečné účely.

S přibývajícími měsíci se situace stále zhoršovala, lidé i nejednou poznali hlad. Ke všemu začali být odváděni muži na frontu a brzy přicházela první smuteční oznámení… Byla to zlá doba, teprve rok 1918 přinesl mír, ani ten však ještě neznamenal konec všemu trápení. Problémy se zásobováním apod. trvaly ještě řadu měsíců po válce. Rok 1918 však vedle míru přinesl ještě jednu radostnou novinu - vznik samostatného Československa!

Za 2. světové války lidé opět strádali. Znovu byly potraviny a další zboží vydávány na lístky, znovu byly naturálie, koně a nejrůznější předměty odevzdávány pro potřeby armády, všude vládl strach, lidé museli snášet nacistický teror. Válka pro obyvatele Ptenína skončila v květnu roku 1945, kdy plzeňsko osvobodila americká armáda. Celý kraj zaplavila radost a obrovská úleva, brzy po válce se vše znovu uklidnilo a začalo nové období prosperity a rozvoje.

Současnost
V současnosti je Ptenín poklidnou obcí, kde vládne přátelská společenská atmosféra. V posledních letech se díky činnosti obecního zastupitelstva a snaze zdejších občanů mnoho událo - byla zde vybudována čistička odpadních vod, za podpory stavební spořitelny a za pomoci oddílu kopané je již téměř dostavěna kabina na fotbalovém hřišti. V části obce Hráz bylo upraveno koupaliště, přičiněním hasičského sboru byla ostavena hasičská zbrojnice, myslivci pak obci pomáhají při péči o zeleň, veřejná prostranství a při výsadbě lesních porostů v zavezeném obecním lomu.

Na dobré úrovni je zde také údržba místních komunikací a opravy a údržba kanalizace. V posledním období je realizována rozsáhlá oprava zámku, který již byl v katastrofálním stavu. Podobně na tom byla i budova bývalé školy, která je dnes postupně adaptována na kancelář obecního úřadu, knihovnu a další pro obec potřebné prostory.

Ptenín dnes žije také bohatým společenským životem - je zde pořádána celá řada společenských a kulturních akcí, např. dětský bál, masopustní maškarní karneval, plesy atd. Vedle již zmiňovaného zámku je severně od obce, v blízkosti cesty na Merklín, k vidění také židovský hřbitov, kde byli pochováváni příslušníci merklínské židovské komunity. Přibližně 1 kilometr jihozápadně od obce pak leží Ptenínský mlýn. K roku 1992 v Pteníně žilo na 182 obyvatel.

Čerpáno z oficiálních stránek obce: http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=753, na kterých naleznete další informace o obci.