Merklín

Merklín

Jihozápadně od Přeštic se v nadmořské výšce 385 - 420 metrů rozkládá obec Merklín. Obec je položena mezi hřebeny návrší, které ji oddělují od oblasti přeštické na straně východní a oblasti holýšovské na straně západní. Obec dělí řeka Merklínka, vytékající z Merklínského rybníka.

První písemná zpráva o městečku je z roku 1356. V historii obce je doložena těžba zinku a stříbra a sklárna Na Vytůni. Na počátku 20. století bylo v okolí Merklína též několik kamenouhelných loží.

V obci se nachází poměrně velký počet historických památek. Patří mezi ně venkovský zámek s parkem, kostel sv. Mikuláše se sochami sv. Notburgy a sv. Floriána, socha sv. Gotharda a kostel sv. Vavřince (tzv. Biadla) připomínaný již v roce 1115 jako majetek kladrubského kláštera.

V letech 1834 - 1845 byl farářem v Merklíně známý básník a vlastenec František Jaroslav Vacek - Kamenický. V 50. letech 19. století zde učil kantor a básník Mikuláš Vojtěch Vejskrab Bělohrobský a několikrát zde pobýval o prázdninách spisovatel Jakub Arbes.

Historie
První písemné zprávy o osadě Merklín pocházejí až z období kolem poloviny 14. století. Na počátku třicetileté války bylo městečko v průběhu bitvy mezi Mansfeldovými vojsky a císařskými kozáky poškozeno. Válkami, průtahy vojsk a všeobecnou bídou v letech 1624 - 1652 Merklín zpustl a vylidnil se. Majitelé se střídali, stále zadlužené panství bylo prodáváno nebo pozastavováno.

Na sklonku dvacátých let 18. století přešlo panství pod správu hraběte Ferdinanda Františka Morzina. Časem získal městečko Petr Vít Morzin, dosavadní majitel statků Ježovy a Ptenín, který všechna panství spojil v jeden celek. Na sklonku třicátých let se Merklín v souvislosti s Mnichovskou dohodou ocitl v blízkém sousedství Velkoněmecké říše. Konec nacistické okupace přinesli ve slavných květnových dnech roku 1945 až vojáci Pattonovy 3th US Army. Merklín měl nejvíce obyvatel před a v průběhu druhé světové války - od 1100 až 2000 občanů. Od roku 1945 pak dochází k postupnému úbytku obyvatelstva.

Památky
Oblast Merklína byla osídlena již v pravěku, jak to dosvědčují četné archeologické nálezy z okolí města, datované do doby bronzové.

Zámecký areál
Někdejší merklínský zámecký areál, sestávající dnes z budovy zámku, rozlehlého zámeckého hospodářského dvora, parku, zámeckých sklepů a mohutné kamenné sýpky, patří k charakteristickým příkladům venkovských feudálních sídel. Patrová čtyřkřídlá budova zámku s uzavřeným nádvořím je situována v parku, jehož hlavní část leží západně a severně od zámeckého objektu. Nádvoří zámku je ze tří stran obklopené arkádami, v patře druhotně zazděnými. Průjezd se vstupem v průčelí objektu je stejně jako řada jiných místností v přízemí sklenut. Lze předpokládat, že zámek získal svoji současnou podobu nejpozději v průběhu 17. století, kdy byl pravděpodobně přestavěn z někdejší středověké tvrze. Ještě na konci 18. století byl opatřen vysokou věží strženou snad v letech 1824 - 1825, kdy byl opravován zřejmě v souvislosti s rozsáhlým požárem Merklína, k němuž došlo v únoru 1817.

Jinou dominantní stavbou zámeckého areálu je kamenná sýpka, situovaná nad zámkem v horní části parku. Byla vystavěna v průběhu 2. poloviny 17. století. Pozoruhodná je také kamenná tarasní zeď parku, vyrovnávající svažitost terénu mezi zámkem a parkem.

Kostel sv. Mikuláše
Byl vystavěn již v období 14. století. Radikálně byl přestavěn na konci 17. století, kdy byl také prodloužen. Během zhoubného požáru města v únoru 1817 byl kostel značně poškozen. Rok poté však již byl opraven. Obdélné klenutá loď kostela s polygonálním závěrem je v jihozápadním nároží stavby opatřena věží, jejíž fasáda je členěna lesénovým řádem. Kaple přistavená k presbyteriu je sklenuta eliptickou klenbou. Areál kostela doplňuje barokní fara vystavěná r. 1712 a sochy sv. Floriána a sv. Notburgy datované vročením do roku 1765. Kamenné skulptury byly zhotoveny spolu s další sochou sv. Gotharda, stojící dnes při silnici na Ptenín, ve druhé polovině 18. století nákladem rodu Morzínů pro výzdobu zámeckého areálu, odkud byly v pozdějších letech přemístěny na současná místa.

Soubor kamenických děl ve městě samém doplňují sochy sv. Anny z roku 1859, sv. Vavřince z roku 1867 a vysoký kříž z roku 1854. Vedle vzpomenutých skulptur z období 19. století, stojících v centrální části obce, poutá pozornost i socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1738, postavená na dvouobloukovém kamenném mostě pod rybníkem. K sakrálním stavbám v obci samé kromě kostela sv. Mikuláše a novodobého evangelického kostela od architekta Gschwinda patří i výklenková kaplička sv. Antonína z druhé poloviny 18. století stojící při silnici pod zámeckým areálem a dále drobná kaplička sv. Prokopa postavená u silnice do Soběkur.

Biadla, dnes samota ležící poblíž městečka Merklín, jsou poprvé připomínány k roku 1115 v souvislosti s darováním ke klášteru v Kladrubech. Ves byla zničena v průběhu husitských válek. Čas nepokojů a zkázy přečkal jed zdejší kostel sv. Vavřince, zrušený výnosem Josefa II. v roce 1787. Zhruba padesát let předtím zakoupil Biadla, tehdy osamocený hospodářský dvůr, od Černínů rod Morzínů a připojil je k merklínskému panství. Roku 1831 byl zpustlý kostel zvětšen a radikálně přestavěn na sýpku. Dodnes lze při podrobnější prohlídce stavby nalézt množství artefaktů poukazujících na její vysoké stáří, kamenné gotické ostění nevyjímaje.

Roku 1685 byl jižně od Merklína na hřebeni dnes zalesněného kopce založen židovský hřbitov. Pozemek hřbitova, mající zhruba lichoběžníkový tvar, je obklopen značně zchátralou kamennou ohradní zdí. Množství pískovcových a žulových náhrobků z období 18. až 20. století tu spolu se vzrostlou zelení vytváří neopakovatelnou scenérii, tolik příznačnou právě pro osamocené židovské hřbitovy.

Turistické informace

Ubytování
- hotel Kohout v Merklíně, Sokolská ul.
- penzion Zelený Háj
kapacita ubytování: v létě 100 lůžek (2 - 4 lůžkové chaty s WC a umyvadlem), 40 lůžek (hlavní budova, 2 - 3 lůžkové pokoje s WC a sprchou), v zimě pouze hlavní budova, strava jednotná, formou samoobslužného provozu, posilovna, hřiště, bazén, půjčovna kol.

V obci je fotbalové a softbalové hřiště. Příznivci tenisu mají možnost si zahrát na dvou nových tenisových kurtech s umělohmotným povrchem. V okolních obcích se nachází koupaliště.

Čerpáno z oficiálních stránek obce: http://www.merklin.cz/, na kterých naleznete další informace o obci.