Benešov nad Ploučnicí

Benešov nad Ploučnicí

Turistické zajímavosti

Zámek Benešov nad Ploučnicí
Benešovský dvojzámek právem náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční zámecké architektury u nás. Oba původně jednotné zámecké komplexy byly zbudovány příslušníky míšeňského protestantského rodu pánů ze Salhausenu v průběhu 16. století. S nimi je spojován největší rozkvět Benešova, který se na celé století stal panskou rezidencí a střediskem nebývalé stavební aktivity.

Už tehdy byl ale původně jednotný majetek rozdělen a ani později se už nikdy nepodařilo obě části panství znovu sjednotit. Po Bílé Hoře se totiž vlastníky oddělených částí staly rody, které měly svá honosnější sídla jinde: Thunové v Děčíně a Klášterci nad Ohří a Claryové v Teplicích.

Oba benešovské zámky sloužily nejdříve za občasné letní sídlo a později už jen jako byty vrchnostenských, hlavně lesních úředníků a zaměstnanců. Tak se mohlo stát, že se komplex všech zámeckých budov vyhnul pozdějším přestavbám a uchoval si svou renesanční, v této podobě ojedinělou a z památkového hlediska nesmírně cennou podstatu drobného šlechtického sídla dodnes.

Za zmínku jistě stojí, že v městském kostele byla Salhauseny zbudována pohřební kaple s pozoruhodnými renesančními náhrobky.

Interiéry
V architektonicky hodnotném Dolním zámku je zpřístupněna interiérová zámecká instalace představující život drobné šlechty na panském sídle.

Ve starším, léta nepřístupném tzv. Horním zámku, bude v letošním roce zpřístupněno druhé patro s původními, náročně restaurovanými malovanými stropy a dekorativní malířskou výzdobou interiérů a pro příští sezónu se zde připravuje expozice uměleckých a uměleckořemeslných děl z doby 16. a 17. století ze sbírek Památkového ústavu v Ústí n. Labem.

Prostory Wolfova domu jsou věnovány výstavám zajímavých technik uměleckého řemesla Dálného východu: po čínském a japonském emailérství se tu loni představilo umění dálněvýchodních laků, které zde bude ještě v letošním roce. Pro zájemce o tato řemesla lze na zámku získat i brožury věnované těmto technikám.

Benešovská vyhlídka
I Benešov nad Ploučnicí má svou vyhlídku, která byla dlouhá léta ukryta ve stráni nad Benešovským nádražím, ale po rekonstrukci v roce 1994 je opět plně přístupná. Vystavěna byla roku 1902 Spolkem pro pozdvižení cizineckého ruchu, který vybral místo v obecním lese s výhledem na město i údolí řeky Ploučnice.

Nejedná se o klasickou rozhlednu. Stavba má zajímavou konstrukci s prvky vyhlídkového altánu a klasické rozhledny. Teprve až když vystoupáte k této stavbičce zjistíte, že na střechu s červenou bání vede schodiště se zábradlím. Inspirací pro její stavbu pravděpodobně byly podobné říční vyhlídky u Děčína (Labská) či u Chebu (Stráž Ohře).

Na rozhlednu se dostanete od železničního přejezdu po modré turistické značce 500 metrů ulicí Pod Vyhlídkou. Vyhlídka je volně přístupná.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.benesovnpl.cz, na kterých najdete další informace.