Šluknov

Šluknov

Šluknov, je malé město (asi 6 000 obyvatel), ležící přibližně uprostřed stejnojmenného výběžku na severu České Republiky. Okolní krajina je většinou mírná vrchovina s širokými údolími kolem 340 m n. m. Okolní vrchy se pohybují mezi 400 až 500 metrů nadmořské výšky.

V údolích podél vodních toků jsou rozložena i ostatní města výběžku, Rumburk, Jiříkov, Varnsdorf, Velký Šenov, Mikulášovice a Dolní Poustevna. Celý Šluknovský výběžek je do vnitrozemí České Republiky uzavřen hradbou Lužických hor (600 až 700 m n. m.), a proto se zdá být spíše součástí Německa, obklopujícího toto území ze tří stran.

Ovšem již od počátků Českého státu náleželo toto území k českým zemím, i když bylo osídleno obyvatelstvem německé národnosti. Toto území patřilo vždy mezi nejhustěji osídlené oblasti jak Českého státu, tak  později i Rakouských zemí, ke kterým Čechy připadly. Krajina okolí Šluknova, je tedy staletí obdělávanou urbanizovanou zemí, kde je dotek lidské ruky vidět na každém kroku. Protože však oblast nebyla nikdy sídlem těžkých průmyslových podniků, ale vždy se jednalo o lehký průmysl zpracovatelský, ponejvíce textilní, nejsou jizvy způsobené člověkem krajině tak výrazné jako v jiných oblastech severních Čech.

Návštěvník zde tedy najde kopcovitou hustě osídlenou krajinu, porostlou smrkovými lesy plnou měst a vesnic, ale s pěknými výhledy a řadou přírodních zajímavostí . V okolí Šluknova i ve městě samém je také celá řada historických a architektonických památek, které jistě stojí za zhlédnutí. Chcete-li město navštívit, můžete jet z Prahy po silnici I. třídy č.9 do Rumburku a dále po silnici II. třídy č.263. Vzdálenost z Prahy je 130 km, z Liberce nebo Ústí nad Labem shodně 80 km.

Historie

1938 - 1945
Po květnové mobilizaci a po obsazení pohraničních pevnůstek hraničářským praporem z Děčína došlo k uklidnění. V druhé polovině září kritický stav vyvrcholil. Šluknovský okresní hejtman Dr. Machek zklamal. Nařídil jednotkám stráže obrany státu (SOS), aby nekladli povstalcům odpor a četníkům v okrese přísně zakázal střílet. Okresní úřad přestal 22. září existovat, okresní hejtman nařídil složit zbraně. Po čtvrté hodině odpolední se stáhla z výběžku poslední posádka - rumburský 3. prapor 42. pluku.

Povstalci se zmocnili celého výběžku. Rozhořčené boje byly vedeny o tábořiště SOS jednotek na kopci nad Královstvím a o železniční stanici Valdek, která byla vypálena. Rumburská posádka se SOS jednotkami za podpory tanků a obrněných aut spolu s pancéřovým vlakem pronikla znovu do výběžku, ale po stažení na obrannou čáru Lužické hory - Schöber - Chřibské vrchy se povstalci výběžku znovu zmocnili. Odříznuté jednotky četníků a finanční stráže, pokud se nechtěly vzdát, musely se na linii obrany rozbouřeným výběžkem prostřílet.
 
Po Mnichovské dohodě byl Šluknov 1. října obsazen německou armádou. Vyvrcholením "osvobození" byla 4. října návštěva Adolfa Hitlera, spontánně vítaná na šluknovském náměstí. Po podpisu do městské pamětní knihy návštěva pokračovala v cestě k prohlídce opuštěného pohraničního opevnění. Tentýž den proběhlo referendum o připojení k Říši. Ze 3 589 oprávněných voličů nehlasovalo pro připojení k Říši jen 9 voličů. Ostatní se spontánně přihlásili k nacistickému programu. Okamžité odvody nových říšských občanů do Wehrmachtu, zavedení přídělového systému, neúměrné dodávky zemědělské produkce, snižování výdělků, otevíraly oči a snižovaly nadšení. Zvláště po vojenských neúspěších od roku 1942.

V ranních hodinách 9. května 1945 po předchozích urputných bojích vstoupily do města předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize, bojující ve svazku 4. ukrajinského frontu sovětské armády. Obsazení celého výběžku bylo dokočeno 10. května. Polské jednotky se přesunuly do středních Čech k Mělníku, kde skončily svou bojovou pouť. Správu města převzala sovětská armáda, vojenským velitelem města se stal kapitán Jegorov.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesto-sluknov.cz, na kterých najdete další informace.