Janská

Janská

Naše obec – ačkoli je malá, v současné době má pouze něco málo přes 200 trvale žijících obyvatel, má velmi bohatou historii.

Obec Janská – název se odvozuje pravděpodobně od jména Jan ( Johan). V našem případě se pravděpo-dobně jedná o Jana z Michalovic, který se roku 1378 ujal správy nad šarfenštejnským panstvím. Název se postupně měnil na Jonspach, Jonská, Yanská, koncem 16.století se ustálil na názvu Jonsbach.

Historie
Roku 1946 dne 28. 8. se obec přejmenovala na Janskou a tento název má stále.

Obec Janská patří mezi nejstarší obce na Českokamenicku. První písemná zmínka o její existenci pochází již z roku 1380 a je zaznamenána v Českokamenické městské knize. Od poloviny 14. století byli jejími majiteli české rody Markvarticů a Michalovců, kteří vlastnili šarfenštejnské panství (Benešovsko a Českokamenicko).

V následujících století se na tomto panství vystřídalo několik majitelů: r. 1406 – Berkové z Dubé, r. 1428 – Zikmund Děčínský z Vartenberka, r. 1511 – Mikuláš Trčka z Lípy, r. 1515 Jan Salhausen a bratři Vartenberkové, r.1614 – Radslav Vchynský z Vchynic a Tetova. Potomci Vchynských si později změnili jméno na Kinský a tento rod vlastnil Českokamenické panství až do roku 1850. Potom byla obec Janská součástí soudního okresu Česká Kamenice, avšak rodový majetek byl knížecím rodem Kinských obhospodařován až do roku 1948.

Po církevní stránce Janská náležela vždy k městské faře sv. Jakuba v České Kamenici a v letech 1532 až 1630 byla luteránská. Od roku 1880 byl v Janské zřízen hřbitov a postavena kaple. Po II. světové válce hřbitov i kaple zanikly.

Ve 14. a 15. století existoval v Janské soud. Jako soudci jsou uvedeni r. 1406 Niklaus a Mathe Meyntschil. Jako konšel (obecní radní) r. 1466 Mathe Sussig.

Největší ranou pro obec byla roku 1584 zlá morová epidemie, která postihla nejenom naší obec, ale i další obce v okolí, včetně České Kamenice. Další rány, v podobě velkých povodní, zaznamenala Janská mnohokrát, z nichž největší byla roku 1577. Povodeň v roce 1897 těžce postihla (níže zmiňované) textilní továrny.

Z kroniky
Je třeba připomenout, že za vlády rodu Kinských se pomalu, ale jistě měnilo zaměření obce. Z počátku se osadníci Janské zabývali převážně zemědělstvím a chovem dobytka, později i různými řemesly:
- roku 1592 byla Janská jednou z deseti výsadních vsí, kde mohli prodávat své zboží jenom kameničtí měšťané, mimo jiné i pivo vařené v České Kamenici

- roku 1724 zde byli 2 obchodníci se sklem, cestující s trakaři, 1 řezač skla, 1 kulič skla, 3 skláři a zasklívači, 10 nožířů, 1 obchodník s obilím, 2 zedníci, 2 tesaři. Byl zde také Gobelsův mlýn (první zmínka je již z  roku 1480), později vznikala bělidla příze

-  roku 1858 zde byla bratry Schwaabovými postavena přádelna č. p. 59

- roku 1864 bratři Schwaabové prodávají svůj rozestavěný objekt – přádelnu č. p. 75 podnikateli, rodáku z nedaleké obce Lísky, Franzi Preidlovi. F. Preidl odkoupil od pozdějšího majitele F. Hübela jun. též prádelnu čp. 59 a přádelnu čp. 75 dostavěl. Nebyla to jeho první textilka, v letech 1860 až 1867 byly postaveny další textilky, z nichž dvě byly též postaveny na toku říčky Kamenice

- roku 1869 byla zbudována železniční trať České severní dráhy, což velmi prospělo k rozvoji a prosperitě přádelen i obce Janská až do konce dvacátých let 20. století. Jen pro zajímavost v roce 1907 měla firma Preidl 68 710 vřeten na výrobu příze a nití a zaměstnávala až 1000 dělníků. Zdejší továrny byly natolik technicky vyspělé, že se dokonce staly určitou turistickou atrakcí – největší technickou raritou byl dvouválcový parní stroj v továrně č. p. 75

- v 80. letech 19. století byl v obci v provozu Gunterův mlýn na výrobu oleje, který na přelomu 1910 až 1911 vyhořel

- v roce 1904 nechal další majitel přádelen – E. Karsch, vybudovat hostinec Rabsteiner Schweitz, který též sloužil jako kantýna pro zaměstnance továren. V této době hrabě K. Kinský – potomek majitelů zdejšího panství, vysadil v blízkém okolí Janské kamzíky, jejichž populace se zde udržela dodnes

- roku 1911 továrník E. Karch koupil několik selských usedlostí pod Strážním vrchem (469 m n. m.), z nichž vznikl velkostatek Huttenův dvůr o výměře aso 150 hektarů

Koncem 19. a počátkem 20. století žilo v Janské okolo 500 obyvatel převážně německé národnosti. V obci byl též obecní vodovod (vystaven r. 1907), který byl napájen dvěma prameny ve svahu Huttenberg, dnes Strážný vrch.

Z období I. světové války se o životě v obci nedochovaly žádné písemné záznamy.

Zajímavosti - Preidlovy továrny
Ve 20. letech 20. století byla světová hospodářská krize, přesto Preidlovy továrny dokázaly tuto krizi překonat a v roce 1920 byly již bez dluhu. Bohužel, tato skutečnost vedla po vzniku Československa k poměrně vysokému ohodnocení podniku a k následnému vyměření vysoké daně z majetku, díky které se opět podnik zadlužil.

Roku 1931 byla u českokamenického okresního soudu uvalena na tento podnik nucená správa, důsledkem bylo zastavení provozu ve všech přádelnách firmy Preidl. V Janské čp. 59 (bývalá níťárna ) byla umístěna poddůstojnická škola čs. vojska. V roce 1938, kdy vrcholilo napětí v českém pohraničí mezi německým a českým obyvatelstvem, byla v tomto objektu umístěna 11. rota 142. pluku čs. vojska, která střežila linii pohraničního opevnění ŘOP.

Dne 2. 10. 1938 čs. vojsko muselo vyklidit pohraničí a téhož dne vstoupily do Janské jednotky německé armády, nadšeně vítány německým obyvatelstvem, které toužilo stát se součástí Velkoněmecké říše.

V této době čítala Janská asi 470 obyvatel – převážně Němců, 92 domů, 2 textilní továrny (nefunkční), Gunterův mlýn na olej, pilu a výrobu břidlicových tabulek Wenzel, výrobu dřeváků Leipold, 2 zahradnictví a další drobná řemeslnictví.

V obci byly 4 hostince a to: Rabštejnské Švýcarsko, Zelený strom, Skalní sklep, Ferdinandův odpočinek.

V katastru obce byly také 3 rybníky:
Velký a Malý olejomlynářský rybník, Peschkův rybník, dříve zde byl i čtvrtý a to Ašlerův rybník.

Kulturní a společenský život:
V obci existoval spolek dobrovolných hasičů, pěvecký spolek, dělnický cyklistický spolek, sportovní spolek Turn Verien, zemědělské a řemeslnické kasino, místní skupina kulturního svazu.

Na přelomu 18. a 19. století byla občany obce postavena socha sv. Jana Nepomuckého a kov. socha císaři Josefu II.

Škola:
První zprávy o Janské škole pocházejí již z roku 1833, jako o pobočné škole k České Kamenici, byla jednotřídní, nová budova školy byla otevřena v 80. letech (čp. 83), byla od počátku dvoutřídní, ke školnímu obvodu též patřil jeden dům z Dolní Kamenice a 2 domy z Filipova.

Doprava:
železniční stanice Rabštejn a 3x denně autobusové spojení Česká Kamenice – Jetřichovice.

Protože se obecní kronika vedená do roku 1945 po válce ztratila, nelze zdokumentovat život obyvatel obce Janská.

Válečná léta 1939 až 1945 obec velmi těžce poznamenala. Pochmurná historie událostí, které se staly v Janské a v Rabštejnském údolí, ovlivnila osudy mnoha lidí 18 národností světa. V lednu 1940 byli v tovární budově č. p. 59 ubytováni přesídlenci německé národnosti z východu – Volynští Němci. Podmínky byly velmi kruté, což dokazuje seznam 12 úmrtí jejich dětí za velmi krátké období - od února do konce března roku 1940.

V září r. 1940 vídeňská firma Vereinigte Farberein AG koupila rabštejnský komplex přádelen a pokusila se obnovit výrobu i v továrně čp. 75. To trvalo velmi krátce, v prosinci 1941 byly všechny provozy v Rabštejně a Janské uzavřeny a textilní produkce v těchto továrnách definitivně zanikla. 1.10.1942 byl celý komplex Preidlových továren zkonfiskován Velkoněmeckou říší a předán Fy Weserflugzeugbau Bremen.

Výrobní program WFG se zabýval stavbou letadel a zbrojní výrobou. Stěhování dílen, strojů a zaměstnanců fy WFG probíhalo v letech 1942-3. Tak jak se zbrojní výroba stále zvyšovala, rostly nároky na stále větší počet dělníků. Proto bylo v Janské-Rabštejně a v České Kamenici postupně zřízeno více než 30 pracovních táborů, 2 zajatecké pro sovětské a angloamerické důstojníky, a v srpnu roku 1944 tábor koncentrační pro asi 700 vězňů. Celkem pro Fy WFG pracovalo v Rabštejně- Janské a okolí na 6000 zaměstnanců (totálně nasazených, váleč. zajatců a vězňů konc. tábora) z 18 zemí světa. Pracovní směny byly 12hodinové, v nejhorších podmínkách žili vězňové KT a dělníci z vých. zemí.

Válečná produkce sestávala z výroby dílů pro letecké motory, draků letadel JU 87,187, Focke-Wulf 190, vrtulníků Focke Achgelis 223, konstrukcí KUTO-NASE (tj. zařízení na zneškodňování protileteckých balonů), leteckých raketových střel, automatických pušek a děl.

V Janské byli ubytováni totálně nasazení zahraniční dělníci v bývalé niťárně č. p. 59 a v barákovém lágru v místě poválečných ubikací PTP či později sovětské vojenské posádky.

V dubnu 1944 byl v Janské a Rabštejně proveden geologický průzkum skal. masívů. Důvodem byl záměr přesunout válečnou výrobu do podzemí. První štoly se začaly razit koncem července roku 1944. K tomu účelu zde byl zřízen koncentrační tábor Rabštejn s přibližně 700 vězni, a ti během 8 měsíců vyrubali na 17 500 metrů krychlových podzemních prostor, do kterých se výroba částečně přesunula.
8. 5. 1945 byla Janská osvobozena a poté byli v budově továrny č. p. 59 a v lágrových barácích shromažďováni sudetští Němci určení k odsunu.

Do Janské začali postupně přicházet první čeští osídlenci. 25. května 1945 byli v obci 3 občané čs .státní příslušnosti, v červnu zde již bylo 14 obyvatel, v září 98 a v prosinci 1945 počet obyvatel stoupl na 133.

V roce 1946 bylo osídlení obce skončeno, obyvatelné domy byly osídleny 175 lidmi, v obci byl ustanoven Národní výbor.

V Janské začaly fungovat spolky:
svaz dobrov. hasičů, svaz čs. mládeže, jednotný svaz čes. zemědělců, lovecký spolek a byla založena místní knihovna.

Rok  1947:
počet obyvatel 183, místní škola měla již 24 žáků. Pořádaly se 3 plesy a pouť s taneční zábavou. V tomto roce bylo velké sucho a neúroda.

Rok 1948:
v obci vybudováno veřejné osvětlení, uspořádán I. ročník běhu Janská-Česká Kamenice. V obci dvakrát hořely obytné domy a obec byla tohoto roku postižena povodní.

Kronika
Roky 1949 až 1970 v obci nebyla vedena kronika, zápisy byly velmi stručně dopsány až v roce1972 zpětně.

Z tohoto období je zaznamenáno: v r. 1950 žilo v Janské 315 obyvatel a v obci byla dislokována posádka ČSA a Rabštejnské údolí bylo pro veřejnost zcela uzavřeno.

V r. 1952 vznikla v bývalém zámečku zemědělská škola, v dalších letech pokračovala výstavba v obci, zbudovaly se dvě čekárny na autobus, začala výstavba místního rozhlasu. Škola se specializuje na drůbežářskou výrobu, v r. 1957 začala výstavba kulturního domu z bývalé továrny na dřeváky, v roce 1958 postihla dolní část obce povodeň, v roce 1959 je slavnostně otevřen nový kulturní dům, v roce 1960 došlo k úpravě nové prodejny a likvidaci staré požární zbrojnice. ČSA začala v tomto období upravovat podzemní prostory v Janské naproti býv. továrně čp.5 9 na sklady strategických zásob PHM pro pakt Varšavské smlouvy.

- R. 1961: zahájena výstavba velkokapacitní drůbežárny, která se v dalších letech stále rozšiřuje.
- R. 1963: zahájena výstavba 6 bytových jednotek u drůbežárny.
- R. 1964: drůbežárna přechází pod vedení Drůbežnictví Xaverov.
- R. 1966: zahájena demolice bývalé továrny čp. 59 a demolice pohostinství.
- R. 1967: zrušena škola v obci, do budovy přemístěn NV a zeměd. útulek pro děti.
- R. 1968: příchod sov. vojáků do obce, změny ve vedení obce.

V roce 1970 podle sčítání lidí žilo trvale v obci 274 obyvatel.

- R. 1971: počet obyvatel 270, v obci je 48 domů a 65 bytů, prodejna Jednoty, pohostinství, zeměd .útulek, drůbežárna, která zaměstnává 100 lidí.
- R. 1972: v drůbežárně vypukl požár, při kterém shořela hala s 6 500 kuřaty.
V blízkosti Janské došlo 23. 1. k letecké katastrofě. Spadlo zde letadlo jugosl. letecké společnosti, zahynulo 27 lidí a jako zázrakem přežila letuška Vesna Vulovičová.
- R. 1973: dokončeno nové výbojkové osvětlení, opravena silnice. V dolní části obce je započato s výstavbou 16 bytových ednotek pro zaměstnance drůbežárny.
- R. 1974: výstavba nové prodejny Jednoty, vybudováno nové hřiště u budovy NV.
- R. 1975: dokončuje se úprava prodejny a další drobné úpravy v obci.

V r. 1976 postihly obec záplavy, bylo znehodnoceno nově zbudované hřiště, zaplaveny komunikace v obci.

- R. 1977: pokračuje výstavba bytovek, je zahájena přístavba kulturního domu.
- R. 1978: počet obyvatel v obci je 265.
- R. 1979: je otevřena mat. škola, v lednu velké mrazy - kolem -20 stupňů, počet obyvatel se zvyšuje na 272.

Od roku 1980 je obec Janská začleněna pod správu České Kamenice.

V roce1981 se pokračuje v pracích na údržbě obce, dokončovacích pracích na kulturním domě, úpravách kolem školy apod. V červenci postihly obec opět záplavy, pod vodou se ocitla silnice na pěti místech v obci.

Zde končí zápisy a kronika se předává do úschovy města Česká Kamenice.