Krásná Lípa

Krásná Lípa

Krásná Lípa je město s asi 3 500 obyvateli, ležící v široké kotlině při horním toku Křinice, asi 6 km jihozápadně od Rumburka.

Historie
Poprvé je jako farní ves na tolštejnském panství doložena roku 1361 a dlouhou dobu zřejmě byla jediným sídlištěm v celém okolí. Již dlouho předtím stál nedaleko odtud hrad Krásný Buk, který byl ale roku 1339 zničen a některá jeho práva byla údajně přenesena na majitele Staré rychty, stojící až do roku 1731 na křižovatce cest v místech dnešního krásnolipského náměstí. Sousední ves Krásný Buk, připomínaná poprvé roku 1485, vznikla pravděpodobně až po husitských válkách.

Ještě v polovině 16. století patřila Krásná Lípa k tolštejnskému panství, ale 7. března 1573 ji Kryštof ze Šlejnic prodal bratřím Abrahamovi a Jindřichovi z Vartenberka, kteří ji připojili ke kamenickému panství. V roce 1614 panství získal rod Kinských, jehož příslušníci podporovali rozvoj řemesel. Roku 1654 už v obci stálo kromě 36 selských usedlostí také 60 řemeslnických domků, jejichž obyvatelé se věnovali převážně plátenictví.

V roce 1731 přijal hrabě Filip Josef Kinský do svých služeb anglického textilního odborníka Johna Barnese, který zde založil manufakturu na přízi. Téhož roku 3. srpna získala Krásná Lípa od císaře Karla VI. statut městyse a roku 1733 byly novému městečku uděleny trhy. Brzy po povýšení bylo uprostřed městečka vyměřeno čtvercové náměstí, nad nímž byl v letech 1754-58 postaven nový kostel.

Roku 1766 byl v Krásné Lípě založen cech punčochářů, později tu vznikala bělidla a další řemeslnické dílny, které se staly základem průmyslového rozvoje městečka. Díky tomu byla Krásná Lípa už v prvních desetiletích 19. století významným střediskem textilní výroby a obchodu. Rozvoji města napomohlo také vybudování železnice v roce 1869 a o rok později, 5. ledna 1870 se Krásná Lípa stala městem.

Nejvyššího počtu 6 930 obyvatel dosáhla v roce 1910, poté se jejich počet pomalu snižoval. Ke značnému úpadku města došlo po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945 - 1946, kdy se počet obyvatel snížil asi na polovinu a zbořeno bylo přes 300 opuštěných domů. Přestože byla zničena celá jihozápadní čtvrtina náměstí a zanikla i řada pozoruhodných domů v dalších částech města, Krásná Lípa si dodnes uchovala památkový význam.

Památky

Kostel sv. Maří Magdalény
Na návrší nad náměstím stojí barokní kostel sv. Maří Magdalény, postavený v letech 1754 - 1758 na místě staršího kostelíka z let 1332 až 1368. Navrhl jej architekt Jakub Schwarz a stavbu vedl P. Hoffmann z Lipové. Roku 1777 byla postavena věž a v letech 1816-18 vybudováno schodiště se sochami před kostelem. Jednolodní stavba s bočními kaplemi a trojboce ukončeným presbytářem je záměrně orientována k severu, aby její průčelí směřovalo na níže položené náměstí.

Vnitřní zařízení pochází z 18. a 19. století. Klasicistní hlavní oltář z roku 1808 zdobí obraz od Dominika Kindermanna z roku 1807, vedle něj jsou sochy sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 18. století. Po stranách lodi stojí oltář Panny Marie z roku 1815 s obrazem Madony v jeskyni z roku 1856 od J. Führicha a oltář sv. Josefa z roku 1821 s obrazem sv. Josefa s Ježíšem od F. Tkadlíka z roku 1823.

Rokoková kazatelna z roku 1765 má bohatou rokajovou výzdobu se sochami církevních Otců a reliéfem Poslední večeře, křtitelnice se skupinou Kristova křtu pochází z 2. poloviny 18. století. Na emporách je krucifix z roku 1773 a dva obrazy Panny Marie a archanděla z 1. poloviny 19. století, vytvářející výjev Zvěstování. Votivní mramorová soška spícího chlapce od Ferdinanda Pettricha je z roku 1820. Barevná okna byla provedena podle návrhů malíře Augusta Frinda.

U kostela stojí pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou, ve farské zahradě je kamenná socha sv. Barbory, datovaná roku 1812.

Poutní Křížový vrch
Severozápadně od kostela byl v letech 1857-59 zřízen poutní Křížový vrch s malovanými zastaveními křížové cesty a kaplí, v níž byl od roku 1894 umístěn oltářní obraz Kladení do hrobu od Augusta Frinda. Po 2. světové válce ale bylo poutní místo z větší části zničeno.

Hřbitov
Bývalý hřbitov u silnice do Doubice byl v roce 1882 zrušen a postupně přeměněn na park, v jehož areálu je klasicistní hřbitovní kaple z let 1844-46 a dva bohatě zdobené rokokové kamenné náhrobníky z let 1792 a 1794. Další klasicistní náhrobníky jsou z konce 18. a počátku 19. století.

Na novém hřbitově bylo v letech 1888-89 podle plánů berlínského profesora Raschdorfa postaveno renesanční mauzoleum rodiny Dittrichovy, jehož stěny zdobily malby Augusta Frinda. Naproti hřbitovu stál starokatolický kostel Spasitele s oltářním obrazem "Kristus jako učitel" od stejného malíře.

Historické domy
Ve městě jsou četné dřevěné i zděné barokní a klasicistní domy se zdobenými portály z 1. poloviny 19. století a pozdější renesanční městské stavby z konce 19. století. Na jižní straně náměstí stojí pozoruhodný roubený dům U Frinda s podstávkou a hrázděným patrem, postavený v roce 1729. Tento dům, nazývaný podle zdejšího malíře Augusta Frinda, je nejstarším dochovaným domem v Krásné Lípě. Od roku 1785 jej celé století obýval významný rod lékařů Zillichů. Od 2. světové války dům chátral, po roce 1991 byl opraven a v roce 1995 v něm bylo otevřeno regionální muzeum Českého Švýcarska a Krásnolipska se stálými expozicemi z dějin turistiky a s dobovými fotografiemi města a okolí.

Souvislá řada městských patrových, převážně roubených a dřevem obložených domů s podstávkami se dochovala v ulici směrem k Rybništi, jednotlivé přízemní a patrové roubené domy s podstávkami jsou i na dalších místech. Na severozápadním okraji města je velký dům č.p. 363 s roubenou světnicí s podstávkou, hrázděným patrem a hrázděným zvalbeným štítem. Pěkný je také patrový dům č. p. 233 z roku 1812 s mansardovou střechou, volutovým štítem a zdobeným vstupním portálem. Řada zdejších domů a usedlostí je památkově chráněna.

Palác Alžběty Hielle-Dietrichové
U silnice do Rybniště stojí bývalý palác Alžběty Hielle-Dietrichové, postavený v letech 1885-1887 v renesančním stylu. Budovu zdobí bohatá figurální výzdoba, zhotovená bratry Schwarzovými z Dolního Sedla podle modelů drážďanského profesora Rentsche.

O kousek dál je bývalá ozdravovna, ve které od 1. ledna 2000 sídlí Správa národního parku České Švýcarsko.

V Krásné Lípě se narodil malíř August Frind, označovaný někdy jako "Brožík Šluknovského výběžku" a Karl Dittrich (1853 - 1918), šéf firmy Hielle & Dittrich, který se mimořádně zasloužil o rozkvět města.

Čerpáno z oficiálních stránek mikroregionu www.luzicke-hory.cz, na kterých najdete další informace.