Lipová

Lipová

Z historie obce
Zprávy o založení obce Lipová jsou jen velmi mlhavé a zmínky o prvním osídlení sahají mnoho let zpátky. K hustějšímu osídlení došlo zřejmě až poté, kdy byl v Budyšíně založen hrad Ortenburg, to mohlo být zhruba kolem roku 1000. Politicky patřila ve 14. století země a půda jako léno k panství Tolštejn, jehož vlastníkem byl podle dochovaných listin v roce 1316 Hlinko Berka z Dubé. V době, kdy vzniklo samostatné panství Lipová, jehož vlastníkem se stal Hans ze Schleinitzu vzkvétala řemesla a obchod. V rodinných podnicích se vyráběly stuhy, kostěné knoflíky, umělé květiny. Velkou roli hrál obchod se solí se sousedním Saskem. Velký význam pro obec měl i pivovar.

Tržní obec Lipová se skládala ze tří místních částí. Byly to městec s čísly popisnými 1 až 87, ves s čísly 1 až 335 a Ludvíkovičky s čísly 1 až 16. Číslování bylo sjednoceno z důvodu podání žádosti o povýšení obce Lipová na úroveň města v roce 1927. V té době čítala obec Lipová 438 domů s 2 816 obyvateli. Až do roku 1938 byla Lipová okresním městem.

Památky a turistické zajímavosti

Zámek v Lipové
Lipovský zámek je jedním z nejstarších panských sídel. Jeho staletí dlouhá historie se ztrácí v šeru legend. Zámek stál již tehdy, když přes německé území přešly první husitské bouře. Roku 1353 získal jeden z pánů Berka z Dubé a Hohensteinu od císaře Karla IV. - krále českého - lénem panství Lipová. Na zámku se vystřídalo v letech 1353 až 1920 mnoho vlastníků. Za první pozemkové reformy v roce 1924 se stal zámek soukromým majetkem pana Primuse Růžičky. Po druhé světové válce byl zámek znárodněn. Do roku 1970 zde byla vojenská posádka, která se o zámek starala, ale od jejího odchodu zámek ve státní správě chátral. V roce 1995 dostala zámek v restituci vnučka pana Růžičky Mgr. Kateřina Ebelová, která však na rekonstrukci zchátralé ruiny nemá peníze.

Kostel svatého Šimona a Judy
Děkanský kostel je sídlem jedné z nejstarších farních obcí v Dolní zemi. Již z roku 1346 pochází první zmínka o faře se dvěma filiálními kostely. Tato stavba z let 1691 až 1693 byla postavena na popud hraběnky Salm-Reifferscheidové. Nad hlavním štítem se ještě dnes honosí její erbovní znak nesený dvěma medvědy. Kostel je vysvěcen svatým Šimonovi a Judě. V roce 1346 patřila Lipová k budyšínskému děkanátu a vlastnila filiální kostely v Brtníkách a Steinigwolmsdorfu. Kostel byl roku 1926 povýšen na děkanský.

Rybníky v Lipové
Kotlina, v níž se Lipová nachází, je velice bohatá na vodstvo. V Lipové samotné a v jejím okolí je mnoho malých i velkých rybníků. Největším je Zámecký rybník (Slawatův rybník) s ostrůvkem o ploše 10 hektarů. Vybudování Zámeckého rybníka je úzce spjato se selským povstáním v panství Lipová v roce 1680. Poté, co bylo krvavě potlačeno povstání, prosili sedláci o milost, která jim byla udělena. Na důkaz smíru museli robotou vybudovat Slawatův rybník. Další rybník se rozkládá podél celní silnice do Sohlandu - tzv. sohlandský rybník. Všechny rybníky měly odtok do Lučního potoka, protékajícího celou obcí. Veškeré vodstvo se z Lučního potoka vlévá do Labe a poté do Severního moře.

Lipová alej
V roce 1726 nechal pán ze Salm-Reifferscheidu vystavět kapli ve Vilémově jako důkaz vděčnosti, když byl na lovu napaden medvědem a vyvázl z nebezpečí. Byla vysázena lipová alej, která vedla od zámku v Lipové až ke kapli ve Vilémově. Lipová alej již nevede do Vilémova, ale i nadále je krásnou připomínkou oněch dob. Alej, z nichž většina stromů je původní výsadby, tvoří příjemné prostředí pro procházky či vyjížďky na kole. Dne 6. května 1999 bylo lipové stromořadí vedoucí od zámku po hrázi Zámeckého rybníka přes křižovatku se silnicí na Lobendavu a dále podél staré cesty na Vilémov až k bývalému koupališti vyhlášeno za památné stromy.

Třípanský kámen
Trojhranný pískovcový sloupek označuje místo, kde se stýkaly hranice tří panství:
- na straně jižní je znak hrabat ze Salm-Reifferscheidu vlastníků Lipové
- na straně severovýchodní je znak pánů ze Saly vlastníků Sohlandu
- na straně severozápadní je znak budyšínské kapituly sv. Petra

Křížky a boží muka
Jako na celém území Dolní země, tak i v Lipové, stály u cest křížky. Vyskytovaly se u cest a silnic a měly pocestné nabádat k pobožnosti. Byly stavěny v dávných dobách jako vděk za záchranu v nouzi, často se jednalo o splnění slibu, který byl dán, pokud se vyskytlo vážné onemocnění, mor nebo starost o úrodu. Kromě křížků se objevovalo mnoho obrazů svatých, které byly ze stejných důvodů jako křížky, upevňovány na stromech při cestě nebo v lese.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.lipova.cz, na kterých najdete další informace.