Český Krumlov

Český Krumlov

Český Krumlov je okresní město v Jihočeském kraji. Má málo přes 14 tisíc obyvatel a protéká jím řeka Vltava. První zmínka o městě je z roku 1253.

Středověké centrum města je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Nad Krumlovem se nachází také známý hrad, postavený přímo na skále. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací, předměstí Plešivec (jižně od historického jádra) bylo roku 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Základní charakteristika města
Město Český Krumlov se stává stále více cílem statisíců návštěvníků z domova i ze zahraničí. Nelze se tomu divit, neboť se do současné doby dochovalo jako středověká stavebně historická památka, malebně se rozkládající v meandrech řeky Vltavy. Jedinečnost města vedla již v roce 1963 k vyhlášení Českého Krumlova městskou památkovou rezervací. Význam Českého Krumlova jako mimořádné historické památky byl v roce 1992 zdůrazněn i tím, že světová organizace UNESCO jej přijala mezi památky světového významu, kterým je třeba věnovat mimořádnou péči, pozornost a podporu.

Unikátní urbanistický celek zahrnuje více než 300 historických staveb a má naprosto neopakovatelnou atmosféru.

Český Krumlov ovšem nezůstal pouhým historickým skanzenem - je živým městem s osobitou a jedinečnou nabídkou kulturních a společenských aktivit. Návštěvník zde může strávit několik příjemných dní objevováním krás města a jeho okolí.

Původ jména
Název Krumlov patrně pochází z německého Krumme Aue (křivý luh), což odkazuje k poloze města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. V první dochované zmínce z roku 1253 je Krumlov označován jako Chrumbenowe, na latinských listinách pak nese jméno Crumlovia nebo Crumlovium. Přídomek Český se začal ke jménu města připojovat v polovině 15. století, patrně aby nedošlo k záměně za Moravský Krumlov.

Historie města
Jméno města Krumlov je odvozováno z německého výrazu „Krumme Aue", který je překládán jako „Křivý luh". Tento název byl odvozen z přírodních podmínek, konkrétně z tvaru území, na němž se město rozkládá - to leží v esovitě zakřivených meandrech řeky Vltavy. Na latinských listinách je nazýváno Crumlovia či Crumlovium. První zmínka je zachována v písemnosti z roku 1253, kde je Krumlov označován coby Chrumbenowe.

Tok řeky Vltavy byl přirozeným komunikačním vstupem do těchto oblastí. Nejstarší osídlení spadá do starší doby kamenné (paleolitu 70 000 - 50 000 let před naším letopočtem). Masovější osídlení lokality je zaznamenáno v době bronzové (1 500 let před naším letopočtem). Keltské osídlení je doloženo v mladší době železné (asi od 400 let před naším letopočtem) a slovanské osídlení je datováno od 6. století našeho letopočtu. Slované byli zastoupeni dvěma kmeny - jednalo se o Boletice a Doudleby.

Trasy vedoucí podél řeky Vltavy se za raného středověku ustálily v obchodní stezky. V 9. století území patřilo patrně českému knížecímu rodu Slavníkovců. Ti byli roku 995 vyvražděni konkurenčním knížecím rodem Přemyslovců. Přemyslovci tak získali i tuto oblast. V souladu s uplatňováním principů vnitřní kolonizace a udělováním panovnických držav v léno členům panovnické družiny získávají pak od vládnoucích Přemyslovců tyto državy jejich družiníci - Vítkovci.

Původ rodu Vítkovců je podle legendy již v antickém Římě. Vítkovci byli podle tohoto podání spřízněni s římským rodem Ursini, který měl sídlit na hoře „Mons Rosarum" nedaleko města Říma. Poté, co byl v roce 546 Řím vypleněn hordami vizigótského vůdce Totily, rod opustil Řím a jeden z jeho členů jménem Vítek se ženou a potomkem putoval severním směrem přes Dunaj a nakonec se usadil v jižních Čechách. Tam založil nový rod, postupem doby získal rozlehlé državy, které pak před svou smrtí rozdělil mezi svých pět synů. Každý syn zároveň dostal do znaku pětilistou růži, která svou barvou symbolizovala jednotlivá panství.

Skutečnost se však od legendy poněkud odlišuje. Vítek nepřišel do jižních Čech v 6., nýbrž ve 12. století, a to nikoliv z italského rodu Ursini, ale z družiny českého knížete z rodu Přemyslovců. V roce 1173 je zmiňován Vítek z Prčice jako vyslanec k císaři Friedrichu Barbarossovi a roku 1179 se pak patrně usadil v jižních Čechách. O jeho vlivu svědčí i ta skutečnost, že jeho državy nepodléhaly tzv. právu odúmrti, což znamenalo, že po jeho smrti majetek nepřipadl zpět přemyslovskému knížeti. Vítek směl se svým majetkem volně disponovat, a tak ho rozdělil ve skutečnosti mezi čtyři své syny - Jindřicha z Hradce, Vítka II. staršího - předchůdce rodu pánů z Krumlova, Vítka III. mladšího - zakladatele rožmberského rodu a Vítka IV. . Mezi vítkovské državy se patrně v té době řadila nově založená sídla Nové Hrady, Rožmberk, Třeboň a Krumlov, který měl být jejich v pořadí již čtvrtým hradem. Tento významný historický okamžik je zachycen na obraze „Dělení růží", který je v současnosti součástí prohlídkové trasy zámku Český Krumlov.

Místní části
Domoradice
Horní Brána
Latrán
Nádražní Předměstí
Nové Dobrkovice
Nové Spolí
Plešivec
Slupenec
Vnitřní Město
Vyšný

Památky

Státní hrad a zámek Český Krumlov
Patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i svou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. V původní půdorysné dispozici, hmotové skladbě, interiérové instalaci i architektonickém detailu je dochován stavební vývoj od 14. do 19. století.

Vysoké hodnocení místa z řad domácích i zahraničních odborníků vedlo postupně k získání statutu nejvyšší památkové ochrany. V roce 1963 bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací, v roce 1989 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 1992 byl celý historický komplex zapsán do Seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Správa zámku Český Krumlov jako pracoviště Památkového ústavu České Budějovice zajišťuje provoz objektu se zaměřením na prohlídky zámku, údržbu, stavební a restaurátorské práce a je i spoluorganizátorem kulturně společenských aktivit na zámku Český Krumlov.

Původně gotický hrad ze 13. stol. byl rozšířen ve stol. 14. a v 16. stol. renesančně přestavěn. V 17. a 18. stol. byly provedeny barokní a rokokové úpravy. Prohlídka zámeckých komnat, ale i např. zahrady a dalších míst celého areálu zanechají v návštěvnících pocit, že se na chvíli ocitli v dobách, kdy se chodbami procházela šlechta.

Barokní divadlo
Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově reprezentuje vyspělou barokní scénu. Jedná se o jedno z nejzachovalejších barokních divadel na světě, v jehož fondu se nalézá dochovalá originální budova, orchestřiště, jeviště, mašinérie, kulisy, libreta, kostýmy atp. Barokní divadlo se i díky citlivé rekonstrukci stalo ojedinělou, komplexně zachovalou památkou podobného druhu.

Zámecká věž
Zámecká věž je symbolem Českého Krumlova a je výrazem jeho bohaté historie a výtvarné krásy. Není náhodou, že světoznámý spisovatel Karel Čapek popisuje krumlovskou věž jako "nejvěžovatější věž" ze všech věží. Výstup po 162 schodech návštěvníky odmění kouzelným výhledem na celé město a blízké okolí.

Barokní zahrada
Nedílnou součástí zámeckého areálu je barokní zahrada založená v 17. století. Je situována na návrší a svahu, přiléhajícím z jihozápadní strany k souboru zámeckých budov na V. nádvoří zámku Český Krumlov. Starostlivá péče správců zámku o zahradu přináší potěšení všem, kdo si kromě prohlídky majestátních prostor zámku vyšetří čas na procházku kolem důmyslných mozaik barevných květinových záhonů pod obrovskými stromy až k jezírku v samotném konci zahrady.

Článek o městě

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ckrumlov.info, na kterých najdete další informace.