Přídolí

Přídolí

Obec Přídolí (německy Priethal) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 583 obyvatel.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Vavřince
Gotická stavba ze 14. století. Později přestavěn, roku 1870 regotizován.

Renesanční žulový čtyřboký pranýř 
na náměstí z roku 1592.

Zajímavost
Přes území obce vede starobylá solná stezka. Je to původní obchodní cesta vedoucí mezi městy Lincem a Doudleby, využívaná již v dobách římských. Po osídlení našich zemí slovanskými kmeny, slouží i nadále jako obchodní spojení, se zeměmi Horního Rakouska. Po přeložení solné stezky, na lepší cestu vedoucí podél řeky Vltavy ke Krumlovu, ztrácí obec Přídolí na svém významu. Dnes je tato původní stezka využívána jako trasa v cykloturistice.

Příroda
Lesní porosty v okolí obce zavedou návštěvníky až ke Křížové hoře v Českém Krumlově.

Historie     
V dochovaných písemných dokladech je uvedeno, že již v IX. století našeho letopočtu vedla do zdejšího kraje tzv. Linecká obchodní cesta, přes obec Zátoň, Velešín a sídla tehdejšího slovanského kmene do Doudleb.

Jak z naší národní historie je známo, v X. století opanovali území Doudlebů Slavníkovci a po jejich vyvraždění připadlo toto do majetku Přemyslovců.

V dalším historickém dokladu se uvádí, že český kníže Břetislav, již koncem XI. stol. daroval sousední ves Zátoň s kostelem, klášteru Benediktinů v Ostrově v Davli.

Podobná zpráva je z roku 1143, podle níž daroval opět český kníže Vladislav ves Svéráz a dalších sedmnáct vsí, premonstránskému kostelu Strahovskému.

Je možno předpokládat, že i ves Přídolí (latinsky Predol) existovala již v tomto období, avšak první známý, dochovaný doklad, se datuje z roku 1220. Jedná se o kupní smlouvu, kdy Vítek z Prčice kupuje ves Kojetín a jako svědek je uváděn farář Bohuslav Vitus de Predol.

V dalším dokladu se uvádí, že ves Predol /Přídolí/ patří Vítkovi, nobili viro z Čech (rok 1231) a téhož roku bylo určeno Přídolí za ležení pasovských vojsk.

V té době stával na vrchu Strážném dřevěný hrádek, ku strážným účelům. Ten byl majetkem Vítkovců, jejichž jedna větev, mající ve znaku šípkovou pětilistou růži v barvě zelené, si v polovině XIII. stol. rovněž založila hrad v Grumbenove (Český Krumlov). Rovněž roku 1231 se Přídolí stává důležitou obchodní stanicí a je zde založen i solný sklad.

Dle zápisu z farní pamětní knihy byla r. 1259 přídolská fara s kostelem a pozemky, darována nově založenému klášteru Vyšebrodskému, v jehož držení zůstává až do roku 1848.

Roku 1302 však vymřela větev Vítkovců pětilisté růže v barvě zelené a vládu nad Krumlovským panstvím získala dědictvím jiná rodová větev Vítkovců, dosud sídlící na hradě Rožmberku. Podle hradu je  tato větev zvána Rožmberky. Jejich rodovým znakem byla opět šípková pětilistá růže, avšak v barvě červené. Tito pak opustili Rožmberk a za své hlavní sídlo si zvolili Krumlovský hrad.

Roku 1336 bylo Přídolí povýšeno na městys s rychtářským právem a erbem sv. Vavřince ve zlatém štítě. Zároveň město Krumlov povolilo přídolským dělání sladu a prodej piva v některých částech města a okolí. Původní pivovar stál na pozemkové parc. č. 17, na návsi v Přídolí.

Zápisem ze dne 28.9.1418 udělil Oldřich z Rožmberka česky psanou listinou, Přídolí, včetně farně přináležejícím vesnicím, osvobození od odúmrti. V té době bylo Přídolí na vrcholu svého rozkvětu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/obce/i_pridol.htm a
http://www.pridoli.cz/historie.php, na kterých najdete další informace.