Soběnov

Soběnov

Soběnov je obec ležící v malebné krajině na úpatí vrchu Kohout (870 m n. m.) nejvyššího vrcholu přírodního parku Soběnovská vrchovina, lidově zvaného Slepičí hory.

Na říčce Černé tekoucí nedaleko obce, byla v roce 1925 dostavěna přehrada Soběnov, nejstarší funkční přehrada v jižních Čechách. Od přehrady k elektrárně vede po břehu říčky naučná stezka Údolím Černé. Kousek za obcí, na ostrohu nad Černou se nachází dobře patrné zbytky hradu Sokolčí. Žulová stěna pod hradem je horolezci vyhledávaná lokalita. Vlastní obcí prochází ještě trasa naučné stezky Paměti Slepičích hor.

V obci je každoročně start a cíl rychlostní zkoušky Rallye Český Krumlov.

Historie
Sídlo Soběnovo spadalo pod knížectví Slavíkovců, od roku 996 pod knížectví Pražské. Od roku 1266 byli postupně držiteli Soběkova páni z Velešína, Rožmberkové, Švamberkové a Buquoyové. Kaple tu byla asi již před rokem 1000. Dle urbáře z roku 1533 bylo v místě osedlých 32, z toho 8 poplatných faře. V letech 1369 až 1399 platila obec papežský desátek ve výši 18 grošů.

Roku 1423 jistý Jaroš s tlupou husitů obsadil kostel v Kaplici a tam soběnovského faráře, Petra z Milčína, upálil. Doba v letech 1553 až 1833 zůstává v historii Soběkova utajena. Dochovala se zmínka o tom, že Soběnov r. 1645 spadal pod městské právo v Kaplici. Roku 1782 zrušena poustevna v Hájku a postavena tam kaple.

Farní škola se uvádí již v 16. století. V 17. a 18. století tu působil učitelský rod Svobodů. Škola stála na Hrbku. 3. listopadu roku 1833 lehla celá ves popelem kromě 5 čísel a dvou stodol s letopočtem 1670. Po požáru postavena celá ves, kostel, fara a škola. Druhá školní budova postavena v letech 1913 – 1914.

V první světové válce padlo 32 zdejších občanů. Památník padlých zbudován v roce 1935. Mezi zdejší památky patří kostel svatého Mikuláše, původně gotický kostel, v polovině 17. století zbarokizován, roku 1853 opraven. Gotický původ je patrný na věži. A dále zřícenina hradu Sokolčí, ten byl založen ve 13. století Benešem z Michalovic, ve 14. století patřil pánům z Velešína, roku 1387 pravděpodobně přivtělen k panství Rožmberků. Od roku 1451 je již pustý.

V okolí obce se rozkládá přírodní park Soběnovská vrchovina (tato vrchovina je lidově nazývána Slepičí hory - nejvyšší vrchol Kohout) se zbytky smíšeného suťového lesa.

Příroda a turistika
Obec Soběnov leží v okrese Český Krumlov, který je nejjižnějším okresem Jihočeského kraje. Jeho území se na západě prolíná s podhůřím Šumavy, z jihu a východu jej prostupují Novohradské hory a sever utváří CHKO Blanský les. Krajina má podobu mírné pahorkatiny, jejímž územím protéká řeka Vltava. Velkou část území tvoří lesy.

Českokrumlovsko je krajem, který zaujme milovníky vodních sportů, cykloturisty, rybáře i návštěvníky se zájmem o historii. Množství kulturních programů, možnosti rekreace a přírodní prostředí je zde skloubeno v lákavé kombinaci, která Vám při návštěvě tohoto kraje může připravit krásné zážitky.

Blanský les - CHKO
Chráněná krajinná oblast Blanský les byla vyhlášena za velkoplošné chráněné území roku 1990. Představuje ucelený krajinný komplex s přírodním prostředím dosud málo dotčeným negativními vlivy lidského hospodaření. Rozkládá se jihozápadně od Českých Budějovic a zahrnuje celou Křemžskou kotlinu, na jihozápadě zasahuje do kotliny Chvalšinské a na východě je ohraničena tokem Vltavy mezi Zlatou Korunou a Dívčím kamenem.

Její území o rozloze 21 235 hektarů zasahuje do okresů České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Území oblasti je z 55 % pokryto lesními porosty. Svým složením jsou unikátním komplexem přirozených lesů. CHKO je bohatá i na řadu druhů nižších rostlin. Rostlinná a lesní společenstva jsou provázena přirozenou zvířenou. Mezi nejpozoruhodnější patří skupiny hmyzu a měkkýšů vázaných na vápencové a hadcové lokality. Z lovné zvěře je nejhojnější srnčí zvěř a prase divoké, postupně se sem šíří i zvěř jelení.

Novohradské hory - Přírodní park
Novohradské hory se rozprostírají při státní hranici České republiky s Rakouskem na ploše 162 km čtverečních. V ČR vyplňují území mezi Novými Hrady, Dolním Dvořištěm a Benešovem nad Černou.

Nejvyšších výšek dosahují v Žofínské hornatině na česko-rakouské hranici Myslivna (1 040 m) a Vysoká (1 034 m). Novohradské hory jsou cenným přírodním územím se značnou koncentrací přírodních zajímavostí ( (1 072 m). Ze čtrnácti vrcholů, které v Novohradských horách přesahují 1 000 m, leží na našem území ještě Terčino údolí, Žofínský prales, Hojná voda aj. a současně jsou i oblastí, která byla dosud málo zasažená činností člověka.

Proto zde byl v roce 2000 vyhlášen Přírodní park Novohradské hory. Jedná se o území, ve kterém byl do nedávné doby velmi omezen pohyb návštěvníků, protože většina ležela v tzv. hraničním pásmu, do něhož neměli turisté povolený vstup. Po zrušení tohoto pásma byly zpřístupněny rozsáhlé plochy lesních porostů při hranicích s Rakouskem, bylo zde provedeno turistické značení a začala se pozvolna budovat infrastruktura.

Budoucí CHKO Novohradské hory by se měla rozkládat v jihovýchodním cípu jižních Čech a zasahovat do okresů České Budějovice a Český Krumlov. Toto území je z více než 75% pokryto rozsáhlými lesními porosty, v nichž na řadě míst jsou určující dřevinou jehličnany, jinde jsou lesy smíšené či listnaté.Hranici připravované CHKO tvoří spojnice Nové Hrady - Žumberk - Rychnov nad Malší - Benešov nad Černou - Malonty. Odtud pokračuje přímo na jih ke státní hranici s Rakouskem.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.sobenov.cz/mis, na kterých najdete další informace.