Srnín

Srnín

Obec Srnín se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 240 obyvatel. Obec leží na úpatí vrcholu Kleť v nadmořské výšce 540 m n. m. v Chráněné krajinné oblasti Blanský les.

Obec má rozlohu 672 ha a žije zde 229 obyvatel, z toho do 14 let je 33 obyvatel a nad 60 let 42 obyvatel. Nejstarší ženou je paní Otylie Kamlachová, které je 90 let a nejstarším mužem je pan Josef Fošum, kterému je 76 let. Nejmladším obyvatelem obce je Adéla Vondrovská, které jsou teprve 3 měsíce. Z celkového počtu obyvatel pracuje celkem 110 obyvatel, z toho 70 obyvatel vyjíždí za prací mimo Srnín. Nezaměstnaných je v naší obci 9, což je 6,7 % obyvatel. Toto nás řadí na uspokojivé 15. místo ze 46 obcí našeho okresu, počítáno od nejnižší nezaměstnanosti. Okresní průměr je 8 % nezaměstnaných.

Téměř 100 % obyvatel je národností české, pouze 9 obyvatel má jinou národnost, čímž se vymykáme z okresních a celostátních průměrů, kde národnosti jsou více zastoupeny. K římskokatolické církvi se při sčítání přihlásilo celkem 83 obyvatel, což je o 11 % více než průměr okresu. Na území obce je 88 domů, z toho 78 trvale obydlených, z nichž je 76 rodinných domků.

Historie
Ves Srnín vznikla v rámci kolonizační činnosti Zlatokorunského kláštera. Název vsi se vyskytuje v písemných pramenech ve formě Srnyn, Sermin nebo Srnin a je odvozen ze jména Srna, Srnův Dvůr. První písemná zmínka o vsi Srnín pochází z roku 1400.

V roce 1440 je Srnín uveden jako součást rájovské rychty v rámci zlatokorunského panství. Ves Srnín patřila od nejstarších dob do černické farnosti a obyvatelé Srnína proto chodili do kostela sv. Máří Magdaleny v Černici. V roce 1676 se ve výkazu černické fary uvádí, že ve vsi Srnín žilo 64 duší.

V důsledku vývoje kláštera po husitských válkách zbyly klášteru okolo poloviny 16. století z původních 13 rychter pouze 2 – černická a rájovská, jejíž součástí byla ves Srnín. Srnín byl v přímém vlastnictví kláštera až do jeho zrušení v roce 1785, kdy se ves stala součástí českokrumlovského panství. Po zrušení vrchnostenské správy v roce 1848 byl Srnín začleněn jako osada pod obec Přísečná. V roce 1931 získala obec svou první samostatnost. Proces slučování a rozdělování se ještě několikrát opakoval a k 1. 8. 1990 byla znovu obnovena samostatná obec Srnín.

V roce 1903 byla postavena kaplička na návsi. V roce 1929 byl na návsi odhalen pomník padlým vojínům v první světové válce. Pomník zhotovil sochař Kuneš z Českých Budějovic. V roce 1932 byl povolen rozvod elektrické sítě po návsi k veřejnému i soukromému osvětlení. Se stavbou vodovodu se začalo v roce 1948 a v následujícím roce měla většina domů ve vsi připojen vodovod. V roce 1953 byla postavena čekárna na návsi, v roce 1960 zahájila provoz místní pekárna a v roce 1961 byl zprovozněn místní rozhlas.

V souvislosti s tehdejším vývojem byly v roce 1937 postaveny v okolí Srnína 4 betonové pevnosti, které byly hned od začátku osazeny vojenskými strážemi. V roce 1938 se v katastru obce Srnín a Přísečná stavěly zákopy. Po uzavření mnichovské dohody zůstala obec Srnín součástí československého státu.

Znak obce
Srna je mluvícím znamením a odvozuje se od pojmenování Srnův dvůr, přičemž příjmení Srna je odvozeno od pojmenování zvířete. Zlatá lilie v modrém poli je ze znaku cisterciáků, kteří jako majitelé kláštera Zlatá Koruna, celý kraj kolonizovali. Červená rožmberská růže je symbolem mocného rodu, který v roce 1493 dostal zlatokorunské statky do dědičné správy. Je taky symbolem této doby, neboť tato figura se nachází také v novém znaku Jihočeského kraje.

Slavnostní předání rozhodnutí o udělení znaku a vlajky se uskutečnilo v budově parlamentu České republiky dne 5. 12. 2005 za účasti předsedy parlamentu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ckrumlov.info/docs/cz/kpr111.xml, na kterých najdete další informace.