Kájov

Kájov

Kájov je obec ležící 4 km na západ od Českého Krumlova u hranice CHKO Blanský les. Má asi 1200 obyvatel a je hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jedním z nejstarších v Čechách. Jeho významu odpovídá ojedinělý komplex tvořený kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kostelíkem Zesnutí Panny Marie, farou a hospicem, který byl v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku.

Místní části tvoří Kladenské Rovné, Kladné, Křenov, Lazec, Mezipotočí, Novosedly, Přelštice a Staré Dobrkovice.

Znak obce
Dělený štít, v horním, modrém poli zlatá, červeně vyložená liliová koruna se dvěma perlami, zdobená červenými a modrými kameny, dolní pole červeno – stříbrně půleno, vpravo kosmá stříbrná sekera – širočina se žlutým topůrkem, vlevo červená růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky.

Historie
První písemná zmínka je z roku 1263. Přemysl Otakar II. jej daroval klášteru Zlatá Koruna. Po jeho zrušení připadl roku 1785 panství Český Krumlov.

Památkové objekty v obci

Poutní kostel Panny Marie
Původní stavba kostela je z 2. poloviny 13. století. Kostel byl zničen za husitských válek roku 1422 a v roce 1469, kdy vojska zničila i školu. Nynější kostel byl postaven v pozdně gotickém slohu v letech 1471 až 1488. V roce 1670 dal lékař Ondřej Volkshofer z Krumlova postavit oltář.

Raně barokní fara
Z roku 1661, s kaplí svatého Jana Nepomuckého z roku 1699.

Hřbitovní kaple s kostnicí z roku 1752.

Původně renesanční hostinec z roku 1630.

Raně barokní kaple Božího Těla z roku 1660 na cestě do Křenova.

Kladenské Rovné
Myslivna č. p. 26, postavena pravděpodobně na místě bývalé tvrze.

Příroda
Obec leží na samé hranici Chráněné krajinné oblasti Blanský les, poblíž národní přírodní rezervace Vyšenské kopce se společenstvy rostlin na vápencovém podkladu a blízko přírodní památky Kalamandra se souborem teplomilných společenstvech na krystalickém podkladu.

Zajímavost
Tradiční pouť se v Kájově koná každoročně druhou říjnovou neděli po druhé říjnové sobotě.

Pověsti a legendy

Kájov
Mnicha, který věřil, že jedině svatá Panna Maria Kájovská mu může vyprosit odpuštění a prominutí, na jeho pouti přepadli lupiči a usekli mu hlavu. Mnichova hlava se kutálela dál, vzdychala a volala, že chce kněze, že se chce vyzpovídat. Teprve až ubohá hlava, pokrytá krví a blátem, dorazila se svou prosbou do kájovského poutního kostela a farář z krvavých úst vyslechl zpověď a udělil rozhřešení, volající ústa umlkla a oči se zavřely. Mnichova hlava i tělo, které donesli poutníci, spočívají v hrobě na kájovském hřbitově.

V odlehlé usedlosti nedaleko Kájova umíral hamižný sedlák a jeho dědicové slíbili, že mu v rakvi podloží hlavu podhlavníkem, na kterém umíral. Když pak začali shánět dědictví a nemohli se dopočítat, napadlo je, že si nebožtík vzal své peníze do hrobu. Rakev vykopali a otevřeli; nebožtík v ní ležel na břiše a ztuhlýma rukama objímal polštář s penězi tak pevně, že příbuzným nezbylo než rakev zatlouci a pohřbít skrblíka znovu i s jeho pokladem.

U zříceniny hradu u Kájova býval vidět za nocí kočár tažený koňmi frkajícími oheň a v kočáře sedící paní v černém šatě se zlatým klíčem v ruce. Pod zříceninou se někdy otevírá vinný sklep plný sudů, ovšem vchod střeží obrovský vzteklý černý pes. Jednou v těch místech si chudá žena radostně nabrala plnou zástěru dukátů, ale všimla si šedivého mužíčka, který za ní křičel, že nese kuřince. Opravdu, v zástěře nic jiného nebylo. Vztekle ji vysypala, ale doma našla jeden zlatý dukát zapadlý za pentli. Jindy zase malý chlapec přinesl zpod zříceniny hradu čtyři žlutá kolečka a když je ukázal doma, byly to dukáty. Nepříjemná věc se stala čeledínovi, který na tom místě večer prozpěvoval - neviditelná ruka mu dala pořádnou facku a tak tak utekl psovi s planoucíma očima.

Při požáru kájovské fary a školní budovy byl značně poškozen i kostel. Začal se stavět nový kostel, a to v místech, kde dodnes stojí kaple Božího těla. Práce rychle postupovala, ale v noci se ozval podivný rachot a ráno našli staveniště pobořené. Kamení bylo přeneseno a srovnáno na jiném místě. To se opakovalo po tři noci, takže posléze bylo rozhodnuto postavit kostel tam, kde každé ráno lidé našli podivuhodně připravené stavební kameny. Také se vypráví o pokrývači, který se při dokončování posledních prací na střeše kostela zřítil dolů. Přihlížející strnuli hrůzou, ale řemeslník vstal bez nejmenšího zranění, sebral své nářadí a šel zas po své práci.

Kladenské Rovné
Do rybníka, který byl později vysušen a přeměněn na louky, spadla kdysi z hráze stará služka. Ve strachu z utopení prosila tamního vodníka o záchranu; hastrman ji zavedl do svého příbytku před kolovrat a nařídil jí upříst len na své nové šaty. Nebohá žena předla už tři roky, ale lnu neubývalo. Až jednou se jí ve snu zdálo, že má přadeno otočit. Učinila tak a rázem byla s prací hotova. V tu chvíli se ocitla doma s brašnou plnou dukátů.

Kladné
Jednu mladou ženu ze vsi ochránila před zlou mocí Panna Maria. Děvče sekalo trávu a najednou se pod ní zachvěla země a před ní se s podivným smíchem objevil čertův mládenec. Polomrtvá strachy se dívka bezděčně zachytila nedalekého kamene. Když se vzpamatovala, ďábel zmizel a v kameni, o který se opírala, spatřila otisky bosých nohou. V dáli zahlédla ženu v dlouhém plášti s dítětem v náručí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ckrumlov.info/docs/cz/kpr90.xml, na kterých najdete další informace.