Větřní

Větřní

Obec Větřní se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 3950 obyvatel.

Části obce Větřní tvoří Dobrné, Hašlovice, Lužná, Nahořany, Němče, Zátoň a Zátoňské Dvory.

Rozloha obce: 2 766 ha
Nadmořská výška: 607 m nad mořem

Příroda
Krásné okolí obce vytváří okolí toku řeky Vltavy a nedaleké přírodní památky Slavkovský chlumek či Žestov.

Průmysl
Ve Větřní se nachází papírna, založená koncem 19. století.

Pamětihodnosti
Kostel svatého Jana Nepomuckého
Fara u kostela svatého Jana Nepomuckého
Silniční most přes lesní potok za Větřním
Kaple

Znak obce
Znak obce, výtvarně vychází z erbu rodového znaku Višňů z Větřní a z rožmberského symbolu červené růže.

Na bílém (stříbrném) poli v dolní polovině znaku jsou tři karmínové poloobruče. Uprostřed horního pole gotického štítu je karmínově červená stylizovaná rožmberská růže, se zlatým semínkem, (to je uprostřed květiny).

Historie
První písemná zmínka je z roku 1347. Obec Větřní slučuje ve svých dnešních hranicích několik místních částí, bývalých osad či obcí - Dobrné, Hašlovice, Lužnou, Nahořany, Němče, Zátoň a Zátoňské Dvory.

Uvedené vesnice včetně Větřní původně náležely k několika různým hospodářsky správním celkům. Dobrné, Hašlovice, Lužná a Zátoň tvořily spolu s Bohdalovicemi jižní výspu majetku benediktinského kláštera v Ostrově (poblíž Prahy u Davle na soutoku Vltavy se Sázavou). S jejich názvy se poprvé setkáváme v listině z roku 1310, v níž papež Klement V. potvrzuje ostrovskému klášteru držbu všeho jeho nemovitého majetku a privilegia. Druhá nejstarší informace, vztahující se k těmto vsím, je obsažena v urbáři (soupisu poddaných a jejich povinností) ostrovského kláštera z roku 1390.

Písemně doložená existence Zátoně je snad ještě staršího data. Předpokládá se, že mezi lety 1037 až 1055 (kdy vládl v Čechách), daroval kníže Břetislav I. klášteru v Ostrově určité statky, mimo jiné také "lesnaté území řečené Zátoň s kaplí sv. Jana Křtitele a se vším příslušenstvím".

Nahořany a Zátoňské Dvory patřily v roce 1410 k majetku premonstrátského kláštera na Strahově. První písemné zprávy o těchto dvou vesnicích jsou o něco starší, Nahořany se připomínají k roku 1379, Zátoňské Dvory 1376.

Němče bylo zřejmě původně samostatným vladyckým sídlem, první písemná zmínka je z roku 1293.
Nejstarší doklad o existenci Větřní z roku 1347 je spojen, jako ostatně celé starší větřínské dějiny, se jménem Višně z Větřní. Dne 7. září 1347 dal Petr z Rožmberka svému komořímu Višňovi do dědičného nájmu dvůr Větřní. V této době nebyl větřínský statek ještě plnoprávně v majetku Višňů, kteří se podle něho začali psát z Větřní. Do jejich svobodného dědičného držení se dostal až 10.1edna 1368, což potvrzuje listina vydaná téhož dne čtyřmi rožmberskými bratry, která darování rozšiřuje o mlýn Pečka.

U Petra Višně z Větřní se poprvé setkáváme s erbem tohoto rodu, jehož podoba je uchována na Petrově pečeti. Rodový znak Višňů z Větřní měl na štítě tři poloobruče v horní části a tři poloobruče v dolní části, nad přilbicí jako klenot soudek.

Ve druhé polovině 14. a téměř po celé 15. století zastávali členové rodu Višňů nejvyšší úřady ve službách Rožmberků. V 16. století se jejich hospodářská situace zhoršovala, klesal i mocenský vliv. Jan Višně Z Větřní, posledni známý člen rodu, prodává r. 1603 Větřní, Metlín, Kaliště a Němče městu Český Krumlov a po bitvě na Bílé hoře odchází do ciziny, kde jeho stopa mizí.

V polovině 18. století patřily Větřní a Němče ke statku města Českého Krumlova.

Zásadní změnu v životě Větřní a blízkých obcí znamenal vznik brusírny (úpravny) dřeva v prostorách Pečkovského mlýna, což byl první krok ke vzniku pozdější velké papírny a celu1ózky. Kořeny Větřínské papírny sahají do roku 1867 , kdy koupil její zakladatel pan Hynek Spiro Pečkovský mlýn, sloužící do té doby svému původnímu účelu, mletí obilí.

Založení papírny velmi výrazně ovlivnilo růst počtu obyvatelstva v obci. Od roku 1880 do roku 1910 se počet zvýšil z 231 na 1005 lidí, v roce 1930 bylo v obci hlášeno 1697 obyvatel.

Po první světové válce se hospodářské poměry ve státě stabilizovaly a poválečná Spirova papírna se stala velkým podnikem s více než tisíci zaměstnanci.

Současnost
V dalších obdobích, díky soustředěné výstavbě vícepodlažních bytových domů, získává obec zčásti městský charakter. Dnes se počet obyvatel žijících ve Větřní pohybuje okolo 3 800 lidí. Stejně jako v uplynulých více než sto letech dominuje v obci mezi hospodářskými subjekty současná papírenská akciová společnost.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/obce/i_vetrni.htm, na kterých najdete další informace.