Libá

Libá

Nachází se v malebném údolí Libského potoka 12 km severozápadně od města Chebu. Ze všech stran je obklopena krásnými lesy a velkým množstvím rybníků. Zbytek krajiny je protkán hustou sítí malých potoků a potůčků, jimž vévodí soutok hraničních řek Ohře a Reslavy. V okolí se nechají nalézt různé mokřady a močály. I z tohoto důvodu je Libá součástí přírodního parku Smrčiny, ve kterém je rovněž přírodní rezervace Rathsam, v níž žijí vzácné druhy ryb, obojživelníků, hmyzu i plazů, stejně jako rostlin.

Obec nesla během své historie tři názvy. Nejprve po svých zakladatelích Liebenstein. Tento název byl později počeštěný na Libštejn a v 50. letech byl i on změněn na dnešní - Libá.

K nejbližším sousedům patří města Cheb, Aš a Františkovy Lázně na české straně a na straně německé města Hohenberg a.d. Eger a Selb.

Historie
Na místě dnešního zámku v Libé stával hrad, který vznikl ve 13. století. První zpráva o něm je z roku 1264, kdy je uváděn chebský rychtář Ruprecht z Nového Libštejna (Libé) a jeho bratr. K hradu Libé patřilo v oné době několik vsí v jeho okolí. Libštejnové vymřeli rytířem Jindřichem († 1292) a jejich léna připadla jako odúmrť říši.

Dalšími jejich držiteli byli Presberkové, z nichž je Dětřich v r. 1298 prodal valdsaskému klášteru. Valdsaský opat Giebl (1339-1349) dal kolem hradu postavit mohutné hradby, ale později prodal Libou neznámému kupci. Ten však byl dán pro rušení zemského míru do klatby a jeho hrad Libá byl na pokyn bavorského vévody Rudolfa rozbořen a dnes z něj zbývá pouze okrouhlá románská věž.

Panství Libou propůjčil v r. 1346 Jan Lucemburský jako české korunní léno Františku Gossweinovi a Karel IV. mu povolil v r. 1355 hrad obnovit. Jeho synové se však dopustili četných loupeží a proto jim král Václav IV. hrad odňal a propůjčil jej v r. 1381 Leuchtenberkům. Ti jej v r. 1400 prodali chebskému měšťanu Erhardu Rudischovi.

Po jeho smrti v r. 1406 zdědili Libou rytíři ze Sparnecku a od nich ji v r. 1426 koupili jako chebské léno Koruny české Cedvicové z Najperku (Neuberg, dnes Podhradí u Aše). Ti se však brzy oddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských (od r. 1790 říšská hrabata), kterým panství Libá náleželo až do r. 1945.

Jeden z nich, Jiří Cedvic z Libštejna, se však dopouštěl za slabé vlády Vladislava II. Jagellonského loupeží a svévolného vymáhání cel a mýt na zemské hranici, čímž poškozoval chebský obchod. Proto Chebští v r. 1509 jeho hrad oblehli a dobyli. Cedvic a jeho společník Ondřej z Bachu utekli přes rybník do Bavorska, a sedmdesát zajatých obránců hradu bylo odvedeno do chebského vězení. Když ale později i s Jiřím Cedvicem slíbili městu věrné služby, byli propuštěni na svobodu a Cedvicové dostali svá panství zpět.

Někdy v pozdní gotice, jak můžeme usuzovat ze stavebního rozboru, byl hrad opraven.

Za třicetileté války (1647) Švédové pod vedením generálů Wrangela a Wittenberka hrad Libou úplně zpustošili. Byl proto v r. 1719 opraven a kolem r. 1770 došlo k jeho přestavbě na rokokový zámek. Byl upravován ještě kolem r. 1800 a v 19. století byly obnovovány interiéry.

Hlavní zámecká budova, postavená kolem okrouhlé románské věže s úzkým střílnovým oknem, zakončeným nahoře bání, má půdorys nepravidelného čtyřúhelníku. Je dvoupatrová a pokrývá ji většinou sedlová střecha, jen na její severní části je částečně mansardová. Z její fasády vystupuje kamenný cedvicovský erb. Zámek obklopuje z velké části balustráda na kamenné ohradě, k níž vede barokní schodiště. Hlavní přístup sem vede od západu kolem kostela, kde byla hlavní brána. Zdejší valy a příkopy už dávno zanikly, podobně jako zahrady se vzácnými rostlinami na severní straně, o nichž se zmiňují zprávy z první poloviny 19. století.

Dnes je zámek v soukromých rukou a probíhá snaha o jeho rekonstrukci. Rekonstrukce však vázne vzhledem k nedostatku finančních prostředků, a tak zámek na jehož dnešním stavu má svůj podíl Československá lidová armáda, Československý stát, bývalé Státní statky, různí nenechavci a v neposlední řadě i čas, chátrá dál a čeká najde-li se investor.

Pamětihodnosti
•    Zámek Libá, v 16. století přestavěný z hradu Liebenstein. Ten zde byl postaven v 13. století.
•    Kostel svaté Kateřiny
•    Výklenková kaplička v polích

Turistika
Obec Libá, ležící v malebném údolí Libského potoka při okraji hraničního lesa, patří mezi turisticky vděčné cíle, i když je zatím neprávem poněkud opomíjená. Vznikla jako podhradí hradu Libštejn, založeného na strmém ostrohu pozdně románsky kolem poloviny 13. století. První zmínka o něm je z roku 1264, kdy se uvádí pod jménem Nový Liebenstein. V současné době je tento hrad v rekonstrukci.

Z Libé je možno podnikat velmi zajímavé turistické okruhy a to směrem na německý Hohenberg a.d.Eger, přírodní rezervaci Rathsam, hrad Seeberg, nejmladší evropskou vyhaslou sopku Komorní Hůrku, Pomeznou, Františkovy Lázně, Cheb a přehradní nádrž Skalka. Nedaleko je i přírodní rezervace SOOS a tzv. Motýlí farma.

Rovněž jsou zde ideální podmínky pro cykloturistiku. Je možno využívat komunikace podél státní hranice (tzv. pás), které vedou mírně zvlněným terénem a převážně hlubokým lesním porostem. Podél těchto komunikací je bezpočet míst, která skýtají možnost odpočinku a relaxace. Většina těchto tras je značena a jsou publikovány v turistických průvodcích a mapách. V roce 2001 byly pro potřeby turistu vybudovány další tři odpočívadla s podrobnými mapami a texty k historii místa, v němž se právě nacházejí. V zimním období jsou uvedené cyklotrasy využívány jako běžkařské tratě. Zájemci při tom mohou využít služeb vyhlášených místních ubytovacích a restauračních zařízení.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obec-liba.eu, na kterých najdete další informace.