Velká Hleďsebe

Velká Hleďsebe

Obec Velká Hleďsebe se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Obec se nachází v nadmořské výšce 561 m.n.m. Pověřenou obcí jsou Mariánské lázně. Největší památkou obce je kostel Sv. Anny, který byl roku 2006 vyhlášen kulturní památkou.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1587.

Pamětihodnosti
• Kostel svaté Anny

Velká Hleďsebe – o obci
V roce 1854 byl stanoven úřední název obce "Gross Sichdichfür", "Dolejší Hleďsebe" (1916 došlo ke změně: Sieh- se změnilo v Sich-). Teprve koncem 19. stol. se podle německého Gross objevuje i nový český název "Velká" místo "Dolejší". Ač obec byla samostatnou katastrální obcí, patřila k politické obci Kynžvart, farností stále náležela k farnímu kostelu sv. Víta v Trstěnicích, založeného už v roce 1200. V tomto kostele byli hleďsebští občané křtěni a oddáváni. Pohřby se konaly na hřbitově kolem kostela, později na nově založeném hřbitově v Trstěnicích, kde měli své oddělení a to až do roku 1906. V tomto roce byl otevřen nový hřbitov ve Velké Hleďsebi.

Stavba kostela
V roce 1901 byl utvořen spolek pro stavbu hleďsebského kostela pro obě Hleďsebe a Klimentov. Předsedou se stal Anton Thummerer, členy Anton Arbes, Josef Hartmann, Fritz Ingrisch, a starosta Klimentova. Prominentní členové byli světící biskup dr. Václav Frind z Prahy, opat tepelského kláštera dr. Gilbert Helmer a Friedrich Metzner, radní z M.Lázní. Samotnou stavbu započal v roce 1908 stavitel Josef Forberich, kdy byl 10. května položen a vysvěcen základní kámen tepelským opatem dr. Gilbertem Helmerem. Uvnitř základního kamene je zazděna kovová schránka do které byla vložena zakládací listina.

Mariánskolázeňské noviny píší 24. 3. 1907 že výbor pro stavbu kostela ve Velké Hleďsebi má 60 členů. Bylo sebráno 67 000 korun a v materiálu 100 000 korun (dřevo, cihly). Dále se 18. 3. 1911 píše, že "... stavba kostela ve Velké Hleďsebi je "v klidu" - chybí fara a farář ". Výtisk stejných novin ze dne 8. 10. 1911 informuje že dne 5. 10. byl vysvěcen kostel ve Velké Hleďsebi, při té příležitosti byla obec krásně vyzdobena, hrálo několik kapel, akce se účastnilo mnoho místních osobností a místních sborů a organizací.

Nový pseudorománský kostel byl zasvěcen sv. Anně biskupem Václavem Frindem. Podle jiné verze vysvětil kostel tepelský opat, který také zakoupil dům v obci pro budoucí faru. Dům později daroval klášter Teplá obci. (Objevuje se i jiné datum vysvěcení: 12. 10. 1911).

Zprvu byl kostel filiálním při trstěnickém farním kostelu. Bohoslužby se v něm konaly pouze o nedělích a svátcích. Za první světové války byl přidělen trstěnické faře kaplan Viktor Krüttner, kanovník kláštera Teplá, který byl ubytován v klášterním domě v Hleďsebi a sloužil v kostele mše svaté.

V roce 1933 vznikla v Hleďsebi farní expozitura a prvním "expozitem" byl kaplan Wilhelm Polland. S ním si vyměnil později místo kaplan Georg Pleier z Nejdku. Zanedlouho byla expozitura povýšena na samostatnou farnost a P. Georg Pleier se stal prvním hleďsebským farářem. Za války, v čase NSDAP, byl zatčen gestapem a odvezen do Karlových Varů. Válku přežil, ale na hleďsebskou faru se už nikdy nevrátil (po válce prý působil jako duchovní v Hessensku). Na jeho místě v Hleďsebi nastoupil za války jako administrátor Gerhard Puffmann. Posledním německým knězem zde byl kaplan Josef Preßner."

V sedmdesátých letech byl kostel rekonstruován. Opravy se týkaly střech, plechování a fasády.

Zvony:
Původní kostel měl tři zvony – velký, střední a malý, ale za první světové války byly dva sneseny (velký a střední). Nově byly zavěšeny čtyři zvony, ale za druhé světové války opět sneseny a odvezeny. Zůstal jen jeden. Počátkem 90. let 20. století byly nově osazeny a vysvěceny dva zvony, které jsou napojeny na hodinový stroj

K postavě stavitele:
Josef FORBERICH je novodobý mariánskolázeňský architekt z počátku 20. století. Stavěl lázeňské domy v Mariánských Lázních v přísně historizujícím stylu a vytvořil specifická díla, většinou v podivuhodném pohádkovém stylu a s množstvím překrásných architektonických prvků v oknech, římsách, s balustrádami, hradbami. Tyto prvky vybíral ze všech dosavadních stavebních stylů, propojoval je a mnohé jeho dílo má každé patro v jiném převládajícím stylu od novorománského přes novogotický, novobarokní k novorenesanci.

Jeho mariánskolázeňské architektonické dědictví tvoří činžovní vily SVATÝ MARTIN, SNĚHURKA a ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA v Ruské ulici, bývalé odborářské zotavovny a dnes hotely REGENT (býv.Vít Nejedlý) a MORAVA proti komplexu Bellevue-Casino, KAPLIČKA LÁSKY u Lesního pramene, lázeňský hotel SVOBODA (původně Carlton) v Chopinově ulici, obecní radnice ve Starých Úšovicích. Nelze vyloučit, že hleďsebská radnice byla též jeho projektem.

Mladý Josef Forberich byl často kritizován, že jeho sloh je bezduchý, nejednotný až titěrný, třebaže návštěvníci Mariánských Lázní jeho architektura vždy uchvacovala a těšila se největšímu zájmu. Teprve poslední desetiletí mění o sto osmdesát stupňů názor na jeho stavby.

Hleďsebský římskokatolický kostel s mimořádně povedenou, čistou pseudorománskou architekturou patří k jeho stěžejnímu dílu a beze sporu i k novodobým historickým památkám.

Kostel sv. Anny vyhlášen kulturní památkou
V polovině roku 2006 byl kostel vyhlášen za státní nemovitou kulturní památku. V této souvislosti došlo k rekonstrukci okolí kostela, ulice Kostelní a části Havlíčkovy. Finanční prostředky na úpravu ulic a prostranství poskytla z větší části Evropská unie.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.marianskolazensko.cz, na kterých najdete další informace.